HTA po česku aneb šetřit tam, kde se nečekají protesty
Jako testovací balonek Ministerstvo zdravotnictví vypustilo informaci (o relevantních datech nemůže být řeči) na téma efektivity jím vybraných zdravotnických technologií vzhledem k jejich přínosům pro pacienta na jedné straně a výdajům z veřejného zdravotního pojištění na straně druhé. Je to součástí příprav ministerstva na urychlenou dodatečnou legalizaci již spuštěného tzv. „posuzování zdravotnických technologií“ neboli HTA. Čtyři pilotní projekty byly zpracovány na základě zadání ministerstva vybranou společností Academy of Health Care Management a týkaly se léku, preventivního postupu, léčebného postupu a zdravotnického prostředku.
Vybraní novináři se od náměstka Noska dozvěděli, že některé technologie prošly hodnocením dobře a některé ne. Pravda je ale taková, že problémy, aby vůbec nějak vyšly, měly všechny hodnocené technologie. Třebaže ji ministerstvo slibuje již měsíce zveřejnit, zůstává metodika HTA veřejnosti, i té odborné, zcela skryta. Neznáme ani ty konkrétní analýzy a hlavně data, na základě kterých se došlo k předkládaným závěrům. Tyto závěry jsou jen zajímavou informací, ale jinak nic. To „nic“ je v tomto případě nekonečné a je třeba si klást velmi vážné otázky, zda na základě tohoto „nic“ bude v blízké budoucnosti dávat ministerská komise dávat stop většině, ne‑li všem „nákladným“ novým technologiím do systému.
K pochybnostem o objektivitě, odbornosti a transparentnosti postupů a hlavně relevanci dat mě vedou některé zveřejněné informace přímo od realizátora zakázky či z jiných veřejně dostupných zdrojů, které jsou odpovědným úředníků ministerstva jistě také známy.
- Již zadání analýzy bylo ve většině případů nepřesné, zavádějící, neodborné a mnohdy navozující to, co má „vyjít“. Například v případě robotické operace bylo jako přínos pro pacienta formulováno pouze zabránění inkontinenci po operaci a nezmiňují se jiné stavy, jako např. porucha erekce, které jsou, zejména pro mladší muže, také podstatné.
- Absence jakýchkoli, natož přesných dat je zásadní problém u všech analýz. U hodnocení léku Lucentis pro diabetický makulární edém závěr pouze konstatoval nedostupnost dat. Pochopitelná otázka pak tedy zní, o kolik může v současné době Státní ústav pro kontrolu léčiv mít „přesnější“ data, že o přiznání či odmítnutí úhrady léků, na základě QALY a hranice ochoty platit přesně vyjádřené až na korunu, rozhoduje.
- Ze stejného důvodu žadatel i hodnotitel efektivity očkování proti rakovině děložního hrdla došli na základě totožných dat a stejných čísel k naprosto rozdílným výsledkům, pokud jde o počet „zachráněných“ žen a až ke stonásobnému rozdílu v ceně jednoho „zachráněného roku života“. Což v tomto konkrétním případě představuje rozdíly v řádu desetitisíců až milionů korun.
Takže jaká je relevance podobných analýz HTA? Téměř nulová. Jediné, co už víme, je, kolik utratí stát po případné legalizaci této hračky. Dle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska to bude 15 až 20 milionů korun. A na základě takto pochybného hodnocení budou převážně ministerští úředníci dávat palec nahoru nebo dolů, zda se ty či ony skupiny těžce nemocných pacientů dostanou k novým postupům, lékům a zdravotnickým prostředkům? Politicko‑úřednické zadání českého HTA tím ale bude splněno – ušetřit za každou cenu, když jinde šetřit neumějí.
Zdroj: Medical Tribune