Jak odměňovat ředitele státních a veřejných nemocnic?
Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,
Klinika a institut estetické medicíny Asklepion a Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN
V Samuelsonově slavné učebnici ekonomie se píše (v rozporu s tím, co se traduje v Čechách), že státní podnik může být stejně ekonomicky úspěšný jako soukromý. Podmínkou je stejně řízený, a tedy i placený management. Státní a krajské nemocnice by neměli řídit přímo politici, ale dozorčí rady složené z významných osobností spojených s businessem; takový orgán je schopen stanovit tvrdé, ale splnitelné cíle. No a takové lidi lze dobře zaplatit.
Pokud budou manažeři závislí na ekonomickém výsledku nemocnice, zúží se prostor pro zlodějnu, neboť by okrádali sami sebe. Dokud však bude o řediteli rozhodovat stranická knížka, jak to vidíme u nás šedesát let, buďme rádi za novináře, kteří se snaží alespoň "nejlepší neřády" zveřejňovat. Někdy mají pravdu, někdy šlápnou vedle. Ale aspoň je zde někdo, kdo chce věci kontrolovat.
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.,
Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové
Dovolím si začít trochu šířeji. Platové náležitosti jsou v podmínkách ČR řešeny leckdy kuriózním způsobem. Nyní se na pořad dne dostali manažeři velkých zdravotnických zařízení a ve veřejnosti se někteří "objektivní" novináři snaží navodit rovnítko mezi ředitelem a zlodějem či obyčejným korupčníkem. Hon na čarodějnice (tedy ředitele FN) byl však rozpoután naprosto neobjektivně.
Pokud se podaří prokázat jakékoli osobní obohacení, nechť je dotyčný nemilosrdně veřejně pranýřován, v opačném případě je však jakési preventivní bičování minimálně neetické. Novináři by se měli nepochybně tázat, je-li rozpor mezi majetkem získaným za dobu působení ve funkci a příjmem v dané době. Skandalizovat soukromé vlastnictví v řadě případů nabyté před nástupem do funkce a co do objemu u naprosté většiny adekvátní běžné střední třídě v ČR mi přijde mírně řečeno podpásové.
Ale zpět k položené otázce. Plat ředitele by měl vycházet ze zcela transparentních principů, kdy část fixní by podle mého názoru měla dosahovat výše zhruba 120 až 140 000 Kč hrubého měsíčně a odměny či bonusy by měly tvořit dalších 50 až 70 % platu v závislosti na předem definovaných kritériích. Maximální hrubý příjem by měl podle mého názoru dosahovat řádově 200 až 210 000 Kč. Myslím si, že tato částka je vzhledem k ročnímu objemu spravovaných prostředků (5 až 7 miliard Kč) u velkých nemocnic a míře zodpovědnosti zcela adekvátní. Pokud ji budeme srovnávat s řadou soukromých či polostátních organizací obdobného objemu, je i tak nepochybně nižší.
Stávající model fixního tabulkového platu v třídě 15 kolem 69 000 Kč s nenárokovým a ne zcela přesně specifikovaným bonusem z hlediska kritérií pro jeho přidělení je nepochybně motivací problematickou.
MUDr. Oldřich Šubrt, CSc.,
Academy of Health Care Management, mimo jiné bývalý dlouholetý ředitel Nemocnice Na Homolce
Za dobu 15letého působení ve funkci ředitele státem zřizované nemocnice jsem zažil mnoho typů odměňování. V rámci vedení asociace nemocnic jsme připravili i prezentaci, která ukazovala, jaké nelogičnosti se dějí při přiznávání odměn vedoucím představitelům zdravotnických zařízení. Mzdy i celoroční příjmy ředitelů nemocnic většinou nedosahovaly úrovně nejvyšších příjmů v zařízení a vztah k ukazatelům byl více než problematický. Světlou výjimkou bylo krátké působení jediného nelékaře ve vedení resortu, ministra Stráského, který určil v době špatné platební bilance a narůstajících dluhů v nemocnicích jasná kritéria pro dosažení na tu dobu relativně vysoké odměny a podařilo se mu rychle zlepšit ekonomickou situaci nemocnic i jejich platební morálku.
Situace je jednoduchá - je třeba jasně stanovit kritéria odvozená z dlouhodobých úkolů nemocnice, jako jsou dostupnost, kvalita služeb, hospodářské parametry, plnění rozvojových plánů. Rozhodování o větších investicích podřídit souhlasu zřizovatele a veřejné kontrole. Dále uplatňovat pečlivý reporting a kontroling a na základě předem stanovených, jasně měřitelných parametrů vyplácet odměny, které mohou i výrazně přesahovat roční mzdu vedoucího pracovníka. Je to jasná praxe nejen v podnikatelském prostředí, ale v zemích s rozvinutým neziskovým sektorem i v této oblasti. Státní a veřejné nemocnice obhospodařují dnes 40 % obratu českého zdravotnictví, klíčových vedoucích představitelů jsou jen desítky, spolu s řediteli zdravotních pojišťoven jsou rozhodujícími pracovníky, kteří jsou schopni ovlivnit efektivitu celého "systému" v řádech desítek miliard korun. Kvůli tomu se jistě zavedení objektivního reportingu a kontrolingu a odměňování podle pravdivých a veřejných výsledků vysoce vyplatí.
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.,
III. interní klinika 1. LF UK a VFN
1. Měli by být odměňováni dobře, výkonnostně a mělo by to být pod dobrou kontrolou.
2. Ředitelé se pohybují na vysoké společenské úrovni (na okresech i v zemi), což je zatahuje do oblastí, kde je korupce normální. Vždyť novináři jasně prokázali, že tyto věci sahaly a možná i sahají až do parlamentu a k vládě až po někdejšího předsedu vlády. Zastavit tento stav v naší zemi nebude jednoduché a klíčový je institut majetkových přiznání a dovyšetření všech věcí.
3. Navíc je bohužel pravda, že se privatizovalo tak, že zdravotnictví je posledním místem, kudy velké peníze ještě nekontrolovaně tečou.
4. Znám řadu korektních ředitelů, ale bohužel jsou určitě v menšině.
MUDr. Svatopluk Němeček,
ředitel FN Ostrava
V tomto kontextu nemohu nevyjádřit svůj postoj k "mediální štvanici" na manažery velkých nemocnic. Odstartovali ji organizátoři akce "Děkujeme, odcházíme", trvá však dosud. Vadí mi, že jsou všichni házeni do jednoho pytle, že se podezření a dohady vydávají za fakta, že se vyvolává atmosféra nenávisti. A nikoho už samozřejmě vůbec nezajímají výsledky, jichž mnozí manažeři v nelehkých podmínkách českého zdravotnictví dosáhli! Veřejnosti se předkládá obraz, že každý manažer nemocnice je gauner, lump a zloděj.
Vrcholem byl dle mého názoru text na aktualne.cz s hrubě manipulativním titulkem: "Nemocnicím mizí peníze, ředitelé mají milionové majetky." Podrobnější přečtení sice ukázalo, že drtivá většina ředitelů má tak maximálně běžný domek na hypotéku, ale V této souvislosti připomínám, že jako ředitelé fakultních nemocnic musíme každoročně podávat zřizovateli majetková přiznání, a také, že jsme prověřeni Národním bezpečnostním úřadem a máme bezpečnostní prověrku! A v této situaci nezaznělo od nikoho jediné slovo uznání či zastání!
V takových okamžicích se někdy člověk neubrání pocitu, stojí-li mu vůbec zato zůstávat ve státní nemocnici v pozici lovné zvěře. Naštěstí je tady jedna zásadní věc, jež alespoň mě utvrzuje v tom, že práce, kterou jsem v posledních skoro šesti letech pro FN Ostrava odvedl, má smysl. A to je velmi výrazná podpora ze strany zaměstnanců naší nemocnice! Ti mne opravdu znají a nejlíp vědí, jaký jsem!
A co se týká názoru na odměňování ředitelů velkých státních a veřejných nemocnic, jsem přesvědčen, že by mělo být obdobné jako ve srovnatelných privátních subjektech; tedy dle mého názoru relativně nízký fix (do 30 % z celku) a vysoké bonusy vázané na ziskovost firmy, kvalitu péče' spokojenost klientů i zaměstnanců a podobně. U špičkových výsledků by se pak celkový roční příjem před zdaněním měl pohybovat v řádech jednotek milionů korun.
Ing. Jaroslava Kunová,
ředitelka FN Plzeň
Je naprosto nepřijatelné uveřejňovat informace o majetku ředitelů nemocnic v kontextu korupce anebo obvinění, že ředitelé tají majetky. Většina ředitelů má rodinu, která se také podílí na hospodaření domácnosti, a ne každý partner má zájem o uveřejnění těchto informací.
Navíc je třeba jasně odlišit majetek nabytý před nástupem do funkce, což dosud žádný z novinářů neučinil. Ředitelé odpovídají nejen za hospodaření, ale také za všechny podmínky k poskytování zdravotní péče v celé nemocnici. Jejich zodpovědnost je v tomto ohledu stejná jako u lékařů. Přesto se měsíční plat ředitele bez odměn pohybuje kolem stého místa v nemocnici, a proto zřizovatel na základě přísných hodnotících parametrů přiznává ředitelům případné odměny.
Pokud budeme uvažovat o zveřejňování informací o výdajích ze systému zdravotního pojištění jako veřejných prostředků, pak by měly být veřejné všechny smlouvy se zdravotnickými zařízeními a objemy finančních prostředků, které do nich tečou, včetně soukromých. Dále příjmy ředitelů pojišťoven a jejich majetky, majetky všech ambulantních lékařů, vlastníků zdravotnických zařízení a lékařů, kteří ovlivňují významné toky v oblasti léků a zdravotnického materiálu ve zdravotnických zařízeních.
MUDr. Vladimír Dbalý, MBA,
ředitel Nemocnice Na Homolce
Dovedu si bez problémů představit, že by ředitelé státních nemocnic byli finančně zainteresováni na plnění jednoznačně stanovených kritérií ze strany svého zřizovatele, která by zahrnovala jak ekonomické, tak odborné a koncepční parametry (včetně např. protikorupční strategie). Fakt, že odměny ředitelů státních nemocnic jsou v České republice velmi podprůměrné a neadekvátní jejich zodpovědnosti, je zjevný. Téměř pravidlem je skutečnost, na kterou někteří oslovení manažeři ve svých odpovědích upozorňovali, a to že primáři jejich nemocnice mají nezřídka větší finanční ohodnocení než samotný ředitel.
Přitom se jedná o manažera, který nese plnou odpovědnost za odbornost služeb, finanční stabilitu a prosperitu firmy s miliardovými obraty - v naší nemocnici činí roční obrat 3,5 mld. korun. V souvislosti s články, jež v současné době na pokračování publikuje server aktualne.cz, bych rád uvedl, že pravidelně a dle zákona odevzdávám svému zřizovateli majetkové přiznání. A ač jsem serveru aktualne.cz poskytl požadované informace obratem, považuji jejich způsob implementace zjednodušeného myšlenkového spojení "ředitel státní nemocnice = korupčník a tunelář" do hlav české veřejnosti za manipulativní a zcela nepřijatelný.
Zdroj: Medical tribune