Jednotné inkasní místo skrývá řadu rizik a úskalí
České zdravotnictví se stále nemůže zbavit nálepky problémového oboru, především s ohledem na informace o nedostatku peněz.
Ředitel Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, Lubomír Káňa patřil i v nedávné minulosti mezi ty, kteří tvrdili, že situace není ani zdaleka tak špatná. "Ještě nedávno jsem tvrdil, že české zdravotnictví obstojí i ve srovnání s vyspělými státy Evropské unie. Náš pacient je na tom s dostupností, finanční náročností a kvalitou péče stále ještě poměrně dobře. Z pohledu dalšího vývoje zdravotnictví u nás však už takový optimista nejsem," říká v úvodu rozhovoru Lubomír Káňa.
Proč ta změna, z čeho pramení váš současný pesimismus?
Dobré úmysly dláždí obvykle cestu do pekla. Je tomu tak i tentokrát. Pokud pominu návrhy na zabavení prostředků dobře hospodařícím zdravotním pojišťovnám, jejichž legalitu by v případě uzákonění měl osvětlit Ústavní soud, pak mě u pravicové politické garnitury značně udivují záměry, které přispívají k omezování konkurenčního prostředí v systému a žádoucích motivací v chování jeho účastníků. Jako příklad by bylo možno uvést výběr pojistného na zdravotní pojištění prostřednictvím Jednotného inkasního místa, to znamená jakéhosi superúřadu spravujícího výběr daní, zdravotního a sociálního pojištění. Lákadla v podobě úspory nákladů, zjednodušení administrace a posílení kontroly v sobě ukrývají řadu rizik, úskalí a zásadních koncepčních změn.
Úspora, méně byrokracie a kontrola nad našimi penězi… Co je na tom špatného?
Dosud jde o proklamace, které se neopírají o relevantní údaje, abychom mohli jednoznačně tvrdit, že k nějakým úsporám vůbec dojde.Vsoučasné době se totiž teprve připravuje studie proveditelnosti uvedeného projektu.
V čem podle vás spočívají slabá místa už zmíněného Jednotného inkasního místa?
Pro výběr daní a sociálního pojistného by snad vhodným modelem být mohlo. Systém veřejného zdravotního pojištění byl však ustaven jako konkurenční, proto není žádoucí odstraňovat z něj konkurenční a motivační prvky a příležitosti. Navíc, pokud si připomeneme kterýkoli reformní návrh prezentovaný v posledních letech, vždy byl odůvodňován prospěchem pacienta – pojištěnce.Vtomto případě se však před možnostmi vyplývajícími z konkurenčního prostředí dává přednost pohodlí státní či podnikové administrativy. Zanikne tak konkurence mezi zdravotními pojišťovnami v oblasti výběru pojistného, který bude svěřen subjektu, který k němu nebude existenčně motivován. Výsledek si můžete snadno domyslet. Přijdeme rovněž o možnost motivace pojištěnců k racionálnímu chování na příjmové straně systému. Prozatím se zákon o zřízení Jednotného inkasního místa připravuje. Pokud by se tato změna uskutečnila, mohl by přinést nezvratné změny k horšímu.
Dosud je čas tomu zabránit, ale ten se rychle krátí.
BŘETISLAV LAPISZ Moravskoslezský deník
Zdroj: Moravskoslezský deník