Hnízdil: Podezřelé jsou statiny
„Vezměte zdravého, spokojeného, citlivého, aspoň trochu změkčilého člověka. Nejprve ho musíte vylekat. Nějakou hrozbou, o které do té doby vůbec nevěděl. Ideálně se hodí cholesterol: Neobtěžuje, nebolí. Ve skrytu tiše čeká na svoji příležitost. Pomalu ucpává cévy, aby pak zasadil smrtící úder: infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici.
Jakmile se člověk poleká, máte z poloviny hotovo. Přestane se kontrolovat a můžete ho snadno hníst. Když je vláčný, asi jako vařená nudle, šoupněte ho do ordinace vytopené na 24 stupňů a změřte mu hladinu cholesterolu.
Pro začínající lékaře - pekaře: Cholesteroly máme dva. Jeden je hodný, má vysokou hustotu a jmenuje se HDL. Druhý, s nízkou hustotou, je zlý a říká se mu LDL. Na toho zlého je potřeba dát velký pozor. Původně se zdálo, že škodí, až když je ho v krvi víc než 7 milimolů na litr.
Pak se ale zastavil odbyt kypřících prášků do pečiva - statinů, a bezpečná hladina se pro jistotu o 2 milimoly snížila. Jakmile má člověk víc než pět, je prakticky hotový. Výmluvy, že se cítí dobře, nepomohou. Zbývá jen ho ještě chvíli podusit a důrazně varovat, že pokud nebude chodit na kontroly a nebude brát celý život statiny, zlý cholesterol už si to s ním vyřídí. Z člověka, který byl zdravý a cítil se dobře, je rázem pacient s nemocí.
Jmenuje se hypercholesterolémie. Svědomitě polyká prášky. Už se tak dobře necítí. Časem začne trpět slabostí svalů, záněty a natržením šlach, poškozením nervů, jater a ledvin, cukrovkou, mozkovým krvácením, špatným spaním, nočními můrami a zhoršením koncentrace. To statiny dělají. Obchází další lékaře a ti mu předepisují další léky proti účinkům těch původních léků. Je dopečeno…“ popsal mechanismus, který je pro mnohé osudový, o to však běžnější v praxi, Hnízdil.
Jak dodal, statiny patří mezi nejčastěji předepisované léky. Odhaduje se, že je užívá sto milionů pacientů. Nejvíc, osmnáct milionů, v USA. I on se s nimi ve své ordinaci setkává.
Hnízdil o lécích raději mluví jako o pečících prášcích - zkoumá, zda jsou vždy nezbytné
„Výrobci pečících prášků a pekaři si mnou ruce. U řady pacientů se mi nepodařilo zjistit, z čeho je jim pořád zle. V podezření zůstaly statiny. Nechtěl jsem je křivě obvinit. Jsem pekař amatér. Napsal jsem proto dopis šéfpekařům do Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Zeptal jsem se jich, jestli je předepisování statinů lidem jinak úplně zdravým, jen na základě zvýšené hladiny cholesterolu, bezpečné, účelné a přesvědčivě zdůvodněné. Dost je to zaskočilo. Po několika týdnech váhání dopis postoupili vědeckému sekretáři České společnosti pro aterosklerózu, profesoru ing. Rudolfu Poledne, CSc. z pražského IKEMu,“ prozradil Hnízdil a přiznal, která věta z dopisu zmiňovaného pana profesora mu utkvěla v hlavě. Byla to tato: „Podle mého názoru je tlak farmaceutických firem na preskripci statinů nadměrný.“
Následovalo vyjádření, že nemáme k dispozici žádné studie, dokládající, že tyto léky ochrání před fatálním infarktem i pacienty, kteří zatím cukrovkou nebo zjištěnou srdeční chorobou netrpí. „To ovšem znamená, že jsou zbytečně vystavováni riziku, které s jejich užíváním souvisí, především bolestem svalů, poruchám paměti a sexuální dysfunkci," říká pak mimo jiné i Dr. Jon Abramson, klinický lektor na Harvardské lékařské fakultě, autor knihy Overdosed America.
ParlamentníListy.cz
Zdroj: ParlamentníListy.cz