Je možné nezletilého přijmout k hospitalizaci i bez souhlasu rodičů?

Dotaz: Jak postupovat při ošetření nezletilého, pokud je přivezen na pohotovostní ambulanci rychlou záchrannou službou bez doprovodu rodičů a ti odmítají za dítětem přijet a vyzvednout si ho? Je možné takového nezletilého přijmout k hospitalizaci i bez souhlasu rodičů, přestože nejde o stav ohrožující život? Nebo lze tohoto nezletilého poslat domů bez doprovodu převozovou sanitkou, nebo je nutné při nespolupráci rodičů i v nočních hodinách kontaktovat sociální pracovníky?

V případě, že nezletilý pacient je přivezen záchrannou zdravotní službou bez doprovodu rodičů a jedná-li se o neodkladnou péči, může být tomuto nezletilému pacientu poskytnuta zdravotní péče na základě jeho souhlasu, pokud taková zdravotní péče odpovídá přiměřeně jeho rozumové a volní vyspělosti (§ 35 odst. 1 zákona č. 372/2011). Jestliže nelze zdravotní péči poskytnout na základě souhlasu nezletilého, a jedná-li se o neodkladnou nebo akutní péči a nelze získat souhlas zákonného zástupce, rozhodne o poskytnutí zdravotní péče ošetřující zdravotnický pracovník (§35 odst. 3 zákona). Bez dalšího by bylo možné nezletilému pacientu poskytnout neodkladnou péči v případě, že by byla nezbytná k záchraně život nebo zamezení vážného poškození zdraví (§ 38 odst. 4 zákona). Zdravotnický pracovník je oprávněn podat informaci zákonnému zástupci (§35 odst. 2 zákona).

Pokud zdravotní stav nezletilého pacienta nevyžaduje hospitalizaci, je poskytnuta zdravotní péče ambulantní. Poskytovatel může ukončit zdravotní péči, pokud pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb (§ 48 odst. 2, písm. b) zákona).

K otázce, zda lze nezletilého pacienta hospitalizovat. S hospitalizací by musel být udělen písemný souhlas. Pokud je rozumová a volní vyspělost nezletilého pacienta přiměřená poskytované zdravotní péči, lze ho hospitalizovat na základě jeho souhlasu (§35 odst. 1 a 3 zákona). Pokud by nezletilý pacient nebyl přiměřeně rozumově a volně vyspělý k souhlasu a písemný souhlas zákonného zástupce není možné získat, lze ho hospitalizovat, jen pokud jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče (§ 38 odst. 1 písm. c) zákona). V takovém případě musí poskytovatel informovat zákonného zástupce. Není-li to možné, informuje Policii ČR (§38 odst. 6 zákona). Zároveň tuto hospitalizaci musí poskytovatel do 24 hodin oznámit soudu (§40 odst. 1, písm. a) zákona), nebyl-li v těchto 24 hodinách dodatečně souhlas udělen. Je nutno upozornit, že pojem neodkladná péče lze podle definice v zákoně vykládat široce (§5 odst. 1, písm. a) zákona).

Není-li možné pacienta hospitalizovat, zdravotní péče je ukončena. V praxi se při propuštění se poskytovatel často řídí svým vnitřním řádem, ale zákon upravuje propuštění jako „ukončení péče“ v § 48 odst. 2 zákona, tedy relativně přísně; nemocnice nemůže na základě libovůle tyto podmínky vnitřním řádem rozšířit. Zákon dále v §47 odst. 2 stanovuje, že v případě propuštění nezletilých pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině, může být pacient z jednodenní a lůžkové péče propuštěn až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Není-li zajištěna tato péče, poskytovatel je povinen informovat obecní úřad s rozšířenou působností.

Lze se tedy domnívat, že v případě, že není následná péče o dítě zajištěna, tento postup lze aplikovat analogicky i na ukončení poskytování ambulantní zdravotní péče v případě nezletilých pacientů. Poskytovatel by tedy měl informovat příslušný obecný úřad. Podpůrně lze také aplikovat § 15 zákona č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí, kdy ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností. V extrémních případech pak lze postupovat dle § 16 zákon o SPOD, kdy je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření.

Zdroj: PwC Legal