Hůř už v krajích nebude, snad
Zadlužení krajů stouplo za dobu vlády socialistických hejtmanů o polovinu, skandály při čerpání fondů Evropské unie se to jen hemží, místo na investice do dopravních staveb, škol nebo zdravotnictví rozdaly kraje tři čtvrtě miliardy při nezákonném vracení poplatků v krajských nemocnicích a jejich lékárnách, a přece dostaly dosavadní krajské vlády z velké části důvěru znovu, chtělo by se povzdechnout.
Ale buďme objektivní. Na hospodaření krajů měly vliv i objektivní faktory. Propadly se daňové výnosy náležející krajům. Tak, jak vývoj ekonomiky zasáhl státní rozpočet, zasáhl i rozpočty krajské a komunální. Proti nárůstu dluhů stojí i růst aktiv, která kraje drží, protože za peníze přece jen něco pořídily. Je zde vidět zřetelný vliv přílivu prostředků z Evropské unie, ale i dotací ze státního rozpočtu.
Takže přestože hejtmanství byla oranžová a vláda modrá, na velkorysosti státní kasy se to moc neprojevilo.
Přitom sami hejtmani zdaleka tak velkorysí nebyli. Zejména v Rathových středních Čechách, v domovské Hostivici, se investovalo jako o život, v severní části kraje, kde seděli na radnicích pravicoví starostové, si moc vyskakovat nemohli a marně čekali často i na opravu roky rozbité silnice, na kterou prostě jaksi nepřišla ještě řada.
Vystřízlivění
Celkově však socialisté ze svých velkolepých představ o hejtmanském utrácení dost rychle vystřízlivěli. Masové proplácení poplatků v nemocnicích nevydrželo ani dva roky. A je jasné, že i další posun krajských vlád doleva k nějakému radikálnímu nárůstu utrácení nepovede. Ne, že by nebyla chuť, ale jaksi není z čeho a zadlužování už dnes není tak snadné, jako bylo v roce 2008 po prvním oranžovém tsunami.
Typická je právě situace ve zdravotnictví, na němž se tehdy lámal volební výsledek. Krajským nemocnicím se nedaří nijak závratně. Jistě něco proinvestovaly, ale jejich hospodaření jim například z velké části neumožnilo navyšovat platy lékařů zdaleka tak rychle, jako rostly platy ve fakultních, tedy ministerstvem zdravotnictví spravovaných nemocnicích.
Původní představy, že kraje budou své nemocnice velkoryse dotovat a rozvíjet, se prostě nenaplnil. A nejen proto, že kolem toho kroužili pánové s krabicemi na víno, obsahujícími jiný, zcela lihuprostý materiál.
Nyní budou hejtmani řešit zase část nesplnitelných zdravotnických slibů, které si vylepili na oranžové plakáty. O tom, že lůžková kapacita krajského zdravotnictví je předimenzovaná a bude třeba některá oddělení a možná i celé nemocnice zavírat, protože na provoz nadbytečných lůžek již opravdu nejsou peníze, není pochyb.
Levicoví lídři však slibovali záchranu všech a všeho. Ale o lůžkách budou rozhodovat zdravotní pojišťovny tím, s kým uzavřou smlouvy a jaké ty smlouvy budou.
Levicové většiny krajských zastupitelstev nyní budou rozhodovat, zda budou bojovat za zachování současné sítě, ale chudnoucí a poskytující stále horší péči, nebo přistoupí na centralizaci specializované péče do menšího počtu lépe vytížených a také lidsky i materiálně vybavených zařízení. To, co se neřešilo ve zdravotnictví minulé čtyři roky, nyní se řešit bude muset.
..... kraje budou muset obracet každou korunku daleko pečlivěji než dříve, bez ohledu na politické zbarvení hejtmana. Takže dobyté krajské kasy jsou prázdné, a tak lze celkem s velkou jistotou očekávat, že v regionech to horší než doposud nebude.
Snad.
O autorovi: Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku EURO
Zdroj: Mladá fronta Dnes