Existují ideální lékař, ideální sestra?

Z toho úvazků lékařů bylo 41 600, meziročně o procento víc, úvazků všeobecných sester a porodních asistentek 82 796, což je stejně jako rok předtím. Problémem nejsou počty, ale přechody z lůžkové do nelůžkové péče – sestry odcházejí z nemocnic do ambulancí, chybějí pak v nemocničních týmech. Stresující je to pro sestry, lékaře i pacienty. Dokáží si sestry a lékaři i v takové situaci zachovat profesionalitu a vstřícný přístup ke kolegům, pochopení pro pacienty a soucit s trpícími? U architekta nebo bankéře hledá člověk odbornost, co hledá u lékaře a sestry? Při příležitosti končícího roku, což je doba bilancování, jsme se zeptali sester, jaký je z jejich pohledu ideální lékař, a lékařů, jaká je ideální sestra?

• Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity Karlovy

Ideální sestra je taková, která je empatická vůči pacientům. Má nejen hluboké odborné znalosti, ale také musí mít, řekl bych bohužel, administrativní schopnosti. Musí být manažerkou, organizovat práci s pacienty i chod ambulance, dobře komunikovat vůči pacientům. To je někdy velmi složité, protože pacienti jakožto lidé jsou nejen příjemní, ale také někdy nepříjemní.

• MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory
  

Ideální sestra neexistuje, je stejnou iluzí jako ideální lékař. Dobrá zdravotní sestra je však kvalifikovaná, samostatná, spolehlivá a pracovitá, k pacientům vlídná, empatická a úslužná. Je prostě lékařova pravá ruka, bez níž je poskytování kvalitní zdravotní péče nemyslitelné. A dobrý lékař je ten, kdo si je důležitosti své zdravotní sestry či sester vědom.

• Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident České stomatologické komory

Celý medicínský tým, a tedy i funkce zdravotní sestry, se mění. Proto se posune i náš náhled na celou paletu těchto spolupracovnic i spolupracovníků. Na straně jedné by měli vyrůst „pololékaři“ – pracovníci s širšími kompetencemi, kteří nahradí lékaře, jak to známe třeba z USA, při komunikaci s pacientem (informované souhlasy), při provádění většího spektra medicínských ošetření, včetně doléčování. Kvalifikované sestry mohou být prvním „gate‑keeperem“ při racionalizaci péče. Zároveň ale neztratí smysl zdravotní sestra, jak ji známe po desetiletí. Ne každá chce a může suplovat do jisté míry lékaře a zároveň její práce je nenahraditelná. Naopak, je třeba sestry nahrazovat na administrativních pozicích. Řada vzácného a vysoce kvalifikovaného personálu vyplňuje všemožné „papíry“, objednává materiál a třeba řeší personalistiku. Na to vše můžeme mít nezdravotnický personál, časem roboty či software. Je až zábavné, jak složitě úřadují v našem zdravotnictví importované zdravotní sestry, které neumějí jazyk. Proč se to vůbec děje? V nemocnicích dále potřebujeme hotelový personál, jako pokojská, servírka, ochranka, dělník ve sterilizaci, recepční. Využívání zdravotních sester na tyto úkoly je neekonomické a při nedostatku zdravotních sester i nemožné.

• PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči IKEM

Ideální lékař z pohledu naší profese je především ten, který je odborně na výši, zkrátka je to profesionál na svém místě. Zároveň se ale nepovyšuje nad své kolegy, včetně sester, váží si jich, je to týmový hráč, který své spolupracovníky bere jako rovnocenné partnery. „Správný“ lékař dokáže plně využít kompetence sester, ale na druhou stranu je nezneužívá. Z lidského hlediska je pak nesmírně důležitá ochota a lidský přístup nejen k pacientům, ale právě i ke kolegům. Z mého osobního pohledu je to například můj manžel.

• Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA, náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN

Povolání lékaře není pro každého – očekáváme od nich něco víc… Lékař s sebou nese břemeno rozhodování, které musí být schopen často velmi rychle aplikovat v praxi. Z pohledu sestry by to měl být člověk, který ze sebe nedělá někoho, kým není. Chová se asertivně, je schopen komunikovat nejen s pacienty, ale i s ostatními kolegy zdravotníky. Obdivujeme týmové hráče a vážíme si jich. Zkrátka měl by to být charakter, člověk s velkým srdcem a zároveň schopností v nástrahách současného světa ustát boj se svým okolím a často i se sebou samým.

• Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice
  

Ideál neexistuje, tak odpovím, jaký lékař a sestra by mi vyhovovali. U lékaře by se mi líbilo, kdyby to byl člověk, který je důvěryhodný, odborně zdatný, ale současně s reálným náhledem na možnosti, které systém má, a je schopen s jistou mírou této reality hájit zájmy pacienta. To znamená, aby byl schopen kompromisu mezi tím, co je možné a co pacientovi nejvíc prospěje. Co se týká sestry, vždy jsem se považovala za moderní sestru, takže by se mi líbila sestra samostatná, která zároveň je empatická a je také schopna pacienty vést a učit. To si myslím, že možná je trochu věc, na kterou poslední roky zapomínáme. Líbila by se mi sestra, jako je Jiřina Jirásková ve filmu Sestřičky.

• MUDr. Anna Svobodová, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Aby vznikl dobrý tým, je asi nutné, aby si lékaři a sestry lidsky sedli, měli stejný cíl a usilovali o něj. Pak se dá něco společně vytvořit. Ideální sestra nebo dobrá sestra je ta, která dokáže předvídat, co lékař potřebuje, je schopna sledovat jeho práci a učit se z postupů, a je mu tak čím dál lépe a více k ruce.

• Sestra Simeona, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Jsem s lékaři, se kterými pracuji, moc spokojena. Jsou na pacienty moc hodní, obdivuji je, neexistuje pro ně konec pracovní doby, jsou v nemocnici tak dlouho, dokud práci neudělají, a mají zájem o pacienta. U nás v nemocnici jsou lékaři opravdu moc dobří. Lidé si to mezi sebou řeknou, jděte Pod Petřín, tam mají na pacienta čas, tam se vám věnují.

• Sestra Josefa, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Na naše lékaře si nemohu stěžovat, spolupráce s nimi je velmi dobrá, dá se říci, že až výborná. Pracuji na oddělení následné péče, tam má práce specifický charakter, máme tam hodně starých lidí. Lékaři nás berou jako členy týmu, když je potřebujeme, jsou k ruce, ordinace jsou včas hotové.

• MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA, ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Z mého pohledu lékaře je ideální sestra týmová. Musí zastat svoji práci velmi pečlivě a kvalitně, a přitom musí přesně respektovat hranice mezi doktorskou a sesterskou činností. Současný systém sestrám tyto možnosti dává, vzdělání je pestřejší, sestry mohou studovat na různých školách. Myslím, že kdo chce dělat svoji práci dobře, určitě si k tomu cestu najde.

• MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny

Jako ideální sestru si představuji člověka, ženu nebo dnes už i muže, který své povolání má rád, do práce se těší, a tento postoj přenáší na pacienty, takže i oni se cítí být v dobré péči v rukou dobrého člověka.

• Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Sestra musí být především milá, chápající, empatická, musí mít ráda své povolání a nemůže ho brát jen jako profesi. To především proto, že sestra je někdy tím úplně prvním kontaktem nejistého, trpícího, nemocného člověka se zdravotnictvím. A právě tento kontakt může rozhodovat o další spolupráci pacienta s námi zdravotníky. Omlouvám se, že píši v ženském rodě, sester mužů přibývá, někteří jsou skvělí, ale přeci jen většinou se jedná o slečny a dámy. Ve své praxi se dostávám na různá oddělení: sestra na intenzivní péči musí být navíc praktická, zručná, zkušená, musí se orientovat v práci s přístroji, nesmí se bát samostatného a rychlého rozhodování, musí být odolná, připravená častěji na krizové a někdy špatně končící situace. Na standardním oddělení je u sester důležitý především vztah k pacientům i k jejich běžným problémům, k ošetřování a někdy i drobným úspěchům. Na klinických odděleních pak je přínosem sestra velmi přesná při provádění diagnostických či terapeutických testů, které dokonale zná. V ambulantním provozu je u sestry základní vstřícnost, schopnost přenést se přes každodenní problémy pacientů i spolupracovníků a stejně jako jinde přesné plnění povinností (často daleko nad rámec toho, co by vykonáváno být mělo). V každém případě je sestra součástí týmu a musí být dobrým týmovým hráčem, který dokáže tmelit kolektiv. Možná se někdo diví, že nezmiňuji vzdělání. Ano, postgraduální i pregraduální vzdělání sestry je důležité a je dobře, že máme stále více i „oficiálně“ vzdělaných sester. Já jsem ale pracoval s nesmírně schopnými a vzdělanými sestrami, které měly především „školu života“, a jejich zkušenosti byly neocenitelné, a proto bych opravdu od ideální sestry chtěl, aby byla sestrou erudovanou, s dostatkem praktických zkušeností z každodenní medicínské praxe. Ať už na JIP, na „standardu“, nebo na ambulanci.

• Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., člen Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Z pohledu doktora nebo pacienta je to myslím dost podobné. Oba chtějí, aby zdravotní sestra byla empatická, příjemná, a hlavně v případě potřeby po ruce. Pochopitelně po odborné stránce vzdělaná. Bohužel naše střední zdravotnické vzdělání za poslední roky ztratilo dobrou pověst. Nepotřebujeme, aby všechny zdravotní sestry měly vysokoškolské vzdělání, ale aby jejich střední vzdělání bylo dostatečně na úrovni. Aby tohle bylo splnitelné, tak sestry potřebují pomoci v redukci administrativní činnosti. Sestra, která musí vyplňovat řadu formulářů v PC, nemá pochopitelně dostatek času na pacienta. Vzájemná souhra mezi sestrou a lékařem je základem úspěchu léčby pacienta. A o to přece jde. Psychika pacienta je mnohdy důležitější než kupa léků.

• MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

V privátní ordinaci praktického dětského lékaře pracuje lékař se sestrou v týmu. Dobře sehraný tým dokáže zvládnout nápor práce daleko lépe a v kratší době. Sestra by měla z mého pohledu mít nejen potřebné znalosti odborné, ale měla by také dobře ovládat komunikační dovednosti. Je to o to důležitější, že pracujeme s malými dětmi a s rodiči. V dnešní době stále stoupá potřeba správně edukovat rodiče, odpovídat na jejich četné dotazy a vysvětlovat velmi podrobně např. očkování dětí, výživu dětí, léčebný režim atd. Sestra by měla mít vlastnosti, které ji předurčují k práci zdravotníka. Měla by být empatická, pečlivá, zodpovědná, spolehlivá, práce s lidmi by ji měla uspokojovat. Tím se předejde spoustě nedorozumění či konfliktů, které by následně lékař musel řešit. Sestra by měla být otevřená dalšímu vzdělávání, doplňovat si aktuální znalosti v oboru a následně je uplatňovat v praxi. Domnívám se, že by také měla převzít část práce administrativní, které neustále přibývá. Ideální sestra umí také pracovat s počítačem, vykonává návštěvní službu, má řidičský průkaz a je schopna za pacientem dojet autem. Ideální sestra je pro privátního lékaře nepostradatelný partner v práci i v osobním životě.

• MUDr. Pavel Vepřek, člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje, a. s.

V době, kdy jsem se ještě živil praktickou medicínou, jsem měl štěstí, že jsem právě s ideálními sestrami pracoval. Byly všímavé, spolehlivé, šikovné a moc pěkně se chovaly k našim malým pacientům. Byl to výsledek systematického budování dobrého týmu, na kterém se podílely jak moje kolegyně a kolegové, tak staniční sestra a všechny zavedené sestřičky. Když se objevil někdo, kdo úplně nezapadal nebo nestačil zavedenému tempu, tak na sobě buďto rychle zapracoval, nebo přešel na jiné, méně náročné oddělení. Tím nejpodstatnějším ve vztahu lékař/ka–sestra je vzájemná důvěra, bez ní se nedá dělat dobrá medicína. Sestra velmi dobře pozná, zda je doktor silný v kramflecích, jak se umí správně a rychle rozhodovat a jestli je jeho hlavním zájmem prospěch pacienta. Podle toho se k němu chová. Pro doktora je sestra nejen garantem toho, že bude o pacienty správně postaráno v intencích jeho záměrů, ale zároveň také jeho citlivým tykadlem a zdrojem informací. Několikrát jsem v noci vstával proto, že se sestře něco nezdálo na pacientovi, který měl zatím všechny funkce v normě. A často jsme tak zachytili komplikaci dříve, než se plně manifestovala. Kdyby si sestra myslela, že jí vynadám za probuzení, tak se sice lépe vyspím, ale pacient to odskáče. Na odděleních, kde sestry táhnou s doktory za jeden provaz, je radost pracovat i stonat. Kéž by jich bylo co nejvíce.

• MUDr. Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů

Ideální sestra je ta, které není nutno všechno říkat. Sama už často ví, co bude následovat, a je na to připravena. Je to dobrá členka týmu. Zdravotnictví je týmová záležitost, tam jeden bez druhého není nic. Důležité je, aby sestra měla praxi. Novou sestru zaučíme, problém ale je ve fluktuaci. Když někoho zaučíme a on pak odejde, je to zmarněná snaha. Jde tedy o to, aby se personální situace ve zdravotnictví stabilizovala, aby pracovník to naučené používal na daném místě co nejdéle.

• MUDr. Lukáš Velev, MHA, ředitel Nemocnice Jihlava, chirurg

Odpovím možná trochu s nadsázkou: Ideální doktor má znalosti a rozhodnost dr. Gregoryho House v kombinaci s altruismem dr. Alberta Schweitzera, to vše zabaleno do jemnosti vystupování primáře Karla Sovy st. s lehce ostrou příchutí Arnolda Schwarzeneggera. Ideální sestra má znalosti a moudrost Florence Nightingaleové, obětavost Matky Terezy, to vše v kombinaci s vtipem a pohotovostí Zuzany Bubílkové a okořeněné lehkým extraktem Julie Robertsové. Prostě takoví normální lidé všedního dne, kterých je všude spousta…

• MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Pro zdravotní sestry platí v obecné rovině totéž, co pro každou profesi. Musejí být vzdělané, ochotné, pracovité, umět dobře komunikovat s pacienty. Takových vlastností by se dalo jistě vyjmenovat víc. Pro zajištění správně načasované péče o pacienty považuji za ideální, pokud se podaří na pracovišti vytvořit z lékařů a sester tým, v němž každý plně využívá své erudice, zná své kompetence. Tým, kdy se všichni mohou na sebe vzájemně spolehnout, přičemž spolupráce běží vlastně automaticky (prakticky bez povelů). Ideální sestra je tedy podle mě ta, která je lékaři dobrým profesním partnerem při péči o pacienty.

Zdroj: MT