Engel: Trváme na zvýšení platů o 10 procent! Ať vláda šetří jinde
Moderátor (Václav Moravec):
Zůstáváme, splňte sliby, kampaň s tímto názvem zahájily lékařské odbory. Odborářům nestačí nejnovější nabídka ministra zdravotnictví Leoše Hegera na postupné zvýšení platů v nemocnicích v příštím roce..............Zatím výpovědi dávat nebudou, ani péče o pacienty omezena nebude. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech. Jejich hostem je předseda Lékařského odborového klubu, svazu českých lékařů, Martin Engel. Vítejte po čase v Rádiu Impuls...
Pane předsedo, ministr zdravotnictví Leoš Heger od vás dnes dostal v pořadí třetí dárek. V pondělí to bylo velké memorandum a pak budík. Co to bylo dnes?
Martin Engel:
Ne, tak ten první den to byl dvojdárek, to bylo velké memorandum a budík a dnes to byly brýle, čili jsou to tři dárky teď výjimečně ve dvou dnech, jinak se budeme snažit, aby to byl co den, to dárek. A říkám ale, den, kdy nebude nějaká ta naše akce v kraji. Čili bude se vykrývat akce v krajích a dárku panu ministrovi.
Na obrázku figurant předává dárek (brýle) na ministerstvo zdravotnictví. Snímek pořídila redakce Medical Tribune.
Kolik celkově dárků vlastně tedy máte?
Martin Engel:
Já se přiznám, že jste mě teď tím přesným číslem zaskočil, ale když si spočítáte, řekněme, 30 dní, odečtete 14 krajů, zbývá 16, do toho jsou soboty, neděle, takže já předpokládám, že tak asi 10-11.
Zatím tedy ministr zdravotnictví dostal dárky tři. Co to bylo dnes tedy?
Martin Engel:
Dnes to byly brýle.
Zítra to bude co?
Martin Engel:
Tak dobře, zítra to bude čistící, budou to čistící prostředky na brýle, aby lépe viděl.
Jde o to memorandum, všechny dárky souvisejí s memorandem?
Martin Engel:
Určitě.
Dnes učíte ministra zdravotnictví lépe číst, proto ty brýle?
Martin Engel:
Určitě.
Poděkoval vám už za ty dárky?
Martin Engel:
Tak zatím ne. Já myslím, že se zatím jedná o teda vlastně dvoudenní akci a tím, že zítra ráno máme spolu jednání, tak předpokládám, že tam se nějakou formou o tom zmíní.
Kolik vás ty dárky stojí? Chtěl bych být ministrem zdravotnictví. Dostávat dárky před Vánocemi, to je hezké.
Martin Engel:
Tak já si myslím, že toto skutečně není o nějaké dramatické ceně, tam skutečně se jedná o tu nadsázku a víceméně tu žertovnou polohu než o to, že by to byly nějaké, že jo, nebudeme si říkat, že budík byl nějaký elektronický a zrovna tak brýle nejsou brýle z optiky a podobně. Takže berme to tak, že to není o ceně, je to spíš o té humornější formě připomínky.
On se ve čtvrtek po těch čtyřech dárcích, dva byli v pondělí, jeden dnes, další zítra, ve čtvrtek se pak uskuteční první z těch 14 happeningů vaší kampaně Zůstáváme, splňte sliby a to v Pardubicích. Máte už jasno, jak konkrétně ten happening bude vypadat?
Martin Engel:
Tak je to rámcově připraveno tak, že tam by se měli zúčastnit lékaři, sestry a zdravotničtí pracovníci, zástupci z těch jednotlivých nemocnic v tom daném kraji, čili nikdo nečekejte, že to bude o množství a pak bude říkat, že tam bylo jenom 10-15 lidí. My skutečně chceme jenom, abychom symbolizovali tu solidaritu a tady bych si vás dovolil, pane redaktore, trošku opravit, to nejsou lékařské odbory, kdo už je nespokojen, ale ta situace je teď jiná, jsou to zdravotnické odbory, protože jsou v tom ještě dvě organizace, které sdružují převážně střední zdravotní personál či nelékařské zaměstnance.
Celkem tedy zhruba 50 tisíc zdravotníků včetně doktorů, ale doktoři v tom tvoří největší…
Martin Engel:
No ne, početně nikdy ne, když si uvědomíte, že v nemocnicích pracuje zhruba na počet lékařů 4x více sester, takže jak šlo o množství, nikdy nemůžou být lékaři dominantní.
Ale ne všechny například sesterské organizace se zapojily do vaší kampaně. Je to Asociace sester vedená někdejší ministryní zdravotnictví Danou Juráskovou, která s vámi lidově řečeno nepeče.
Martin Engel:
Ne, tak my s ní nepečeme taky, tady je to vzájemné asi, ale v tom ten problém není. Její organizace není odborová, její organizace je profesní, čili je to něco na způsob České lékařské komory. Čili tady trošku sdružujeme dvě věci. Odborové organizace středních zdravotních pracovníků jsou součástí naší Z3 a toto je profesní organizace.
Jak bylo řečeno, ministr zdravotnictví Leoš Heger řekl, že zdravotníci mají od ledna dostat k tarifu příplatek 6,25 procenta, zbytek do slibovaných deseti procent možná později, to znamená v polovině příštího roku, pokud budou peníze. .........Nakolik předseda Lékařského odborového klubu, svazu českých lékařů Martin Engel, který je dnes hostem Rádia Impuls, připustí, že se může veřejnosti částečně obrátit proti lékařům, když ministr říká – dostali jste ze všech státních zaměstnanců největší nárůst, pětina. Mluví o osmi tisících korunách v letošním roce, v příštím roce vám slibuje 6,25 procenta, na to, že ekonomika zpomalí?
Martin Engel:
Tak já bych chtěl tady upozornit, že ta situace je letos na tento podzim úplně jiná než před rokem. Tehdy jsme my měli nějaké představy, s těmi jsme šli do toho vyjednávání a tam to skutečně bylo o tom, kde najdeme ten průnik. My jsme se skutečně zachovali státotvorně, chtěli jsme, aby se pacienti mohli uklidnit, aby jim zdravotní péče kontinuálně po 1.3. probíhala a proto jsme výrazně ze svých požadavků slevili a zůstalo to na tom 25procentním nárůstu. Ale chci říct, že nyní už to není o tom, jestli se budeme dohadovat zase mezi deseti a nulou nebo něčím, prostě my nechceme být na arabském trhu, ani na něm nejsme, my máme závazek České republiky prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, prošlo to usnesením vlády a tam prostě jednoznačně garantovali deset procent.
A námitka ministra zdravotnictví, kterou jste jasně slyšel, zdravotnictví stejně jako celá ekonomika bude mít v příštím roce pravděpodobně potíže, navýšení o deset procent je zhruba nějakých pět miliard a nemá-li se zdravotnictví dostat do dluhů, tak zatím nejsem schopen vám přidat pět miliard vcelku?
Martin Engel:
Ne, to je zase omyl, my je nepotřebujeme vcelku, to je zase rozložené na celý rok, je to potřeba tak chápat. A zároveň je pravda, že se pan ministr potom pokouší vysvětlovat to tak, že tam není 1.1., v tom má naprostou pravdu, ale není tam zároveň ani žádné jiné datum. Je to chápáno tak, že průměrný plat za ten rok o deset procent stoupne.
Proč nevěříte jeho gentlemanskému slovu, že ve druhém pololetí vám může ty platy dorovnat?
Martin Engel:
Ale to nebylo přece o dorovnání. To bylo o 6,25 za první pololetí a když to jakoby dobře půjde, takže se splní těch deset na druhé pololetí. Ale tam je pořád závazek 6x4 procenta za první půlrok, nebo-li 24 procent z toho, co má prostě zaplatit tady to. A mě právě toto je velice nepříjemné, ale zároveň musí každý pochopit, že v souvislosti s tím, že k 1.1. a to zase podle textu už je pregnantně řečeno nejpozději k 1.1.2013, tam má být ten zásadní nárůst těch základních platů s tou osmihodinovou přesčasovou dobou na ten stav, který jsme si dohodli. A jestliže prostě má stát problém v této chvíli s deseti procenty, tak si nedovedu představit, kdo by uvěřil tomu, že příští rok se splní to, co se splnit má.
Nemáte obavy, že se můžou proti vám otočit pacienti zády, když slyší od ministra zdravotnictví, přidání o osm tisíc korun v průměru u každého lékaře, což na tu situaci, ve které je česká ekonomika, v které jsou ostatní státní zaměstnanci, je prostě zpráva…
Martin Engel:
Pane redaktore, já si myslím, že je potřeba tady říct na rovinu, že naše zdravotnictví a myslím si, že ani žádný jiný resort neměl finanční problémy proto, že by přeplácel své zaměstnance. Ty ekonomické problémy těch resortů spočívají úplně v něčem jiném a to je nehospodárnost s danými prostředky. Já jenom pro vaši ilustraci, na nákladech nemocnice se platy lékařů podílejí 11 procenty, což je naprosto zanedbatelná část a naprosto korigovatelná. Takže ty problémy máme jinde. A ať pan ministr odpoví, kde jsou jeho protikorupční opatření, proč se pořád rozvíjejí a otevírají nová a nová pracoviště? Proč tady není stop zdravotní techniky drahé, proč nenavrátil komisi účelné farmakoterapie, proč tady není přístrojové komise?
O tom se s ním budete bavit zítra, když se potkáte?
Martin Engel:
No pokud mi bude říkat, že na to není, tak já jsem schopen doložit, že iniciativa na těchto polích mnou zmíněných je nulová.
A kvůli tomu se zítra sejdete?
Martin Engel:
Nejen kvůli tomu, my jsme prostě požádali o schůzku, tím, že jsme mu chtěli vysvětlit, že jsme to nebrali jako ultimatum, že jsme chtěli od něj mít čísla a on tedy je v pátek poprvé dal, z toho mlžení, které předcházelo tomu a ty výroky prostě se měnily, jak den a noc, co vycházely z ministerstva, proti konzistentním našim názorům a my jsme chtěli znát prostě tu pravdu a na rovinu, takže já to vnímám jako posun, protože víme, že je to 6,25 procenta, můžu se tomu jenom zasmát, protože to vypadá jako krajně sofistikovaně, ale myslím si, že tohle musel vymyslet někdo a vystřelit od boku, protože nedovedu si představit, jak to někdo propočet na 6,25 procenta. Ale prosím. Takže posun pozitivním směrem, že aspoň víme, na čem jsme, to je, ale rozhodně to není o tom, že bychom s tímto řešením mohli být spokojeni.
Vy se zítra o tom budete bavit, když ministr bude trvat na svém tedy na 6,25 procentního bodu nárůstu platů v příštím roce u zdravotnického personálu, tedy včetně lékařů. Řeknete už ministrovi, co by mohlo následovat po tom vašem happeningu a akci Zůstáváme, splňte sliby?
Martin Engel:
Tak já myslím, že v hrubých rysech jistě, ale teď je to předčasné. My jsme si připravili tu opravdu měkkou, spíše úsměvnou kampaň na těch 30 dní, to chceme splnit. Znovu říkám, minulé Vánoce lidi vlastně dali už výpovědi, čekali, až jim začne běžet první leden a já v adventní čas nechci trvale zneklidňovat ani své lidi, ani pacienty, protože i pro ně už začínal vlastně ten budík běžet, že, protože věděli, že po 1.3. tady hrozí veliké nebezpečí. Čili já bych chtěl říct, že v letošním roce prakticky už asi nic nebude, ale opravdu nemůžeme přece garantovat, že si toto necháme líbit a že prostě budeme chápat pořád něco.
Klíčovými měsíci tedy budou únor-březen příštího roku, jaro?
Martin Engel:
Pane redaktore, já úplně nevím, jestli to bude hned jaro, třeba se ukáže, že se s těmi procenty dá něco udělat, ale znovu říkám, my musíme být připraveni hájit ten finální stav, který je a kterému já už dneska, jeho splnění, prostě po tom, co se děje teď, absolutně nevěřím.
České zdravotnictví má, alespoň podle ministra Leoše Hegera za sebou třetinu reformy. Dvě třetiny zdravotnictví čekají.
Záznam Leoše Hegera:
My jsme řekli takovým jenom hodně zjednodušeným způsobem, že se cítíme být asi tak ve třetině zdravotnické reformy a připravujeme k tomu tu druhou třetinu reformy, která bude spočívat v novém zákonu o zdravotních pojišťovnách. Patří do ní i zákon o universitních nemocnicích.
Prozrazuje v rozhovoru pro Rádio Impuls český ministr zdravotnictví Leoš Heger. Druhá fáze zdravotnické reformy tedy zahrnuje změny, týkající se zdravotních pojišťoven a jak jsme slyšeli, i přeměnu fakultních nemocnic na universitní, zformování dlouhodobé péče i rušení akutních lůžek v nemocnicích. Počítá Martin Engel, že bude zítra probírat i tuto druhou fázi reformy zdravotnictví s ministrem?
Martin Engel:
Tak samozřejmě já nevím, co se do toho vyměřeného času všechno vejde, ale k tomu máme samozřejmě připomínky. Já bych chtěl jenom říci, že jsme se dneska setkali s vedením Asociace českých a moravských nemocnic, tato skupina šla k panu ministru dneska a my jsme se dohodli na společném postupu, to znamená zásadním způsobem kromě toho, že tady jsou velké snahy neplnit memorandum či si ho vykládat nějakým prostě domáckým způsobem, tak druhý velký problém, že prostě zdravotní pojišťovny jako jeden celek vypověděly smlouvy nebo vypoví tedy ke konci roku 2011 smlouvy s lůžkovými zdravotními zařízeními, protože tak nějak ta klausule tam hovoří při těch rámcových smlouvách. Nebo-li já chci upozornit na to, že pan ministr sice vypadá, jak že citlivě chce prostě zdravotnictví převést přes období krize, ale já chci jenom upozornit, že skoro opak je pravdou, že kromě toho, že tedy mluvíme o té krizi, která tady určitě je nebo ještě přijde, tak do toho ten systém se mění v tom, že zdravotnická zařízení mají být placena podle DRG, čili podle diagnózy, nikoliv tím paušálním způsobem, jak tomu bylo dosud…
A ministerstvo jasně říká, bude to dobrý krok pro nás pro pacienty, protože se péče zefektivní, bude za ni placeno pojišťovnami stejně ve všech nemocnicích a navíc peníze půjdou za námi jako za pacienty. Když tedy budu chtít do lepší nemocnice na operaci kyčelního kloubu, tak tu péči dostanu.
Martin Engel:
Ne, já bych tím chtěl říct, pane redaktore, já tady nevedu debatu o tom, jestli jeden, druhý, třetí či čtvrtý krok sám o sobě je pozitivní nebo negativní. Já chci říct, že bez jakékoliv přesvědčivé analýzy, já jsem ještě zapomněl zvýšení teda DPH a do toho ty vypovězené smlouvy a tlak na rušení lůžek a k tomu chci říct, že bez jakékoliv analýzy jasných dopadů konkrétně co udělá DPH s jednotlivou nemocnicí, do toho přijde DRG, nikdo neví, co v tom systému skutečně, jaké peníze do té nemocnice přijdou, do toho je prostě ještě další, že hrozí bezesmluvní vztah na příští rok, že prostě bude veliký tlak a ta nerovnováha…
Vy osobně si, promiňte, pane předsedo, vy osobně si nemyslíte, že těch lůžek je hodně…
Martin Engel:
Ne.
A že dojde k jistému zefektivnění lůžkové péče? Vždyť i profesoři, například Pavel Pafko, Jan Pirk říkají, ano, je tady víc než 10 tisíc lůžek, je možné transformovat na následnou péči, tedy léčebny pro dlouhodobě nemocné, kde nějaký i lékařský a zdravotnický personál bude, tudíž nepůjde jenom o škrtnutí 10 tisíc lůžek?
Martin Engel:
Ne, pane redaktore, je potřeba si říct, co vlastně má být výsledkem. Já se tady velmi bojím, toho, že dojdeme na to jako školství, to znamená, najednou je méně dětí, my to dramaticky utlumíme, najednou se ukáže, že ta potřeba je větší. Podívejte se, průměrný věk tady pořád vzrůstá a nemocnost těch lidí taky. Čili nám tady rozhodně bude nabývat číslo nemocných lidí.
Kdybych vám ale namítl, že zároveň jsou modernější a modernější způsoby operatérské a postupuje medicína, tudíž když to řeknu hodně cynicky za nás pacienty, raději se budeme válet po operaci doma, je-li to možné, než abychom delší dobu trávili v nemocnici a zbytečně neleželi v nemocnici jen proto, že z nás nemocnice od pojišťoven mají peníze?
Martin Engel:
Pane redaktore, tak takhle to vůbec není. Jako oni mají dneska, v podstatě je tomu taky tak, mají za toho pacienta jako unikátní číslo a ten paušál je. Čili když bychom si připustili tady tu vaši, řekněme, cynickou hru, tak nejlepší pacient je ten, který tam bude na pozorování 24 hodin, objeví se vám jako unikát a prostě vy za něj dostanete to penzum. A jakékoliv další prostě, co ředí ty peníze, to znamená vyšetřování, já nevím, léky a tak dále, to všechno vám vlastně snižuje ten efekt z toho. Čili úplně nejlepší, říkám znovu, by byla komoce mozková lehká, který tam 24 hodin odleží a za to máte prostě ty peníze. Čili takhle to skutečně…
Vy kdybyste byl ministrem zdravotnictví, tak byste nerušil žádná lůžka?
Martin Engel:
Pane redaktore, tak zase z extrému do extrému. Mezi zrušit 10 tisíc a nezrušit nic je prostě ještě široká…
Tak co byste dělal jako ministr zdravotnictví, když říkáte, nerušit nic je jeden extrém, 10 tisíc je moc?
Martin Engel:
Rozhodně. Já si myslím, že zaprvé tedy už rušení lůžek, k nim dochází, to znamená, ten útlum už se provádí, ale v nějaké rozumné míře a ta jednotlivá zdravotní zařízení si sama rozhodují. Tam totiž taky někde docházelo k tomu, že byl rozdíl mezi skutečným počtem lůžek a lůžky, která byla prostě na papírech. Takže se to snažilo očistit na to, aby prostě se zreálnil ten počet lůžek. Ale znovu říkám, podívejte se, v každé nemocnici k tomu přistupovali, k tomuto problému například jinak a jestliže teď vydáte nějaký směrné číslo, tak prostě zase poškozujete ty, kteří už se chovali prostě slušně, už si optimalizovali ta svá lůžka a teď někdo řekne, vy jste v této fázi ničím nepřispěli. To přece není možné. Přece tomu musí předcházet nějaká analýza, přece někdo je schopen doložit, že už se zefektivnil a prostě není možné tady střílet 10 tisíc.
A to vám zatím ministr zdravotnictví nepředložil a očekáváte to třeba zase zítra?
Martin Engel:
Tak jako to už vidíte, co by zítra všechno mělo být, to už bychom asi museli jednat celý den, ale já nemám problém se o tomto bavit, ale znovu říkám, mě vadí to, že to byl nástřel pojišťoven, který zazněl už asi před půl rokem a teď najednou jim pan ministr k tomu dává ještě to předpolí tím vypovězením těch smluv, že vlastně když si to představíte, tak ti ředitelé těch zařízení budou vystaveni velikému tlaku a diktátu, za jakých podmínek prostě pojišťovna podepíše smlouvu. Nezlobte se, pro mě je pojišťovna výběrné místo mé zdravotní daně a tím by to mělo skončit. Já si myslím, že pojišťovna tady není od toho, aby optimalizovala síť, aby určovala…
Ale pojišťovny zase říkají, že vy jako zdravotnická zařízení i zdravotnický personál můžete být bezednými káděmi, do kterých ty peníze tak padají, tak kdo jiný, když ne pojišťovny…
Martin Engel:
Já si prostě myslím, že je povinnost zajistit zdravotní péči a nějakým způsobem, tak rozhodně já bych dával přednost, aby to byla státní instituce a ne prostě pojišťovna. Jako pojišťovna je pro mě…
Mělo by si to dělat Ministerstvo zdravotnictví?
Martin Engel:
Já si myslím, že třeba ve spolupráci s odbornými společnostmi nebo s Českou lékařskou komorou.
A myslíte si, že Ministerstvo zdravotnictví jde příliš na ruku zdravotním pojišťovnám?
Martin Engel:
No ano, tento krok tak chápu, protože jsme se i s panem ministrem o tom bavili, jak připravuje ten nový zákon o zdravotních pojišťovnách, a já jsem říkal, že současný stav už chápu jako lékař a zaměstnanec nemocnice jako velice nevyrovnaný, ten vztah, byť se mluví o jakoby rovnocenném vztahu dvou partnerů, tak ta pojišťovna už dneska má veliké možnosti, co všechno je schopna přes různé regulace a tak dále, prostě si zase vzít zpátky.
Mezi řádky tedy říkáte, že druhá fáze reformy zdravotnictví, respektive zákon o zdravotních pojišťovnách, který má dát větší pravomoce zdravotním pojišťovnám, se u vás jako u Lékařského odborového klubu s chválou rozhodně nesetká?
Martin Engel:
Přesně tak.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger také nevylučuje, že by pacienti v budoucnu mohli začít za návštěvu u odborného lékaře platit 200 namísto nynějších 30 korun. Prozatím ale ministerstvo pro příští rok plánuje, že spolu s experty stanoví, v jakých případech by nemocným měl chodit k praktickému lékaři a kdy ke specialistovi. Je to krok, který může také, řekněme, zregulovat jistým způsobem lékařskou péči, aby všichni nechodili ke specialistům?
Martin Engel:
Ne, tak samozřejmě to zase tady si musíme říct upřímně, že ústavní pohotovostní služba a teď říkám znovu, omlouvám se, jestli v nějakých regionech je to třeba už sofistikovanější a, řekněme, ten nějaký gay keeping tam funguje lépe, ale třeba v Praze můžu říct naprosto s jistotou…
Gay keeping jenom pro naše posluchače, to je takový dveřník, taková…
Martin Engel:
To znamená přístup k tomu specialistovi. Kdežto tady prostě máme zažito v Praze, že každý, koho bolí něco týden a jde třeba večer ze zábavy, tak se staví a prostě je to brané jako akutní případ, který se řeší. Čili já si myslím, že u nás je ústavní pohotovostní služba určitě jaksi zneužívána, čili já si myslím, že jako připravit nějaká opatření k tomu, aby všechno nesměřovalo do nemocnic a po základní pracovní době a podobně, to jako si myslím, že určitě.
Je tedy dobře, že experti budou stanovovat, v jakých případech nemocný půjde ke specialistovi a kdy k praktikovi?
Martin Engel:
Ne, tak já si myslím, že určitě jaksi na tomto poli, to je trošku neorané a tam je potřeba jako tomu ta pravidla zlepšit. Ale zároveň…
Vyřešilo by to zvýšení toho poplatky ze 30 korun na 200?
Martin Engel:
No prosím vás, tak tady už samozřejmě zase to musí být nějak ekonomicky, respektive sociálně citlivé. Tady já neumím teď říct, protože samozřejmě to se pořád bavíme o tom samém, že pro podnikatele 300 korun je něco jiného nebo 200 korun než pro důchodce. Takže nějaké limity, nějak ochránit ty lidi, kteří tu péči potřebují, takže…
Ty ochranné limity platí.
Martin Engel:
To prostě nějakým způsobem by být mělo.
Ten už je v současnosti. Kdyby zůstal zachován ochranný limit a to navýšení poplatku za specialistu by k tomu dál patřilo tak, jako to je v současnosti, tak byste pro to byl, aby se…
Martin Engel:
Prosím vás, já tady nechci vydávat nějaké jednoznačné stanovisko, musel bych se zase poradit s určitými odborníky, udělat si nějakou analýzu těch dopadů a zisků a tak dále. Ale jenom chci říct, že jedinou cestou, jak dostat víc peněz do zdravotnictví, jestli toto čtu tak, jakože by to mělo být tím cílem, tak prostě není jenom toto, není jenom spoluúčast, ale …
On spíš ministr naznačuje, že by se tolik neplýtvalo a nezneužívala péče u specialistů.
Martin Engel:
Tak pokud je to takhle, ale zároveň samozřejmě to jsou nějaké peníze a je to určitá forma spoluúčasti. Ale já chci říct, že pro mě je naprosto šokující, že teď nevím přesně, jestli je to v koaliční dohodě nebo ve vládním prohlášení, je, že ta platba státu za své pojištěnce, to znamená ty důchodce a děti, která je dneska, promiňte, jestli neřeknu přesné číslo, 735 korun nebo prostě řádově kolem 700, nebo lehce nad 700, abychom byli úplně korektní, tak si dali, že do roku 2014 se absolutně nezvýší. A když si představíte, co…
Protože na to nemají peníze.
Martin Engel:
Ale no dobře, ale…
Ministr financí i premiér říkají, je to vytloukání klínu klínem, ze státního rozpočtu jednu část vezmete, abyste jí dal do státního rozpočtu, respektive do zdravotnictví.
Martin Engel:
Ne, dobře, je to možné, ale na druhou stranu přece není možné ten nedostatek peněz ve zdravotnictví chtít, aby dohonili prostě jenom spoluúčastí pacienti. Když tady jsou prokazatelné statistiky OECD, že stát za své pojištěnce dává asi třetí nejméně ze všech sledovaných zemí. Přece se nemůžeme spokojit s tím, že toto je dogma, s kterým se mnoho let nic nestane. To přece tak není.
Konstatuje předseda Lékařského odborového klubu, svazu českých lékařů Martin Engel. Děkuji, že jste byl hostem Rádia Impuls, těším se příště na shledanou.
------
rádio Impuls
Zdroj: Radio Impuls