Jak dlouho se čeká na kolonoskopie? A proč?

| MUDr. Luděk Hrdlička,

vedoucí lékař, Gastroenterologické oddělení, Poliklinika Budějovická, MEDICON a. s., Praha

Dostupnost screeningových koloskopických vyšetření je jednou ze základních podmínek funkčnosti celého programu prevence karcinomu tlustého střeva a konečníku. Čekací doba přesahující jeden měsíc je neakceptovatelná, zejména z psychologického pohledu pacienta, i když skutečné medicínské riziko prodlení je podstatně nižší. Těžko si například představit pacienta s pozitivním nálezem okultního krvácení ve stolici, který bude několik měsíců bez stresu čekat na termín koloskopického vyšetření, které objektivně a jednoznačně prokáže zdroj takového krvácení. Může jít o prosté hemoroidy, divertikly tlustého střeva, polypy, ale bohužel také o zhoubná onemocnění tlustého střeva a konečníku. Klinická praxe je však bohužel jiná, výjimkou nejsou ani půlroční čekací doby.

Současný úhradový systém je pro screeningovou koloskopii provádějící pracoviště motivující, diagnostické, ale i léčebné endoskopické výkony (odstranění polypu, odběr vzorku na histologické vyšetření) jsou propláceny speciálně a nepodléhají regulačním procesům, které jinak platby od zdravotních pojišťoven výrazně snižují. Ekonomicky je tato praxe zajímavá zejména pro gastroenterologické ambulance a ostatní ambulantní zařízení včetně poliklinických ordinací, u velkých nemocničních provozů je tato výhodnost většinou devalvována nasmlouvanými paušálními platbami, kterými jednotlivé pojišťovny velkým nemocnicím proplácejí poskytnutou zdravotní péči. To je i důvodem, proč endoskopická pracoviště velkých nemocnic pacienty pro screening nevyhledávají a někdy se jim i vyloženě brání. Z mého pohledu je to ale přístup logický, protože se jedná o nejlépe technicky a personálně vybavená pracoviště s kompletním zázemím a jejich úlohou by mělo být především provádění expertních endoskopických výkonů. Provádění běžných rutinních endoskopií včetně screeningových by pak mělo být doménou zejména menších ambulantních pracovišť, která by si k tomu měla zajistit potřebné kapacitní podmínky.

| MUDr. Milana Šachlová, CSc., Ph.D.,

primářka Oddělení gastroenterologie, Masarykův onkologický ústav, Brno

Čekací doby po Brně jsou asi dva měsíce a déle. Myslím si, že máme rezervu v dispenzární péči, kde bychom mohli protáhnout termíny kontrolních kolonoskopií po polypektomiích, případně sledování pacientů po resekci pro karcinom. Některá pracoviště si vyhrazují pro screening nějaké termíny, jiná to nedělají. Myslím si, že především musejí mít přednost pacienti symptomatičtí, např. vyšetřovaní s anémií…

V nemocnici je to zatím tak, že za kolorektální screening stále probíhá úhrada v jiném režimu, než je tomu u screeningu mamárního. Jedině Oborová zdravotní pojišťovna platí ihned, ale zase nehradí některé kódy – např. pulsní oxymetrii či premedikaci. Ostatní pojišťovny hradí měsíčně zálohově. Vyúčtování bude v příštím roce.

O nové úhradové vyhlášce mám jen kusé informace. Pokud to chápu dobře, budou mít soukromá pracoviště úhradu 1,03 Kč, ale s regulací. Nemocnice bez regulace, ale jen 1,0 Kč. Formulace se mi zdá dost nejasná.

Pokud si uvědomíme cenu přístrojů, ceny oprav, to, že potřebujete vydělat na další přístroj, zaplatit personál, dezinfekce, instrumentárium, pak je těch peněz pořád málo.

| Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,

vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Čekací doby na kolonoskopii jsou problémem nejen českého kolorektálního screeningu, který jinak prokazuje svůj benefit v epidemiologických datech.

Zavedení adresného zvaní, vyšší angažovanost praktických lékařů a používání citlivějších testů na okultní krvácení podle očekávání přinesly vyšší tlak na centra screeningové kolonoskopie. Narazili jsme na limity našich screeningových kapacit, přestože účast ve screeningu nepřesahuje třicet procent cílové populace. Čekací doby v průměru významně přesahují maximální interval mezi pozitivním testem a kolonoskopií (31 dní) udávaný v evropském doporučení (Segnan et al., 2010). Pak dochází ke snížení compliance. Řešení čekacích dob zahrnuje standardizaci testů na okultní krvácení na vyšší hladině pozitivity, optimalizaci nescreeningových indikací a navýšení kolonoskopických kapacit. V některých evropských zemích řeší gastroenterologové lukrativní zakázky screeningu rozšířením pracovní doby. Z hlediska úhrad je důležité, aby screeningové kolonoskopie byly centrům hrazeny mimo paušál.

| MUDr. Petr Vítek, Ph.D., MBA,

primář interního oddělení a Beskydského gastrocentra, Nemocnice ve Frýdku‑Místku, p. o.

Screeningový program nádoru tlustého střeva a konečníku prokazatelně snižuje výskyt tohoto onemocnění i úmrtnost na ně. V souvislosti s adresným zvaním osob v rizikovém věku logicky došlo ke zvýšení počtu screeningových kolonoskopií a prodloužení čekacích dob. Paralelně také dochází k výraznému zvýšení požadavků na kvalitu vyšetření, což vlastní výkony prodražuje. Lékaři používají endoskopy s vysokým rozlišením obrazu, sledují procenta pacientů se zachycenými polypy, monitorují účinnost i komplikace prováděné endoskopické léčby.

Na našem pracovišti v současnosti objednáváme screeningové kolonoskopie v intervalech do čtyř až šesti týdnů, což je ještě přijatelné. Pro dlouhodobou udržitelnost programu je však klíčové jeho financování. Je potřeba, aby toto financování v nemocnicích i soukromých ambulancích probíhalo nad rámec takzvané „paušální platby“ za ambulantní výkony. Pouze tehdy je totiž zajištěno, že platbu za tento výkon zdravotnické zařízení skutečně obdrží. Jinak může dojít k tomu, že preventivní kolonoskopie mohou být například vytlačovány výkony akutní péče, které poskytovatelé provést musejí.

Jsem přesvědčen, že relativně nízké investice do screeningových programů mohou významně pomoci zdraví naší populace.

| MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.,

vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN

Čekací doby na kolonoskopii se na našem pracovišti po zavedení adresného zvaní na screening kolorektálního karcinom (KRK) prodloužily z původních šesti týdnů na tři až pět měsíců. Proto jsme přijali opatření ve smyslu rozšíření kolonoskopických výkonů na další endoskopický sál, kde provádíme pouze screening. Dále objednávání probíhá ve dvou rovinách – na screening na straně jedné a na kolonoskopie z jiných indikací na straně druhé. V rámci screeningu se naše čekací doby opět vrátily na dobu cca šesti týdnů. Zároveň je každodenně možná rezervace pro objednání na semiurgentní výkony (zejména z indikace krvácení z konečníku), aby nedošlo k prodlení u pacientů s podezřením na KRK. Je pravdou, že u dispenzárních kolonoskopií, kde delší objednávací interval není rizikový, se doba objednání nadále pohybuje v rozmezí tří až čtyř měsíců.

Naše pracoviště je součástí státem zřizovaného zdravotnického zařízení. Další rozšíření endoskopického programu na odpolední nebo večerní hodiny (případně víkendy) tedy není možné. Mám ale informace od soukromých gastroenterologů, že touto cestou zvyšují počty provedených vyšetření. V tom případě je nová úhrada výkonů v rámci screeningu KRK motivující. A věřím, že i s novou úhradovou vyhláškou bude tento trend pokračovat.

| MUDr. Přemysl Falt, Ph.D.,

Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice, Ostrava Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava

Čekací doba je jedním z parametrů kvality koloskopie. V našem okolí se pohybuje od týdnů až po několik měsíců. Delší čekací doby jsou pravděpodobně provázeny horší spoluprací ze strany pacienta i méně kvalitní očistou střeva. Je třeba si uvědomit, že čekání na koloskopii je pro pacienta s pozitivitou testu na okultní krvácení ve stolici zdrojem významného stresu – jednak kvůli obavě z případného nepříznivého nálezu a jednak kvůli strachu ze samotného vyšetření (většinou se jedná o první koloskopii v životě). Domnívám se, že zvýšení úhrad za preventivní koloskopie bude motivovat endoskopická pracoviště ke zvýšení počtu takových výkonů, a tím pádem i ke zkrácení průměrné čekací doby.

Zdroj: www.tribune.cz