Jak obnovit důvěru veřejnosti ve vakcinaci
Téma rizik spojených s vakcinací rezonuje společností. Odpůrci očkování se dostávají do médií snadno a stále častěji, opticky to pak vypadá, že jejich hlasy mají stejnou váhu jako názory odborníků podpořené daty medicíny založené na důkazech. Pro vakcinology je přitom mimořádně těžké v takto nastavené debatě obstát – a možná to ani nejde. Tato antivakcinační kampaň tak má své reálné důsledky v klesající proočkovanosti. Proto se tentokrát v diskusním fóru ptáme: Jak obnovit narušenou důvěru veřejnosti v očkování?
| Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA,
předseda ČLS JEP, přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha
Myslím, že je třeba především upozorňovat na problémy a nemoci, které vznikly neočkovaným, včetně upozornění na vysokou mortalitu a morbiditu v dávných dobách před očkováním. Komplikace je třeba dávat do souvislosti s jinými léčebnými postupy, např. komplikacemi chirurgických výkonů, nežádoucími účinky léků. Zde také nevznikají organizace pacientů poškozených třeba při cholecystektomii nebo hypoglykémií nebo třeba podáváním nějakého léku. Je určitá tendence chyby a komplikace medicíny tajit, a v tom je pak šance pro špatnou interpretaci třeba i komplikací očkování, které jsou zcela jistě zanedbatelné oproti jiným léčebným postupům.
| Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.,
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
Obnovit narušenou důvěru v očkování můžeme jen vytvořením nové a trvalé informační kampaně (specializované webové stránky, aplikace do telefonu, návštěvy zdravotních sester), která bude vysvětlovat, nejlépe pomocí příběhů ze života, nesporné výhody očkování. S postupně sílící informační kampaní by se také měla odstraňovat nesmyslná represe v systému očkování.
Stát neumí mladým rodičům vysvětlit, jak je očkování důležité, a nechává je ve vleku antivakcinačních kampaní. Mladí rodiče nevěří, že dříve existovaly infekční nemoci s těžkými následky. A tak pseudoodborníci těmto rodičům jednoduše vysvětlují, že očkování je pro jejich dítě prospěšné asi jako výbuch černobylské elektrárny. Stát musí co nejdříve zavést, zprovoznit a udržovat speciální webové stránky, na kterých by informoval o všech aspektech očkování, imunizace, nežádoucích účincích a i o případném odškodnění.
Na chytrém telefonu si můžeme stáhnout jakoukoli aplikaci pro zábavu a poučení, ale nemáme ani jednu aplikaci, která by vysvětlovala rodičům podstatu a důležitost očkování. Kampaň o očkování musí být zahájena již v porodnici a musí se v ní pokračovat na individuální úrovni až do doby prvního očkování dítěte. Informace musejí přenášet na rodiče při osobních návštěvách vyškolené zdravotní sestry. Dnes již ve ZP existují kódy pro minimálně čtyři návštěvy ženské sestry v těhotenství a v šestinedělí, ale nikdo je nevyužívá. V IPVZ jsme připraveni během velmi krátké doby takové pracovníky vyškolit.
| RNDr. Marek Petráš, Ph.D.,
předseda Odborného spolku pro očkování
Očkování, a zejména to dětské, by mělo být pro veřejnost transparentní. Stát musí přesně zdůvodnit, proč chce, aby děti podstupovaly očkování, a které to má být. K tomu má provádět analýzy nákladů a prospěchu očkování, se kterými seznámí veřejnost, aby věděla, proč a jaké očkování má smysl provádět plošně nebo individuálně. Samozřejmě nelze ani bagatelizovat nežádoucí účinky po očkování, neboť s těmi se veřejnost setkává častěji než se samotnými infekčními případy.
Medializování následků preventabilních nákaz se v dnešní době jeví spíše nedostatečným a leckdy mylně interpretovaným. Naopak zveřejňování financování plošného očkování, včetně dodavatelů vakcín a jejich distributorů, může zmírnit až eliminovat negativní vnímání veřejnosti o možném korupčním prostředí. Je mnoho otázek týkajících se očkování, jejichž odpovědí se veřejnost zatím nedočkala.
Chceme‑li obnovit podlomenou důvěru v očkování, hledejme odpovědi na ty možná nejjednodušší otázky a mluvme o očkování zcela konkrétně a otevřeně. V 21. století je přece v zájmu společnosti, aby její jedinci byli adekvátně chráněni před infekčními riziky, kterým lze čelit očkováním.
| Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.,
vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP; Katedra epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
Svoboda slova je krásná, ale i mocná. Přibývá hnutí a spolků, jež se snaží vystupovat jako zástupci veřejnosti a samozvaný hlas lidu. Ve svých prohlášeních deklarují snahu o objektivní informování rodičů dětí, veřejnosti, lékařů, ale i politiků o tom, co se po očkování děje, a volají po otevřené diskusi. Ve skutečnosti zpochybňují účinnost očkovacích látek, jejich bezpečnost a snaží se manipulovat s veřejností. Cíleně špatně interpretují objektivní odborná data a spekulativně upravují závěry vědeckých studií. K léčbě reakcí po očkování pak prodávají zázračné přípravky a za přednášky o strachu z očkování vybírají peníze. Výsledkem je narušená důvěra veřejnosti v očkování.
Vrátit důvěru v očkování je možné jedině větším poskytováním vyvážených, objektivních údajů o bezpečnosti a úspěšnosti vakcinace ve srozumitelné podobě veřejnosti. Snažit se více vyvažovat emotivní příběhy jednotlivců a pozorování odpůrců očkování předkládáním odborně verifikovaných výsledků celosvětových studií. Ukázat veřejnosti, jaký je potvrzený přínos očkování v medicíně. Znamená to více komunikovat s pacienty, s rodiči. Více naslouchat obavám z reakcí po očkování, nebagatelizovat je, ale probrat a vysvětlit. Trpělivě odpovídat na opakující se dotazy rodičů, vytvářet a poskytovat medicínské zdroje informací pro veřejnost. Bohužel klesá také důvěra v samotného lékaře. Vzdělaný a zkušený lékař musí umět podat informace tak, aby mu pacient věřil více než internetu. Bez vzájemné důvěry nelze úspěšně léčit, ale ani předcházet nemocem. Lékař může předkládat příklady z vlastní rodiny, vždyť i lékaři očkují své děti. Stejně jak chtějí chránit své děti, chtějí chránit i děti ostatních rodičů. Protože tomu věří. A tento pocit by měli získat i jejich pacienti.
| MUDr. Jana Vojtíšková,
všeobecná praktická lékařka
Pracuji přes třicet let v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a po pravdě řečeno jsem se za celou dobu nesetkala s nějakou nežádoucí reakcí po očkování. Jsem generace, která očkování věří, i když na druhou stranu chápu některé obavy a potřebu pacientů vstoupit do rozhodovacího procesu. V praxi to znamená, že se všemi pacienty před případným očkováním probíráme výhody a možná známá rizika. Snažíme se pacienty vtáhnout do rozhodovacího procesu a dojít společně ke shodě. Samozřejmě to funguje lépe tam, kde panuje důvěra mezi lékařem a pacientem (u všeobecných praktických lékařů se jedná obvykle o oboustranně dlouhodobý vztah s častými kontakty). Když se podíváme do historie, vidíme, jak obrovské pokroky očkování lidstvu přineslo, a dnešní generaci už připadá zcela samozřejmé, že některé choroby prakticky vymizely. Bohužel se objevují další nové hrozby a vývoj očkovacích látek je opět jedinou nadějí.
| MUDr. Markéta Korcová,
praktická lékařka
My, praktičtí lékaři, máme jedinečnou možnost komunikovat problematiku očkování v dennodenním kontaktu se zdravým pacientem v rámci preventivních prohlídek. To je ta správná chvíle, kdy pacientovi vysvětlit význam očkování, které by mělo být běžnou součástí prevence. S oblibou používám vyjádření, zda chce pacient riskovat nežádoucí účinky očkování, či nemoc samotnou. Dnes je moderní vyjadřovat se k nežádoucím účinkům očkování zejména v souvislosti s dětmi. Stejně tak je ovšem moderní cestovat po světě do exotických destinací, jejichž návštěvu Evropan bez problémů zvládá často právě díky alespoň základnímu očkování. Osobně bych nechtěla v dospělosti zjistit, že mě před první cestou čeká vedle případného očkování proti tropickým nemocem ještě i základní očkování. Myslím, že i tento argument lze vzhledem k rostoucí oblibě cestování mladé generace do rozvojových zemí využít při pokusech o popularizaci a navrácení důvěry v očkování.
| MUDr. Alena Šteflová, Ph.D.,
ředitelka kanceláře WHO v ČR
V poslední době se dostáváme do situace, kdy díky vakcinačním možnostem a velkým očkovacím kampaním slavíme mimořádné úspěchy v boji s infekčními nemocemi. I díky tomu již ale paradoxně není na první pohled vidět, proti čemu bojujeme. Očkování však nadále zůstává naší hlavní zbraní v boji proti předčasnému úmrtí na preventabilní onemocnění. Otázkou je, zda je možné přesvědčit odpůrce fakty, která jasně dokládají převažující benefit vakcín nad možnými riziky, nebo zda je přesvědčí až nešťastná událost v podobě epidemie některé z dnes již téměř vymýcených nemocí. Ta se bohužel dotkne zejména těch nejzranitelnějších, oslabených a těch, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů být očkováni.
V odborných a politických kruzích je třeba otevřít diskusi, jak vrátit důvěru lidí v očkování. Je třeba stanovit, kdo je odpovědný za případná rizika – měla by být přijata zodpovědnost za ojedinělé případy vážných komplikací po očkování, na druhou stranu i ohrožení veřejného zdraví odmítáním povinných vakcín. Rodiče by měli rozumět, proč jsou povinná očkování tak důležitá a jaké jsou výhody a nevýhody těch nepovinných. Je možno apelovat na pojišťovny, aby více investovaly do důvěry pacientů v očkování, ve vyšší míře proplácely nepovinné vakcíny a snížily tak pocit rodičů, že jde jen o způsob, jak těžit z jejich obavy o zdraví vlastních dětí. Hlasité osočování dětských lékařů jako největších nepřátel jejich registrovaných pacientů již přesahuje únosnou společenskou míru.
| Bc. Leoš Kyša,
novinář, publicista, spisovatel, předseda Českého klubu skeptiků SISYFOS
Ze všeobecného povědomí se vytratil význam očkování, protože nemoci, proti kterým se očkuje, právě díky plošné vakcinaci nevidíme, a tak (bohudík) nemáme možnost zažít situaci, kdy malé děti umírají na záškrt či si po celý život nesou následky polia. Závažné infekční choroby pro nás přestaly být reálným ohrožením, což vede k přesvědčení, že očkování je zbytečný přežitek. Proto bych viděl cestu ve zvyšování povědomí o skutečných dopadech infekcí, proti kterým nás chrání systém povinného očkování, a to i cestou sdílení příběhů a zkušeností těch, kteří s těmito chorobami mají osobní neblahé zkušenosti. Tváří v tvář život ohrožující infekci padají nesmyslné argumenty odpůrců očkování jako domeček z karet. Jen se obávám, že vzhledem k tvrdošíjnosti šarlatánů všeho druhu budeme muset znovu zažít dnes již zcela zbytečná úmrtí dětí, aby se někteří rodiče probrali.
Zdroj: Medical Tribune