Jak naplánovat služby v dispečinku?
Jak lze nejlépe naplánovat služby v 24 hod dispečinku? V zdravotní dopravě jsme chtěli zavést pracovní pohotovost, ale ta nelze. Na pracovišti na noční směnu nám stačí jeden pracovník a i ten nebude muset v noci vůbec vyjíždět, jen ve výjimečných případech. Tudíž celou noc může spát, hlavní nápor práce je totiž od 7:00 hod do 15:oo hod.
Odpovídá Mgr. Miloš Máca, právník se zaměřením na medicínské právo
V prvé řadě musím konstatovat, že se na tento dotaz bez znalosti situace na konkrétním pracovišti těžko odpovídá, nejde ani tak o záležitost právního charakteru, ale spíše také o ekonomické zhodnocení, což by mělo příslušet konkrétním odpovědným pracovníkům zaměstnavatele, nicméně řešení formou pracovní pohotovosti by mohlo připadat v úvahu.
Správně uvádíte, že institut pracovní pohotovosti se nemůže uplatnit v případě, že daný zaměstnanec se nachází na pracovišti (§ 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce – „ZP“). Takovou práci je nutno hodnotit jako výkon práce, tedy práci přesčas, s odpovídajícími příplatky – v případě, že zaměstnanec pobírá mzdu, tak má nárok na mzdu a k ní příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku za práci přesčas jako takovou (§ 114 odst. 1 ZP), příplatek nejméně 10 % za noční práci (§ 116 ZP), případně příplatky za práci v sobotu, neděli či svátek (§ 118 a § 115 ZP), v případě, že zaměstnanec pobírá plat, tak plat a příplatek 25 % průměrného výdělku za práci přesčas jako takovou (§ 114 odst. 1 ZP), příplatek 20 % za noční práci (§ 125 ZP), případně příplatky za práci v sobotu či neděli (§ 126 ZP).
Uvádíte-li však, že k výkonu práce během noční směny dochází pouze výjimečně, stálo by za zvážení, zda věc neřešit formou pracovní pohotovosti, kdy zaměstnanec bude normálně pobývat doma a vyjížděl by k práci pouze na základě tohoto pokynu. Z ekonomického hlediska by Vás to totiž stálo pouze příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku za hodiny pracovní pohotovosti (§ 140 ZP), tedy doby, kdy by byl zaměstnanec doma a nikdo se mu neozval s potřebou výjezdu, a k výkonu práce by v souladu s § 95 odst. 2 ZP docházelo až výjezdem zaměstnance. Pouze v těchto případech by docházelo k výše popsaným příplatkům. Maximální dobu pracovní pohotovosti zákoník práce nijak nelimituje.
Zda by byl tento princip u Vás akceptovatelný, však bude záležet na spouště faktorů. V prvé řadě pracovní pohotovost nejde zaměstnanci nařídit (§ 95 odst. 1 ZP), je nutno se na ní se zaměstnancem dohodnout, tedy zaměstnanec musí s pohotovostí rovněž souhlasit. Dále nejsem schopen posoudit onu „výjimečnost“ výjezdu. Probíhá-li každou noc alespoň jeden, věc by se zřejmě nevyplatila. Naopak, převažují-li spíše noci, kdy se vůbec nic neděje, stála by pracovní pohotovost za zvážení. Bude rovněž záležet na vzdálenosti bydliště zaměstnance a na dalších okolnostech.
www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz