Hlavní sestra: situace není alarmující, ale může být hůře

Zlikvidovali jsme sestru středoškolačku, místo které máme nadpočty neuplatnitelných zdravotnických asistentů a nadpočty sester vysokoškolaček? Redakce MT reaguje na článek Dany Krásové - Plošné vysokoškolské vzdělávání sester je nesmysl a oslovuje s dotazy hlavní sestru ČR Mgr. Alenu Šmídovou.

Jak je daleko příprava novely zákona 96/2004 sb.?

Připravuje se nový zákon, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. , předpokládaný termín předání do vnitřního připomínkového řízení – březen 2015, předložení do vnějšího připomínkového řízení – červen 2015, předložení vládě  - listopad 2015, účinnost od ledna 2017. V současné době se legislativně upravuje.

Jaké její hlavní změny prosazujete vy jako hlavní sestra?

Prosazuji odstranění tzv. odborného dohledu, aby mohla jednotlivá povolání vykonávat činnosti, pro které absolventi získali odbornou způsobilost. Nově se zavádí tzv. doba na zapracování (adaptační období).  Původním záměrem bylo i odstranění dvojkolejnosti  vzdělávání u 5 oborů, ale vzhledem k hrozbě nedostatku zdravotnického nelékařského personálu bude ponechána obojí možnost studia, jak na VOŠ, tak na Bc. Pouze navrhujeme omezit vzdělávání zdravotnického záchranáře a to cestou zrušení vzdělávání na VOŠ, protože na trhu práce je těchto absolventů nadbytek.

Velké pražské nemocnice již asi bez výjimky opět pociťují nedostatek sester. Tato krize se sice opakuje periodicky, tentokrát je ale jiná v tom, že nyní není možné v takovém množství „nafasovat“ nové sestry, čerstvé absolventky. Kolik skutečně nových sester na pracovní trh loni přišlo? (Určitě nelze počítat všechny absolventy bakalářských oborů, protože možná většina z nich již kvalifikaci sestry měla ještě před zahájením studia)

V minulém roce jsme si mapovali personální situaci nemocnic nejenom v celé republice, ale i v Praze. Situace podle nahlášených počtů sester není alarmující, ale hlavní sestry pociťují určitou nejistotu, že může být hůře. Dle našich zjištění v červnu 2014 v Praze chybělo 214 sester  nebo zdravotnických asistentů v 18 nemocnicích z celkového počtu.  K celkovému počtu systemizovaných míst sester a zdravotnických asistentů, kterých je v těchto sledovaných nemocnicích 10 800, se jedná pouze o necelá 2 %. V celé ČR je to ještě o něco méně. Problém je v tom, že nastoupilo velice málo absolventek. Statistiky z MŠMT jsou známé, kolik absolventů končí školu, ale bohužel už chybí statistiky, kolik jich opravdu nově nastoupí do zdravotnictví. Na VOŠ absolvovalo obor diplom. všeobecná sestra v 2014 celkem 581 absolventek, na Bc. 1019 absolventů, z toho 484 v prezenční formě studia.

Ze zdravotnického terénu se ozývá možná nostalgické volání po „sestrách ze staré dobré zdrávky“. Existuje vůbec hypotetická možnost návratu k tomu, že by maturita na střední zdravotnické škole stačila k získání plné kvalifikace?

Vzhledem k tomu, že se musíme řídit i legislativou EU, tak to možné není. Obor všeobecná sestra je možné studovat až po 10 nebo 12 letém všeobecném vzdělávání. Takže návrat studia zpět na střední školy možný není.

Tvrzení, že sestry by měly mít vyšší kompetence, se ozývá už léta - podle politiků je to i jedna z cest, jak řešit nedostatek lékařů. Většinou ale jde jen o obecnou proklamaci. Jaké konkrétní kompetence by podle vás sestry mohly od lékařů převzít?

Navýšení některých kompetencí je dle mého názoru možné a reálné. Je nutné začít u kompetencí, které již řada sester v praxi provádí a  lékař ji je ochotně přenechává.  Na některé kompetence je již i vzdělávaná formou certifikovaných kurzů, ale nositelem výkonu a úhrady jdou za lékařem. Z těch navýšení kompetencí bychom nejdříve chtěli prosadit ošetřování chronických ran a dekubitů s možností indikace převazového materiálu, ošetřování  a edukace pacienta se stomií, cévkování muže, možnost předepisování zdravotnických pomůcek pro ošetřování dlouhodobě nemocných a v domácí péči (pleny, podložky, pomůcky k polohování, apod.). Dále přenechat možnost administrativního zpracování nově přijímaného pacienta s  provedením základního fyzikálního vyšetření.  Též se pracuje na navýšení kompetencí v anesteziologii. Samozřejmě i u jiných pracovníků nelékařských povolání se uvažuje o navýšení kompetencí, ale je nutné vždy pro  tyto kompetence připravit vzdělávání a znamená to i navýšení odpovědnosti a též úpravu finančního ohodnocení výkonů v rámci úhrad od pojišťovny.

Do jaké míry podle vás sestry samotné o rozšiřování svých kompetencí stojí?

Nemohu říci, že by o zvýšení kompetencí stály všechny sestry, ale část z nich. Mají zájem se dále vzdělávat a mnohé mají velké zkušenosti  a mají o zvýšení jejich kompetencí zájem.

Jak se v praxi osvědčil zdravotnický asistent? Jaké jsou ohlasy ze zdravotnických zařízení na možnost zařazení této kategorie zdravotnického pracovníka do stávajících týmů?

Absolventy v oboru zdravotnický asistent máme od roku 2008. Praxe na ně nebyla  zpočátku připravená a teprve postupně je začala zařazovat do ošetřovatelských týmů. Zdravotnický asistent je důležitým pomocníkem sestry, který by měl být expertem na základní ošetřovatelskou péči. Je to náročná práce, ale velice důležitá.

Mnozí ze zdravotnických asistentů si připadají zneužívaní - reálně dělají stejnou práci jako sestry, ale za nižší plat. Máte i vy pocit, že současné nastavení vůči nim není fér?

Představovala bych si více financí pro sestry i zdravotnické asistenty, ale rozdíl v platu musí být, neboť i odpovědnost je jiná. I sebelepší legislativa nemůže ovlivnit některá rozhodnutí managementů nemocnic. Je to o lidech. Někde spolupráce funguje, jinde ne.

Víme alespoň zhruba, kolik zdravotnických asistentů skutečně nastupuje do nemocnic a kolik jich pokračuje ve studiu? (Ještě zde jsou určitě i takoví, kteří nastoupí a dále studují při zaměstnání). Máme představu, kolik jich mizí úplně mimo zdravotnictví?

Zdravotnických asistentů končí cca 2000 ročně.  Ze statistik MŠMT vyplývá, že z  98 % absolventů zdravotnických oborů s maturitou se hlásí dále na vyšší odborné školy nebo vysoké školy, a to výhradně na ke studiu zdravotnických a lékařských oborů. Z toho je přijato 76% uchazečů, takže do zaměstnání nastoupí 24%, a tím nemusí být vždy zdravotnictví. Podle statistik ÚZIS pracovalo  v roce 2013 ve zdravotnictví 2760 zdravotnických asistentů (přepočtený počet).

Lucie Ondřichová, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz