Důvěřuj a prověřuj
Včera zazvonil v Koalici pro zdraví telefon a volal pacient, který chtěl vědět, zda od něj soukromá oční klinika může požadovat platbu předem za výkon a jestli na to je nějaký zákon. Po kratší diskusi vyplynulo, že mu jeho lékař řekl, že potřebuje implantaci oční čočky a poslal ho na soukromou kliniku s vysvětlením, že to, co by hradila pojišťovna, je "šmejd, který by mu fungoval možná jen pár měsíců". Na soukromé klinice se dozvěděl, že si operaci musí hradit celou sám - 36 000 korun -, a ještě chtěli, aby zaplatil dalších 21 000 jako pojištění na tento výkon u jejich soukromé pojišťovny.
Přiznám se, že ať jsme to rozebírali z kteréhokoli konce, byla jsem ze všeho stejně zmatená jako on. Snažila jsem se mu vysvětlit, že VZP nehradí výkony, které by vydržely jenom pár měsíců, a poradila jsem mu, aby navštívil ještě jiného očního lékaře a ověřil si diagnózu, když ten jeho trval na tom, že výkon potřebuje a že mu ho mohou provést jen tam, kam ho on doporučil. Nakonec pán řekl: "Poslouchejte, tohle ale přeci smrdí korupcí, nebo snad ne?" Musela jsem uznat, že jeho příhoda byla celá poněkud zvláštní, pokud se skutečně odehrála tak, jak popisoval.
V poslední době se slovo korupce skloňuje ve všech pádech a v odstranění tohoto společenského zla se spatřuje všelék na problémy české ekonomiky. Otázkou je, co si pod korupcí představujeme. Fascinoval mne průzkum, v němž vyšlo najevo, že skupina lidi, i když ne procentuálně veliká, si myslí, že úplatek pod 1,5 milionu nelze považovat za korupci. Občas mne udivuje, jak jsou Češi tolerantní.
Podle Wikipedie slovo korupce pochází z latinského "corruptus", majícího spoustu významů. Ale v podstatě znamená zničení nebo rozbití morálních a etických kódů společnosti za účelem zisku.
Někdo mi vysvětloval, že za socialismu byla korupce každodenní nutností, ale děla se víceméně "v rámci slušnosti"; jinými slovy, že láhev alkoholu, bonboniéra anebo jiná podoba "všimného" nestály příliš mnoho peněz a měly zaručit lepší zacházení. Příjemci takových pozorností nebyli příliš hamižní a věděli, že jejich stálý přísun mají zaručen, pokud budou na svém postu; většinou považovali za svou povinnost pak pro dárce něco udělat.
Takže korupce je vlastně normálním zvykem z minulosti. V dnešních dobách se však hraje o mnohem více, a tím pádem se požadují také mnohem vyšší korupční poplatky. A když se už o uplácení začalo tolik mluvit, pro někoho to může být novou příležitostí uplatnit se jako bojovník proti korupci. Věřím, že většina těchto bojovníků myslí svá prohlášení upřímně a vážně, a doufám, že těch, kdo patří do skupiny "zloděj křičí: chyťte zloděje", bude velice málo.
Počítačové firmy si najímají hackery, aby odhalovali slabiny v jejich systémech a aby jim práce pro softwarové firmy vynášela tolik, aby už netoužili být hackery. Je otázkou, zdali si státní správa může dovolit platit novým bojovníkům proti korupci dost, aby to s tím odhalováním korupce mysleli vážně a aby jejich boj proti korupci nebyl jen zástěrkou jejich dalších příjmových zdrojů. A někdy ani nemusí jít o vysoce výnosnou korupci, i tak je k něčemu takovému zapotřebí nedostatek morálních zásad, bezcharakternost a schopnost přizpůsobit se vždycky všemu.
Jako například diabetoložka z Brna, která vyhrožovala pacientovi exekucí, když nezaplatí 30 korun za recept na inzulin, nebo doktor na vesnici požadujíci od pacientky každý měsíc 30 Kč za recept. Když se ohradila, že za recept se neplatí, odpověděl jí, že jestli se jí to nelíbí, může jezdit pro bezplatné recepty do okresního města. Jen jedna jízda autobusem by ji stála víc, o ztraceném čase ani nemluvě. Nebylo co řešit. Všichni tam platí za recepty a nadávají na doktora, který mezi nimi žije a nestydí se je okrádat. Do Koalice prý zavolala, aby si o tom mohla alespoň s někým promluvit, i když ví, že to u nich nemohou změnit a jsou rádi, že tam vůbec doktora mají.
Nemohla jsem z telefonického hovoru s jistotou posoudit, zda lékař volajícího pána dostává provizi od soukromé kliniky za to, že ho "dohodil", nebo chtěl skutečně jen nejlepší péči pro svého klienta. Že jsou pacienti v podobných situacích zmatení, je logické. Je dobře, že se začínají ptát a ověřovat si, zvlášť vezmeme-li v úvahu, že důvěra pacienta v jeho lékaře je tím nejdůležitějším v jejich vztahu. Já se řídím heslem prezidenta Regana, který poté, co vystoupil z letadla po návštěvě Moskvy, s širokým úsměvem řekl novinářům: "Paverjaj i praverjaj", čili "Důvěřuj a prověřuj". Radím pacientům totéž, i kdyby si museli za ověření sami platit. V případě inkriminovaného pána bude jednání v duchu onoho výroku mnohem levnější než 57 000 korun, které se od něj požadují.
Jana Petrenko, Koalice pro zdraví
Zdroj: Medical tribune