eRecepty – chtějme více!

Elektronické recepty jsou často diskutovaným tématem. Právem, protože jsou jednou z jednodušších, lépe srozumitelných a proveditelných součástí elektronického zdravotnictví. Každý známe papírový recept. Jaké jsou výhody receptu elektronického? Můžeme je rozdělit do několika rovin.

Podpora administrativní

První je rovina čistě administrativní. Elektronický recept je lépe čitelný (narozdíl od často bizarního rukopisu lékařů). Neztratíme jej, nezapomeneme v tramvaji a nevypereme s košilí. Elektronický recept je obtížnější padělat. Elektronický recept lze snáze předat třetí osobě k vyzvednutí v lékárně – lze jej poslat jako SMS, e‑mail a podobně. Zajímavá je možnost předat (on‑line) elektronický recept lékárně, která vám potom zašle lék domů – podobně jako pizzu. Jednodušeji lze elektronický recept využít i pro opakované vydání stejného léku. Snadnější je i předání receptu z lékárny pojišťovně k úhradě.

Podpora rozhodování

Další přínosy elektronického receptu vidíme v podpoře rozhodování předepisujícího lékaře, případně vydávajícího lékárníka. Při vytváření elektronického receptu může „počítač“ lékaři pomáhat doporučením vhodného léku či jeho alternativ, návrhem vhodného dávkování či velikosti balení tak, aby lék pacientovi vystačil na požadovanou dobu léčby. Software také může varovat lékaře před předepsáním nevhodné kombinace léků. Všechny tyto funkce může plnit (a někdy již plní) informační systém předepisujícího lékaře bez ohledu na to, zda na konci vytiskne klasický recept nebo vytvoří recept elektronický. Není k tomu potřeba nikam recept odesílat, žádné úložiště. Výrazně větší přínos nastane, pokud má „počítač“ předepisujícího lékaře přístup k informacím o lécích, které předepsali jiní lékaři. Může potom již během předepisování varovat lékaře před předepisováním již předepsaných léků (jiným lékařem) nebo nevhodných kombinací. Není žádným tajemstvím, že právě multiplicitní předepisování léků vede k velkému plýtvání. Současné předepisování nevhodných kombinací léků různými ošetřujícími lékaři vede k přímému poškození, či dokonce zahubení pacienta. Velkým přínosem pro rozhodování ošetřujícího lékaře (nejen při předepisování léku) je znalost lékové historie pacienta, tedy jaké léky mu kdy byly předepsány lékaři, resp. vydány lékárnami. Zdravotní informace, ke kterým patří i informace o předepsaných lécích, jsou však citlivými osobními údaji a podléhají přísné ochraně. Shromažďovat a zpracovávat tato data lze výhradně se souhlasem pacienta.

Propojení s klinickými informacemi

Další rovinou využití elektronického receptu je propojení informací o předepisovaných a vydávaných lécích s klinickými informacemi pacienta. Jsou to především výsledky klinických vyšetření a výsledky laboratorních a dalších testů. Lékař při předepisování léku pochopitelně zná diagnózu svého pacienta. Nelze však po něm žádat, aby měl v hlavě i jiné diagnózy, stanovené jinými lékaři (často o nich ani neví), nebo dokonce laboratorní výsledky (které často ani neindikoval). V informačních systémech však lze nastavit nespočet vazeb, které předepisujícího lékaře upozorní na možná rizika. Pokud umožníme lékárníkovi, který lék vydává, přístup ke klinickým informacím, vezmeme jej takto zcela nově do týmu, který se podílí na péči o pacienta. Se znalostí nemocí pacienta, jeho laboratorních hodnot a podobně, může lékárník se svými hlubokými znalostmi přispět ke kvalitnější a bezpečnější léčbě pacienta.

Posílení role pacienta

Dáme‑li pacientovi možnost přístupu k informacím o tom, jaké léky užívá, posílíme jeho postavení, podpoříme jeho aktivní přístup k léčení, bude se na něm moci lépe podílet, rozhodovat a nést za ně svůj díl odpovědnosti. Elektronizace umožní předat pacientovi informaci o správném způsobu užívání léku, včetně informací o případných nevhodných kombinacích (užívejte nalačno, nepijte alkohol, nejezte kyselé atp.). V případě předepsání, či dokonce vydání nevhodné kombinace léků může systém pacienta varovat, aby je neužíval a vyhledal lékaře. V případě potřeby může systém pacienta upozorňovat, aby lék užil, či varovat před tím, že mu léky brzy dojdou a je třeba zajistit si další balení.

Účinná farmakoterapie, věda, výzkum, řízení

Data, shromážděná díky elektronickým receptům, lze po jejich anonymizaci využívat k mnoha prospěšným účelům. Lékaři díky nim mohou porovnávat, jaké léky předepisují oni ve srovnání se svými kolegy či odbornými doporučeními. Pojišťovny mohou identifikovat lékaře, kteří předepisují nevhodné nebo příliš nákladné léky, a mohou podpořit změnu jejich chování. Pro účely vědy lze zkoumat nejen to, které léky lékaři při určitých diagnózách předepisují, ale i jaké byly účinky jednotlivých léků na další vývoj zdravotního stavu osob (například kolik pacientů s diagnózou vysoký tlak zemřelo do pěti let při užívání léku A a kolik při užívání léku B?). Anonymizovaná data z elektronických receptů lze pochopitelně využívat i při řízení zdravotnictví, plánování spotřeby léků i hodnocení veřejného zdraví.

Chtějme více!

Aktuálně vedeme diskuse o elektronických receptech pouze jako o nástroji ke zjednodušení administrativy. To je nepřijatelně malá ambice, která nemůže ospravedlnit velké investice. Od elektronizace musíme chtít mnohem více. Musíme vyžadovat, aby elektronizace pomáhala nalézt správná rozhodnutí, aby nás chránila před chybami a omyly, aby přinesla novou kvalitu zdravotní péče a zvýšila její bezpečnost. V případě elektronických receptů k tomu potřebujeme propojovat informace o lécích předepsaných různými lékaři a vydaných v různých lékárnách. Současně potřebujeme zpřístupnit jak lékařům, tak lékárníkům klinické informace pacientů. To lze výhradně s aktivním souhlasem pacienta.

Zdroj: Medical Tribune