ESID 2014 začlenil českou imunologii mezi světovou
Velmi prestižní akci se podařilo prof. MUDr. Anně Šedivé, DSc., primářce Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol, přivést do Prahy. V Kongresovém centru se na přelomu letošního října a listopadu konalo 16. bienále Evropské společnosti pro imunodeficience (ESID). „Chtěla bych poděkovat všem účastníkům, výboru ESID i lokálnímu výboru za pomoc a spolupráci, vystavovatelům za podporu, protože se nám všem podařilo uspořádat výjimečný kongres. Děkuji také českému týmu, zvláště paní sekretářce Iloně Kyselové, měla na starosti výstavu uměleckých děl a další kulturní akce,“ říká s úsměvem profesorka Šedivá v rozhovoru pro MT.
Paní profesorko, jaké jsou vaše dojmy z právě ukončeného kongresu?
Dojmy jsou skvělé! Potkala jsem mnoho účastníků, kteří tvrdili, že se kongres opravdu výjimečně vydařil. Po přechodných potížích při přípravě odborného programu s pořádající agenturou Kenes se vše rozběhlo a nakonec bylo zorganizováno opravdu výborně.
Splnily se vaše ambice překonat dvoutisícovou hranici v počtu účastníků?
Nakonec ano, ale ještě měsíc před zahájením jsme evidovali asi 1 700 přihlášek. Na poslední chvíli se však přihlásilo přes čtyři stovky účastníků, takže jsme o více než stovku překročili naše očekávání. S počtem 2 100 jsme překonali účast na posledním kongresu ESID ve Florencii, kde se sešlo zhruba 1 800 lidí.
Ve vašich prezentacích často zaznívaly informace o České republice, s jakým ohlasem se setkala tato velmi hezká propagace?
Myslím, že mí zahraniční kolegové už o Česku všechno vědí. Získání kongresu pro Prahu totiž předcházelo několik kandidatur, při nichž jsem Českou republiku představovala. Jsem ráda, že se nám nakonec podařilo pořádání kongresu prosadit. Tím získalo také více českých odborníků příležitost bienále ESID navštívit. Se stovkou účastníků se dostala Česká republika mezi deset zemí s nejvyšší účastí. Češi patřili i k aktivním účastníkům, kromě mne přednášel docent Kalina, čeští odborníci předsedali několika sekcím, vedli „poster walks“. Docent Kalina navíc uspořádal satelitní sympozium o průtokové cytometrii. Česká republika byla na ESID 2014 velmi dobře zastoupena. Příště bychom ještě mohli posílit českou účast z akademické sféry a přizvat teoretické imunology a více kolegů z regionů.
Bienále ESID je vysoce prestižní akcí. Můžeme tedy letošní kongres považovat za významný milník české imunologie?
Je důležité, že jsme zahraničním kolegům ukázali Českou republiku a české výsledky. Vypadá to, že jsme se zbavili nálepky „východní“ – ve smyslu nepříliš rozvinuté – země, kde není imunologie etablovaná. Je to myslím první kongres, kdy jsem měla dojem, že se střední a východní Evropa začleňuje mezi ostatní vyspělé evropské země. Na předchozích kongresech byly v rámci dalších regionálních sekcí pořádány sekce, které nesly označení Východní Evropa, kde byly prezentovány práce z východní Evropy, ale jejich návštěvnost nebyla vysoká. Letos byly všechny prezentace zařazeny do společného paralelního programu.
Měla jste při všech povinnostech hlavního organizátora čas na odborný program?
Vyslechla jsem úvodní přednášky, z nichž jsem se velmi těšila na prezentaci profesora Jeana‑Laurenta Casanovy o mendelovské dědičnosti imunodeficiencí, která byla výborným úvodem spojujícím imunodeficience s českou vědou díky velikánovi, který se narodil na Moravě, tedy na území České republiky. Skvělá byla přednáška nositele Nobelovy ceny profesora Ciechanovera z Izraele o ubiquitinaci proteinů. Vyslechla jsem přednášku o biologických mechanismech fungování imunitního systému, o synapsích, o mikroRNA. Slyšela jsem všechny přednášky o autoinflamatorních stavech, protože to vše jsou novinky, o kterých musíme vědět. Většina ze zde přednesených nových informací ještě nebyla publikována.
Bohužel bylo mnoho velmi atraktivních témat diskutováno paralelně, například velké váhání vyvolávala u většiny účastníků volba, zda mají vyslechnout imunologickou obranu proti bakteriím, nebo virům, či plísním. Já jsem nakonec zvolila tu poslední alternativu, protože u mnoha našich pacientů řešíme mykotické infekce. Organizační záležitosti mne bohužel odvedly od sekce věnované T‑lymfocytům.
Co považujete za klíčové sdělení, jak se dnes říká, „take home message“?
Právě si sdělujeme e‑mailem postřehy s kolegou z Karolinska Institutet a shodli jsme se, že u dětí se záhadnou imunodeficiencí nemá význam pátrat po jednotlivých genových odchylkách, ale je lépe provést next generation sequencing, tedy vyšetření šířeji zaměřené na všechny nejdůležitější exony. A také jsme se shodli, že bychom měli na několik týdnů opustit rutinní práci a zamyslet se nad tím, co nového bienále ESID 2014 přineslo. Potřebujeme získat přehled a především nadhled nad tím nesmírným množstvím novinek, které jsme měli příležitost vyslechnout. Bylo by to důležité pro vytýčení dalších konkrétních výzkumných cílů.
Zdroj: Medical Tribune