Fischerová: Zákon o pojišťovnách bych nepodepsala

Současná vláda prosazuje redukci akutních lůžek. Novou mapu akutní péče mají podle ministerstva zdravotnictví vytvořit zdravotní pojišťovny, které se rozhodnou, s jakou nemocnicí napříště uzavřou smlouvu, a s jakou nikoliv. Měly by síť zdravotních zařízení určovat pojišťovny, nebo patří tato zodpovědnost státu (ministerstvu zdravotnictví)?

Pojišťovny mají díky svým zdrojům povinnost zajišťovat poskytování zdravotní péče, ale stát musí vytvořit rámec toho, co je základní péče a co je nadstandard  a garantovat dostupnost zdravotní péče. Rozhodující musí být dostupnost zdravotní péče a nikoli peníze. Pokud by pojišťovny byly doopravdy nezávislé organizace, které fungují na principu neziskových organizací, mohly by ve spolupráci s ostatními neziskovými sdruženími z oblasti zdravotnictví určovat množství a potřebnost zdravotních zařízení.  V dohledné době je to nereálné, proto by tuto funkci měl garantovat stát.

Měly pojišťovny placené z peněz pacientů, zveřejňovat výši plateb jednotlivým zdravotním zařízením a detaily ohledně smluvní politiky vůbec? Pojišťovny dnes tvrdí, že jde o obchodní tajemství a veřejnost na tyto informace nemá nárok. Pokud se současným stavem nesouhlasíte, co konkrétně chcete udělat pro to, aby se tento stav změnil?

Zdravotní pojištění je ve své podstatě zdravotní daň, tedy jedná se o finanční prostředky, které patří veřejnosti, nikoli zdravotním pojišťovnám, proto tedy není možné ohánět se obchodním tajemstvím, neboť všechny veřejné prostředky musí být transparentně spravovány. Je nutné, aby se v takovéto situaci jasně stanovily standardy zdravotní péče, tak aby bylo jasné a dohledatelné, co, kolik stojí. Prezident může ze svého postavení pouze otevírat k takovýmto tématům diskusi a dávat tak podněty ke změně situace.

Současné zdravotnictví začíná čím dál více ovládat jediná finanční skupina, která  provozuje zdravotnická zařízení a zároveň vlastní i pojišťovnu, ze které péči platí.  Dochází k postupné monopolizaci zdravotnictví firmou Agel patřící Tomáši Chrenkovi. Do jaké míry je podle vás tento vývoj pro české zdravotnictví bezpečný?

Tato situace je pro české zdravotnictví jednoznačně velice nebezpečná. Je zcela nepřípustné, aby jedna finanční skupina  vlastnila zároveň pojišťovnu a zdravotnické zařízení. Pak kroky pojišťovny povedou jednoznačně k co  nejvýnosnějšímu financování zdravotní péče a  zdravotnické zařízení se bude snažit mít  co největší zisk. Stává se z toho uzavřený kruh, kde nejde o pacienta, který musí  platit  ze zákona na to, aby se mu dostalo patřičné péče.  Pacient, o kterého by mělo jít především, se tak dostává z kola ven.  Tato situace je  velice nebezpečná protože takováto pojišťovna nebude mít důvod uzavírat smlouvy s jinými zařízeními, než s vlastními. Je neuvěřitelné, jak k této situaci vůbec mohlo dojít a domnívám se, že všichni, kteří ji umožnili by za to měli nést odpovědnost.

Za této situace současná vlády navrhuje novelizovat zákon o zdravotních pojišťovnách, podle kterého by se do situace likvidované pojišťovny mohla dostat i Všeobecná zdravotní pojišťovna. V důsledku této legislativní změny by se nejsilnější zdravotní pojišťovnou mohla stát jiná komerční pojišťovna. Podepsala byste takový zákon?

Ne, v žádném případě, protože pak se přiblížíme  k americkému systému, kde se zdravotní péče nedostává milionům lidí. Zákon je nebezpečný, protože realizuje zřejmě dávný plán některých lidí, že  při případném a možná tiše připravovaném  krachu VZP, tato největší komerční pojišťovna, která vznikla netransparentně a  nesystémovými kroky, by přebrala všechny pojištěnce největší pojišťovny v zemi. Byl by to dobrý obchod pro Agel a nejhorší zpráva pro pojištěnce VZP. Stát by pak na její jednání neměl vliv. Je jednoznačně nutné, aby existovala jedna veřejná pojišťovna spravovaná státem. Tato pojišťovna musí mít jasně stanoveno, co ze svého pojištění je povinná platit a její členové představenstva a dozorčí rady musí být nejen zodpovědní, ale musí nést i hmotnou zodpovědnost za svá rozhodnutí. Věřím, že něco takového sněmovnou neprojde.

Současná legislativa připouští, aby firmy, které mají tzv. anonymní akcie (akci na doručitele) získávaly veřejné zakázky? Je to podle vás správná situace? Pokud nikoliv, jakým způsobem byste stávající situaci chtěla změnit?

Zde jednoznačně platí princip, že finanční zdroje z veřejných rozpočtů, kam zdravotnické pojištění patří, nesmějí být spravovány anonymními akciovými společnostmi. Pokud takovéto společnosti chtějí získat veřejnou státní zakázku, musí odtajnit vlastníky akcii. Jako důsledek této připouštěné možnosti je současná situace na trhu s vakcínami, kdy nejprve zakázku na distribuci vakcín získala anonymní akciová společnost Avenier, a.s. u které do teď není veřejně známo, kdo za ní stál, přesto získala monopol na distribuci vakcín a teď tuto část distribuce prodala firmě Angel, o jejímž problematickém postavení v rámci zdravotnického trhu jsme mluvili výše. Prezident nemá jinou možnost než na takovouto situaci veřejně pokazovat , ale zároveň by mohl vést veřejnou debatu s odborníky na palčivá témata a mezi ně by financování zdravotnictví mělo jednoznačně patřit.

Jaké priority by podle vás měl řešit (současný či budoucí) ministr zdravotnictví?

Prezident nemůže ministrovi zdravotnictví určovat priority, to už je jasné z jeho funkce, ale může mít názor, které priority by u ministra rád viděl. Jsou to například:

1. Stát ústy ministra, který by ale nejprve měl komunikovat o této problematice s ostatními sdruženími a lidmi z oboru, by měl po veřejné diskusi  a vzájemné shodě stanovit a zajisti základní péči, tak aby byly její mantinely jasné lékařům, zdravotním pojišťovnám i  pacientům. Ti musejí vědět, co ze zdravotního pojištění je vždy hrazeno a jaká je dostupnost péče.
2. Ministr musí prosazovat, aby byly jasně stanoveny úhrady za jednotlivé lékové skupiny a stanovit cenu nejlevnějšího přípravku, tak aby i lékař mohl poskytnout pacientovi informaci, kolik který lék zhruba stojí. Pacient musí mít možnost, zvláště v této obtížné době, vědět, kolik ho léčba bude stát.
3. Ministr by měl podporovat průhlednost toků financí v rezortu a hlavně financí z veřejných zdrojů a nedopustit, aby se děly takové věci, jako je například spojení vlastnictví  pojišťovny  a současně  vlastnictví sítě nemocnic.

(ivb), www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz