Horák oponuje Stránskému: Série žalob nehrozí

Pojišťovnám zákon přinese tvrdší konkurenční prostředí a větší zodpovědnost. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera jde o součást jeho reformy zdravotnictví.

Václav MORAVEC, moderátor:
....Nejen o novém zákoně týkajícím se zdravotních pojišťoven bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je ředitel největší zdravotní pojišťovny v zemi, tedy Všeobecné zdravotní pojišťovny, Pavel Horák. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, pane řediteli.
..... Pane řediteli, jakou otázku dostáváte teď nejčastěji?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Většinou o tom, kolik máme peněz, jak dlouho nám vydrží a jak vlastně ten systém bude vypadat v druhé polovině letošního roku.

Je ta otázka na místě v souvislosti s tím, že jsme bombardováni možnostmi příchodu ekonomické krize, která bude podobná jako ta, kterou jsme prožívali před třemi lety, tedy v hospodaření VZP by to znamenalo výpadek příjmů a náklady by zůstaly stejné?

Pavel HORÁK:
Tak samozřejmě náklady by zůstaly stejné a to, jak se bude vyvíjet ekonomika, je dneska velká neznámá, takže logicky se lidé, zdravotnická zařízení, všichni ptají nebo zajímají se o to, jak v letošním roce se budou naše příjmy vyvíjet. Ale je teprve leden a těžko se to dá odhadovat s nějakou přesností do budoucna.

Vy v tom letošním roce máte k dispozici zhruba tři miliardy korun, které jste dostali přerozdělením peněz od zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Ta rezerva třímiliardová dá se označit za dobrou rezervu, že i kdyby ekonomika výrazněji zpomalila, tak s tím vyžijete a skončíte na nule letos?

Pavel HORÁK:
Tak určitě je to východisko velmi dobré, protože když připomenu loňský rok, který byl v principu stejný, jak může dopadnout ten letošní, tak my jsme na začátku loňského roku vlastně uvolnili z rezerv přes dvě miliardy korun, pak dalších asi 700 milionů z dalších fondů pojišťovny, z fondu reprodukce a prostě z takových těch provozních peněz. Takže zhruba ty tři miliardy loni jsme zmobilizovali, aby mohly sloužit pro úhradu zdravotní péče a vydrželi jsme s tím také celý rok.

Garantujete tedy pojištěncům, že zpožďování plateb nebo odkládání operací, což by se jich dotklo v tom jejich běžném praktickém životě, že opravdu nehrozí letos?

Pavel HORÁK:
V tom systému je peněz relativně dost. Samozřejmě je potřeba zabránit tomu, aby se ty prostředky vynakládaly tam, kde není potřeba zbytečně, což určitě není případ operací a podobně, ale jde o záležitosti vnitřního provozu těch zdravotnických zařízení, my jsme si už loni dali za cíl ten systém výrazně změnit, viz. ta naše snaha o restrukturalizaci lůžkového fondu. Všude chceme docílit toho, aby se zvýšila efektivita financování, protože to není otázka, jestli vyjdeme nebo nevyjdeme, my prostě s těmi penězi vyjít musíme a musíme zajistit, aby veškerá potřebná péče byla profinancovaná a to je vlastně ten náš obtížný úkol, před kterým teďka stojíme a prostě jako jinak to nepůjde, než zvýšení efektivity financování.

Podobně mluví i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ten věří, že vyrovnání letos se kvůli nedostatku peněz zdravotnictví do dluhu nedostane, odkládání operací podle něj ale není možné vyloučit.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví:
Samozřejmě je to možné, záleží na tom, jaké ty propady budou.

Počítáte s tím, že do konce roku upadne zdravotnictví do deficitu?

Leoš HEGER:
Nelze to vyloučit, ale zatím s tím nestrašte. Když půjdou ty finance dolů v procentech nebo já nevím, kdyby to bylo úplně nejhorší a bylo to deset procent, tak ještě to nemusí znamenat zhroucení celého systému.

Uklidňoval před 14 dny v Impulsech český ministr zdravotnictví Leoš Heger. Logicky se na šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka nabízí otázka, jestli ale ten systém může fungovat bez dluhů dlouhodobě, když stát odmítá zvyšovat úhrady za státní pojištěnce, což byl ten zásadní krok, který přispěl k tomu, že jste vytvořili před několika lety tu 15miliardovou rezervu, ze které se braly peníze právě v těch časech horších?

Pavel HORÁK:
Tak to je širší filosofická otázka. Já jsem přesvědčen o tom, že dále zvyšovat výrazně příjmy nebo prostě naše příjmy nebo tedy výdaje v tomto případě státu do zdravotního pojištění je asi těžké očekávat v té současné ekonomické situaci, že prostě musíme od té strategie, že pořád bude těch peněz více a více, přejít k tomu, že se musí lépe využít. A já prostě jsem přesvědčen o tom, že samozřejmě by krátkodobě zvýšení té státní platby nám pomohlo, na druhou stranu…

Jste realista a vy to neočekáváte. Chápu to správně, že v těch následujících 3-4 letech je asi nereálné, aby ze státního rozpočtu šlo víc peněz za státní pojištěnce, tedy za školáky, studenty, nezaměstnané či lidi na mateřské dovolené či v důchodu?

Pavel HORÁK:
Když si to vezmete podle počtu, tak vlastně těch státních pojištěnců je většina. Ono v tom našem portfoliu těch lidí, které my pojišťujeme, je to více jak polovina, takže ono to není financování nějaké malé části, je to vlastně financování péče o většinu obyvatel, které hradí stát. Ta platba podle mého názoru by se měla odvíjet od nějaké ekonomické reality, takže nemyslím si, že je úplně vyloučeno, že by třeba v budoucnosti nerostla, protože ona je navázaná na vývoj ve mzdách a podobně. Pro mě je důležité, abychom dostali a to doufám by měl vyřešit ten nový zákon o zdravotních pojišťovnách, do rukou nástroje, které by nám umožnily s těmi penězi lépe hospodařit, protože v lékové politice, v cenách materiálu, tam všude jsou, tam všude je prostor, kde se ty peníze dají ne vzít tomu zdravotnictví, ale využít pro to, aby se za ně obstarala péče, která je potřeba.

Když mluvíte o úsporách, tak od Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsme se dozvěděli, že v souvislosti s přehodnocením cen léčiv by se letos z toho veřejného zdravotního pojištění právě na lécích mohlo ušetřit až devět miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven říká, že to je velmi nadsazená částka. Proč zpochybňujete to číslo devíti miliard úspor na lékové politice z veřejného pojištění?

Pavel HORÁK:
No to já myslím, že to je nějaké nepochopení, protože my třeba na úhradu léků za recepty dáváme něco přes 20 miliard korun, takže když by se z toho, já nevím, šest miliard, což by byla ta naše část, dalo uspořit, tak to určitě ne. Já si myslím, že to prohlášení Státního ústavu se vztahovalo k celému tomu procesu přecenění léků, který začal někdy v tom roce 2007 a vlastně tehdy měl být ukončen během jednoho roku, nicméně podařilo se ho ukončit až letos nebo z té větší míry a vlastně ty úspory, o kterých se tam mluvilo, zřejmě jsou myšleny celé úspory za celé to období. Jinak pro nás vlastně ten letošní rok začal paradoxně opakem, navýšením těch cen, protože v listopadu bylo provedeno přecenění vlastně se změnami DPH a podobně, takže pro nás to aktuálně znamená navýšení nákladů na léky. Samozřejmě předpokládám, že v průběhu letošního roku se podaří uspořit určité prostředky, ale nikoliv devět miliard, to určitě ne.

Můžete tedy říci, zda opravdu na lékové politice ušetříte, byť se zvýšila daň z přidané hodnoty o ta čtyři procenta? Kolik to tedy představuje, kolik dáte víc v celkovém objemu kvůli zvýšení DPH?

Pavel HORÁK:
No tam samozřejmě to zvýšení DPH se promítne do úhrad léků, na druhou stranu je tam řada dalších změn, která působí proti tomu, takže my očekáváme, že ten výsledný efekt bude úspora. Na druhou stranu zase do této oblasti patří i ty mimořádně nákladné léky, viz. léčba roztroušené sklerózy, všech těch nákladních onkologických onemocnění, kde určitě bude potřeba sehnat peníze pro více pacientů. Takže my bychom byli rádi, kdyby ta výsledná skutečnost skončila v rovnováze. Tam se asi nedá očekávat, že by došlo k nějakému dramatickém poklesu nákladů.


Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera se v českém zdravotnictví dá ušetřit zhruba ještě šest miliard korun. Na tyto peníze se ministr zdravotnictví chystá podívat. Tady jsou znovu jeho slova:

Leoš HEGER,
Zrovna v té lékové politice se připravují výběrová řízení pro některé generické preparáty a tam se zdá, že je prostor půl miliardy na to první vyzkoušení a možná potom ještě další. Stále je možno realizovat ještě lépe výběrová řízení. Samozřejmě i lékaři musí pracovat na tom, aby léčili racionálněji.

Dodává v rozhovoru pro Rádio Impuls ministr zdravotnictví Leoš Heger. V té souvislosti další logická otázka: Pane řediteli, když se podaří naplnit ty vaše plány v souvislosti s restrukturalizací lůžkového fondu, tak úspora bude jak velká a věříte, že ty plány letos budou naplněny, když jste vypověděli ony smlouvy?

Pavel HORÁK:
Tak ten proces začal vlastně už v březnu minulého roku a naším cílem tady primárně není úspora v tom smyslu, že bychom chtěli platit méně peněz nemocnicím, ale my chceme docílit toho, aby se ty nemocnice změnily. Všichni víme, teď mluvíme všichni, jak my z pojišťoven, tak lékaři, management zdravotnických zařízení, jak má vypadat a nebo jak vypadá ve světě a v Evropě moderní nemocnice, kolik má mít lůžek, že má méně lůžek, že je tam řada činností, které se již nemusí nebo řada léčby, která nemusí být poskytována za hospitalizace, i ty běžné operace se dají dělat v tom režimu jednodenní chirurgie, čili všichni víme, že ty nemocnice se musí změnit. Jenom proto, že to zdravotnictví se stalo předmětem toho politického boje a přetahování, tak ten proces je v České republice v podstatě zablokován a i když všichni vědí, co by se mělo změnit a jak by se to mělo do budoucna vyvíjet, tak zatím se nic neděje. Takže my jsme…

Jak to tedy dopadne? Protože navíc letos jsou krajské volby, část těch zdravotnických zařízení poměrně velká patří právě krajům, tedy vy ustoupíte a nakonec podepíšete podobné smlouvy?

Pavel HORÁK:
Ne, to neustoupíme určitě. Tam my budeme neoblomní, protože ta příležitost se otevírá jednou za pět let právě s tím koncem těch smluv, takže my v tomto, to byl taky ten důvod, proč jsme ty smlouvy vypověděli. Lépe řečeno, my jsme vypověděli jejich automatické prodloužení. Takže my na tom budeme trvat a budeme věřit, že se podaří ty zásadní změny protlačit a realizovat.


Do kdy ty smlouvy mají být uzavřeny?

Pavel HORÁK:
No tak máme na to čas celý letošní rok, ale my chceme ta jednání ukončit v průběhu prvního, nejdéle druhého čtvrtletí, protože ty nemocnice také potřebují čas na realizaci těch změn.

Co když politické tlaky, protože to bude právě znamenat zásah do systému lůžkové zdravotní péče ve všech regionech České republiky, co když ty politické tlaky budou na vás takové, abyste ustoupili, to znamená, aby de facto došlo k tomu, co tady bylo před tím, než jste ty smlouvy vypověděli, respektive kdy jste řekli, nebudeme je automaticky prodlužovat, protože ta situace se musí změnit?

Pavel HORÁK:
Tak pokud k tomu dojde, tak ty nemocnice nevyjdou s penězi, to prostě je jednoduché. Tak ty kraje, které se dneska brání tomu ty změny provést, tak najednou zjistí, že ty své nemocnice budou muset dotovat a protože my, platí určitá úhradová vyhláška, podle ní my platíme a já jsem přesvědčen, že bez těch změn ty nemocnice nebo většina těch nemocnic nedokáže tu péči poskytovat, aniž by tvořila ztrátu, protože mezitím jsou ty změny DPH, lékařům se musí zvyšovat platy, pokud nedojde k racionalizaci té péče.

Kolik by byla ztráta nemocnic, pokud by ty současné smlouvy dál pokračovaly? Máte to vyčíslené, jaký dluh by dělaly nemocnice, pokud se nepodaří zefektivnit lůžkový systém v České republice? Váš odhad.

Pavel HORÁK:
Tak to jsou asi údaje, které lépe získává ten, kdo ty nemocnice provozuje. Já bych mohl říci jenom svůj odhad, že určitě by se jednalo řádově o miliardy korun ročně, protože ty nemocnice v obdobných dobách v minulosti dokázaly vytvořit miliardové dluhy, které se pak musely sanovat, takže určitě jsou to, je to v řádu stovek milionů na jednotlivé kraje. Každý kraj je v jiné situaci.

Otázky, které přicházejí od posluchačů, jsou jich desítky. Pane řediteli, když mluvíte o úsporách, podle různých informací elektronické zdravotní knížky a projekt IZIP spolkl asi dvě miliardy korun, v podstatě pořádně nefunguje, změní se to letos?

Pavel HORÁK:
Tak letos se to určitě změní, protože jednak ty dvě miliardy jsou za deset let, což je 200 milionů ročně, takže při tom našem obratu 150 miliard korun určitě to není částka, za kterou by se dala změnit ta situace ve zdravotnictví. Cílem toho projektu je právě především zabránit těm duplicitám třeba v předepisování léků, předepisování těch různých komplementárních vyšetření, které zbytečně finančně zatěžují ten systém.

Jak se tedy IZIP změní letos?

Pavel HORÁK:
Tak my letos ukončíme i centralizaci našeho informačního systému, takže ta elektronická komunikace, kterou my budeme dále rozvíjet, bude směřovat k takzvanému on-line vykazování, to znamená, že ta zdravotnická zařízení budou tu péči vykazovat průběžně, my budeme schopni kontrolovat a to nemá nic společného s IZIPem, kontrolovat právě ty duplicity i už u nás, dokážeme řadu těch věcí třeba odchytit, až bude šířeji rozšířena elektronická preskripce léků, protože tam je obrovská rezerva. Takže to všechno, ta elektronická komunikace povede k tomu, že už nebude tak jednoduché prostě vykazovat péči, která se neprovedla.

Máme určité nástroje ve vyhlášce, třeba v případě takového záměrného kódování špatného v nemocnicích vlastně můžeme trojnásobek té srážky uplatnit, takže ta situace se právě vlivem té obecné ekonomické situace bude zostřovat, měnit. Ten IZIP funguje v tom smyslu technickém, lékaři to něj nechtějí zapisovat právě proto, že řada z nich si uvědomuje, že když ten pacient má v podstatě okamžitou informaci o tom, kdo si na něj co naúčtoval, takže je to velmi nepříjemné a my se setkáváme s tím, že ti lidé se bojí i na to v podstatě upozornit …

Jak se tedy změní fungování, na to se opravdu tady, pane řediteli, ptá obrovské množství lidí. Další otázka: Odkoupíte zbývající podíl v IZIPu? Ptá se pan Nováček z Prahy.

Pavel HORÁK:
Tak víte, že už my dneska v IZIPu máme většinu, vlastně v tom představenstvu, které je tříčlenné, máme dva členy ze tří, takže je to společnost, kterou ovládáme a v tuto chvíli tam dokončujeme ty analýzy. Správní radě bude příští týden předložen první takový informativní materiál a rozhodneme v průběhu řádu měsíců, ještě také běží pilotní projekty v Karlovarském kraji na Vysočině, a rozhodneme, co s tím projektem dále učiníme.

Co zatím ukazují ty pilotní projekty?

Pavel HORÁK:
Tak ony začaly v září, takže jsou v rozběhu, takže…

Už jsou čtyři měsíce.

Pavel HORÁK:
No jistě, ale ty pilotní projekty začínají tím, že se získávají partneři, protože v tom daném kraji by měla být do té elektronické komunikace zapojena většina těch zařízení a po té kampani, která byla v médiích, ta důvěra těch lékařů je taková, že oni se sice třeba přihlásí do toho systému, ale teď čekají právě, jak třeba rozhodne ta správní rada, jestli ten projekt bude dále pokračovat nebo ne. Takže v tuto chvíli je tam zhruba třetina těch zdravotnických zařízení v těch příslušných krajích.

Pokud byste si dnes i po těch vnitřních analýzách měl tipnout, bude pokračovat nebo ne?

Pavel HORÁK:
Já bych oddělil elektronické zdravotní knížky, většinou ten projekt splývá s těmi knížkami. Tam skutečně se rozhodne o tom v tom prvním pololetí, zda-li budou pokračovat nebo ne.

A z toho, co říkáte, tak samotná elektronizace systému zdravotnictví, protože ten projekt IZIP už dlouhou dobu říkáte, nejsou jenom elektronické zdravotní knížky, ale z toho, jak to oddělujete, se zdá, že by bylo dobré useknout tu poškozenou část, tedy elektronické zdravotní knížky a nechat běžet onu elektronizaci vašeho systému. Chápu to správně?

Pavel HORÁK:
Ta elektronizace a vlastně ta komunikace elektronická poběží, to jsou prostě trendy všude ve světě a v Evropě. Ta poběží v každém případě. Jestli budeme využívat společnost IZIP, která je dneska naší dceřinou společností, pro to, aby tu komunikaci pro nás realizovala, zatím tato část běží výborně, tak to je prostě otázka čistě manažerského rozhodování a …

Chápu správně, že čistě z manažerského rozhodování uvažujete o tom, že prostě projekt elektronických zdravotních knížek, který IZIP provozuje, že je tak poškozený, že by bylo dobré ho ukončit?

Pavel HORÁK:
Ale je potřeba říct, co bude místo toho. Protože …

A máte záložní plán?

Pavel HORÁK:
Tak my samozřejmě můžeme odstartovat všechny ty funkcionality bez toho, abychom pro lékaře a pacienty vlastně provozovali tu databázi, kde oni se mohou podívat, zda-li, nebo když by tam to zapisování bylo rozšířené, mohli by tam zkontrolovat, zda-li ta péče už nebyla poskytnuta a lék vydán a podobně. My to můžeme uplatňovat bez tohoto, to znamená, že pak zdravotnická zařízení budou mít problém, protože my jim třeba neproplatíme péči, která už byla poskytnuta a budeme se ptát, proč ji poskytujete znovu.

Pacientům můžeme zasílat ty elektronické výpisy jinou formou, takže my určitě, jako ten projekt určitě nepřijde vniveč v tom smyslu, že bychom nevyužili toho, co dneska už je vybudováno v té elektronické komunikaci a jestli prostě ty zdravotní knížky, což je vlastně pacientská zdravotní dokumentace, to je to, co dneska často pacienti nosí v těch obálkách nebo v těch knížečkách když jdou k lékaři a ukazují, jaké ty výsledky vyšetření měli v minulosti, tak jestli to bude pokračovat nebo ne, to prostě bude záležet na zhodnocení a na rozhodnutí pak správní radou.

Další a vy jí budete doporučovat asi ukončení toho projektu?

Pavel HORÁK:
Já v tuto chvíli, to vyhodnocení musí být čistě manažerské, prostě pro a proti, peníze na straně příjmů, na straně výdajů a v každém případě ten projekt se musí pojišťovně vyplatit.

Zatím se nevyplácí?

Pavel HORÁK:
Tak když si vezmu tu částku těch dvou miliard korun, tak z ní, protože tam byla velká část věnovaná na vlastně akvizici těch klientů, tak ta už se v podstatě vrátila bohatě. A vezměte si, že je to vlastně…

Nenaznačíte mi tedy jasné rozhodnutí, ať se nezdržujeme, protože jsou tady další desítky otázek.

Pavel HORÁK:
O tom bude rozhodovat správní rada a já vám v tuto chvíli nemůžu říct, jak bude finální vyhodnocení, protože ty naše…

Ale zároveň, promiňte, ale zároveň z toho, co říkáte, tak sám cítíte, že ten projekt je natolik poškozený, že by bylo dobré přijít s nějakou alternativou?

Pavel HORÁK:
V každém případě v té dosavadní podobě pokračovat nebude, určitě pod tím naším vedením v okamžiku, kdy jsme tam získali většinu a vlastně dneska i manažersky tu společnost ovládáme, tak tam dojde k předělání, buď k zásadnímu předělání toho projektu a nebo skutečně by tam byla i ta eventualita, že se zvolí jiná cesta. V každém případě už vzhledem k těm vynaloženým finančním prostředkům to musí být čistě ekonomické zhodnocení a ti manažeři, kteří tam dneska jsou, musí mít i čas na to, aby si tu situaci tam zmapovali a všechno to bylo v souladu i s těmi změnami toho našeho informačního systému, který nyní nabíhá.

Další telegrafické otázky: Do kdy musí pojišťovna vrátit přeplatek pojištěnce?

Pavel HORÁK:
Přeplatek pojištěnce asi se myslí strop na zdravotní pojištění, který když požádá si pojištěnec, tak my ho vracíme v podstatě okamžitě, takže tam určitě nehrozí to, že bychom ty peníze zadržovali nebo že by je pojištěnec nedostal v podstatě obratem.

Další otázka: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, moje dcera bude mít v březnu 14 let, to nebude mít nárok na očkování proti rakovině děložního čípku, která bude od dubna hrazena Všeobecnou zdravotní pojišťovnou?

Pavel HORÁK:
Tak to očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění se týká jenom té jedné věkové kohorty. Kromě toho pro ty dívky, které se dostanou teda buď pod nebo nad tu hranici, tak my máme stále projekt z fondu prevence, kdy většinu těch nákladů také hradíme formou příspěvku, takže vždycky tam nějaká cesta k té úhradě je.

Další otázka se týká aktuální iniciativy Nadačního fondu Stránský, tedy který založil lékař a politik Martin Jan Stránský. České zdravotnictví by podle něj mohlo zažít vlnu žalob pacientů, kteří se nemohou domoci léčby, protože právě tento Nadační fond Stránský vyzval pacienty z celé republiky, ať se brání žalobou. Fond jim poradí a případně pomůže, stejně jako pacientům s roztroušenou sklerózou. Myslíte si, že opravdu hrozí taková série žalob?

Pavel HORÁK:
Tak já si myslím, že ne, protože my se vždy chováme tak, aby pacienti tu potřebnou péči dostali. Ta situace samozřejmě není jednoduchá, udržet ten systém v rovnováze je složité, takže kdybychom mohli volně vynakládat finanční prostředky a utratit dvakrát tolik, co platíme dneska, tak jistě by to bylo mnohem jednodušší, ale myslím, že se v České republice nestal případ, kdy bychom neuhradili péči, která byla opravdu potřeba. Že to znamená tvrdé vyjednávání třeba i s výrobci léků, se zdravotnickými zařízeními třeba i o té jejich struktuře, tak to je druhá věc. A já bych se docela bránil té amerikanizaci toho problému, kde ve Spojených státech vlastně se všichni soudí, výsledkem je, že ta péče je tam dvakrát dražší než všude jinde a myslím si, že ke štěstí obyvatel Spojených států to nijak nepřispívá, že se neustále soudí.

Ale zároveň tady je ta páteční hrozba žaloby na Krajskou zdravotní a to právě v souvislosti s pacienty s roztroušenou sklerózou z teplického centra. Neukazuje se, že ten tlak může právě přispět k tomu, aby ti, kteří mají závažné choroby, tak aby jim ta péče byla placena, aby se neocitali vlastně na okraji zdravotní péče?

Pavel HORÁK:
No tak ten případ tam, taky vidíte, že ta žaloba nebyla namířena vůči pojišťovně, ale vůči tomu poskytovateli a ten problém se vyřešil, protože ten byl specifický pro to místo. Takže nemyslím si, že by to mělo vést k nějakým takovým masovým jevům, protože my skutečně, naším cílem je uhradit a poskytnout těm pacientům tu léčbu, kterou potřebují a…

Ale stává se vám, promiňte, pane řediteli, stává se vám, že těch případů i stížností pacientů, které dostáváte vy jako největší zdravotní pojišťovna v zemi, že zdravotnické zařízení odmítá poskytnout nějakou péči a vymlouvá se třeba i na zdravotní pojišťovny, že se stává rozšířeným jevem?

Pavel HORÁK:
No tak je to velmi rozšířený způsob, že prostě nemocnice tlumí péči a právě i tím, když jste začal, že říkáte, nebudou se odkládat operace, prostě většinou se používají takové ty hezky mediálně prodatelné kauzy, jakože objednáme vás později na operaci nebo třeba ta skupina těch nákladných pacientů, jako jsou ti pacienti s roztroušenou sklerózou, ti se dobře používají v tom boji, takže velmi často ty nemocnice řeší ty své problémy tímto způsobem, ačkoliv a my to po nich chceme, je můžou nebo měly by je řešit tou restrukturalizací, protože jinak to vyřešit nejde.

Tedy nemocnice si řeší problémy své neefektivity tím, že přesně takto poškozují některé pacienty?

Pavel HORÁK:
No je to takový začarovaný kruh. Prostě nemocnice tlumí výkony, lékaři, kteří v té nemocnici pracují, si pak nakonec udělají vedlejší pracovní poměr někde jinde, aby mohli operovat, narůstají ty náklady někde jinde, my uplatňujeme regulace, celé se to točí v kruhu…

Nejsou pak žaloby tím jediným řešením, že se začnou konečně zdravotnická zařízení bát?

Pavel HORÁK:
No pokud taková situace nastane v tom zdravotnickém zařízení a bude skutečně extrémní, no tak jistě se pacient může domáhat práva tímto způsobem, ale ten systém takto není nastaven, aby vedl k těmto věcem. Protože jestliže nemocnice, když mluvím o fakultních nemocnicích, ty mají obrat 6-7 miliard korun, tvrdí, že nemůže udělat operaci za 40 tisíc, protože nemá dost peněz, tak jako vidíte, že je tam nějaký problém. To je jako ta exekuce na tu Prahu, že, taky je to právní způsob.


Konstatuje ředitel největší zdravotní pojišťovny v zemi, ředitel VZP Pavel Horák. Děkuji, že jste byl hostem Rádia Impuls, těším se příště na shledanou.

----

zdroj:Rádio Impuls

Zdroj: Radio Impuls