Heger nám uvidí až do žaludku

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) tlačí parlamentem návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Prošel Poslaneckou sněmovnou, byl zamítnut Senátem. Vrací se do rukou poslanců. Ti senátory asi převálcují.

Zákon mimo jiné vymezuje národní zdravotnický informační systém. Mají tam stékat údaje o zdraví obyvatel i jednotlivých pacientů plus informace o zdravotnících a kvalitě jejich služeb. Systém se rodí nenápadně, vypadá účelně, ale realita je jiná. Vznikne důl na informace o našich nejintimnějších věcech.

Do obří databanky se mají sbíhat všecka možná data o pacientech, lékařích a dalších poskytovatelích zdravotních služeb. Spadne sem každý, kdo se ocitne u lékaře, na nějakém typu terapie. Na jednom místě budou kumulovány informace o chorobách pacienta a jeho rodiny, o našich sexuálních preferencích, závislostech, léčbě z alkoholismu, depresích, potratech, o poskytnuté sociální péči, o naší situaci, zaměstnání, bydlišti, bezúhonnosti.

V registru budeme totálně identifikovatelní, obnažení. Lékaři z nás budou povinně tahat data, jimiž nakrmí systém. To celé má probíhat BEZ NAŠEHO SOUHLASU.

(Citace z paragrafu 70 onoho zákona, jenž popisuje, co mimo jiné registr bude zajímat: "zejména údaje socio-demografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta"...) Podstatné tedy je, že se databáze vytvoří bez našeho souhlasu, že do ní bude muset zdarma a povinně přispívat kdekdo a že je prakticky všezahrnující a vysoce riskantní.

Žijeme v Česku, výprodej a vytékání informací nejenže nejsou vyloučeny, ale jsou takřka zaručeny. Megacitlivá, intimní data má opečovávat ministerstvo zdravotnictví. To může dále správou registrů pověřit svoje ústavy a centra, případně i nějakou k tomu zřízenou firmu (právnickou osobu). To vše poslanci klíďo píďo odsouhlasili, je jim to naprosto lhostejné. Nakládají s naším soukromím, jako by bylo bezcenné, jako by nám ani nepatřilo.

Ministerstvo smysl registru vysvětluje prostě: chce sledovat dopady léčení a podle toho platit zdravotníkům.

Poradce ministra Hegera Pavel Vepřek říká: "Je to věc, kterou zdravotnictví musí mít. Vždycky se najdou mouchy, ale principiálně je to věc správná a nezpochybnitelná."

– Mouchy? To jsou supi, boeingy, ne mouchy!

Náměstek ministra Petr Nosek tvrdí, že není čeho se bát, ministerstvo se totiž PRÝ dohodlo s Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). "Registr na tři roky spustíme a pak vyhodnotíme fungování a přínos jeho provozu pro systém zdravotní péče v Česku."

Jenže to je lež. ÚOOÚ na svých internetových stránkách zveřejnil stanovisko k zákonu o zdravotních službách, z něhož plyne opak: už od roku 2007 (!) upozorňuje na chyby a nedostatky při přípravě registrů. Poukazuje na to, že není jasný jejich účel a chybí garance zabezpečení informací (jsou "nejasné podmínky ochrany osobních údajů v informačních systémech resortu ministerstva zdravotnictví").

Stanoviska úřadu, který je přímo zřízen, aby se staral o ochranu našich osobních údajů, ministerstvo zdravotnictví vůbec nezapracovalo, nevzalo v potaz. Tamní náměstek místo toho tvrdí, že je s ÚOOÚ dohodnut. Trapné.

Předseda ÚOOÚ Igor Němec říká: "Zdravotnictví je naším velkým klientem poslední dobou, velmi problémovým, je to hlavně způsobeno tím, že ve zdravotnictví je mnoho peněz." Kritizuje, že jsou vytvářeny nepromyšlené IT projekty. "Vlastně předkladatelé těchto návrhů, a myslím tím i třeba registry, nejsou schopni vysvětlit jejich smysl..."

Právníci mají za to, že megaregistr stojí na hranici ústavnosti. Chybí jasný, nezpochybnitelný účel takové rozsáhlé databáze. Informace budou snadno zneužitelné, mohly by sloužit k vydírání (zveřejníme, že jste se léčil ze závislosti, pedofilie, že jste byla na potratu...).

Experti tvrdí, že data, jež umožňují vyhodnotit zdraví obyvatel a účelnost plateb, jsou k dispozici už dnes. Marně. Ministr Heger i poslanci jsou hluší jako poleno. Databáze nejspíše bude.

Existuje vůbec ještě soukromí? Města jsou prošpikována kamerami, kdekdo vás může šmírovat, zjevujete se na Facebooku, aniž chcete, chybí zákony regulující bezpečnostní agentury, množí se databáze, záznamy.

– Chceme-li vzkřísit podstatu intimity, musíme se o ni porvat. Pokud registr vznikne, nejlépe k felčarům nejít. Nebo tam prozřetelně mlčet.

autor:Martin Fendrych

Týden

Zdroj: TÝDEN