Dovedete si představit společný lůžkový fond ve vaší nemocnici?

Jedním z diskutovaných témat připravované reformy zdravotnictví je i vytvoření společného lůžkového fondu. Tento krok má přinést nejen lepší návaznost akutní, následné a dlouhodobé péče, ale i finanční úspory pro nemocnice a celý resort zdravotnictví. Souhlasí však s myšlenkou společného lůžkového fondu i zástupci nemocnic? Položili jsme jim následující dotaz:

Souhlasíte se vznikem společného lůžkového fondu a dovedete si jej představit ve vaší nemocnici? Znamenalo by to nějaké náročné úpravy?

MUDr. Kateřina Pancová,

ředitelka, Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

O otázce společného lůžkového fondu budeme jednat se zástupci pojišťoven právě tento týden. K dovysvětlení celé záležitosti – tato problematika nebo možnost řešení je diskutována právě ve vztahu s možnou úsporou nákladů. Ale sám vznik společného lůžkového fondu nic neřeší, neboť současně by musela být upravena příloha č. 2.

Vysvětlím: na každém oddělení je pro každou činnost – ambulantní, lůžkovou, JIP část apod. – stanoven přesný počet zdravotnického personálu, a to jak sester, tak lékařů, a samozřejmě je stanoven i počet lékařů s příslušným dosaženým vzděláním (počet odpracovaných let, atestace).

Obecně se lékaři rozdělují na L1 – absolventi, L2 – s kmenem (minimálně po dvou letech praxe v oboru) a L3 – atestovaní, plně erudovaní lékaři.

Stejně tak je to i s technickým vybavením. Pokud to shrnu, tak příloha č. 2 velmi striktně stanovuje, jaké personální a technické minimum musí každé zdravotnické zařízení splňovat, aby mohlo poskytovat příslušnou část zdravotní péče.

Tato příloha také určuje počet lékařů s patřičným vzděláním ve službě. Čili pokud nebude upravena a budou se jednotlivá lůžka pouze nazývat „společná“ či univerzální, neřeší to vůbec úspory nákladů zdravotnických zařízení. Pokud budeme chtít opravdu snížit náklady, nebudeme mluvit o očních odděleních, interních lůžkách nebo plicním oddělení – nemocnice bude vlastnit určitý počet standardních lůžek, JIP lůžek apod., a na to bude stanoven počet lékařů, samozřejmě i počet lékařů do služeb.

Celý proces je velmi složitý a vyžaduje spolupráci zdravotních pojišťoven, MZ, odborných společností s vedeními jednotlivých nemocnic, neboť je samozřejmě velmi důležité snižovat náklady, ale neméně důležité je kvalitně poskytovat zdravotní péči našim pacientům.

MUDr. Bohuslav Škubal, CSc.,

ředitel, Krajská nemocnice T. Bati, a. s.

Společný lůžkový fond je velmi dobrý trend, jednoznačně umožní využití lůžek k léčení nemocných blízkých odborností. Například v malé nemocnici jsou léčeni v chirurgickém oddělení nejen typicky chirurgičtí nemocní, ale i ti s úrazy či pacienti s ortopedickým onemocněním.

Totéž platí i u interních onemocnění. Na interním oddělení lze mimo typické interní nemocné hospitalizovat i nemocné z příbuzných oborů, jako jsou například plicní nebo neurologie. Krajská nemocnice T. Bati, a. s., je jednou z největších nemocnic v České republice.

I v naší nemocnici využíváme společný lůžkový fond. Již před 15 lety jsem prosadil vybudování multioborových jednotek intenzivní péče jak pro interní, tak i pro operační obory. Logicky využíváme společný lůžkový fond například v odbornosti čelistní a obličejová chirurgie, samostatná lůžková stanice by byla nevyužitá. Společný lůžkový fond není o náročných stavebních úpravách, ale jen o organizaci péče o nemocné.

MUDr. Jiří Řezníček,

ředitel, Orlickoústecká nemocnice, a. s.

Společný lůžkový fond pro operační obory a na druhé straně pro obory konzervativní (interna, neurologie) si představit dovedu, dokonce ho plánujeme v Orlickoústecké nemocnici zavést. Toto řešení má smysl jen tam, kde se podaří umístit společná lůžka tak, aby nedošlo ke zhoršení komunikace jednotlivých odborností s jejich ambulancemi, centrálními operačními sály, intenzivními lůžky a komplementem.

Důležité je také stavební uspořádání a celková úroveň lůžkových oddělení, která budou k jednotnému lůžkovému fondu využita (počet lůžek na pokojích, sociální zázemí, vyšetřovny). Pokud by mělo dojít ke zhoršení úrovně péče nebo k výrazným stavebním investicím, ztrácí projekt jednotného lůžkového fondu smysl, a to nejen po ekonomické stránce.

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.,

ředitel, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s.

Zřízení společného lůžkového fondu je na první pohled zajímavá myšlenka. Ďábel bývá ovšem skryt v detailech. Osobně si nedokážu představit společný lůžkový fond pro ortopedické a chirurgické oddělení. Nikdo z nás by asi nechtěl ležet po operaci kyčelního kloubu vedle nemocného se zánětem pobřišnice, popř. být ošetřován tím samým personálem.

Limitujícím faktorem v řadě našich zdravotnických zařízení je především jejich stavební uspořádání. Náklady související s přestavbami a stěhováním oddělení mohou mnohdy výrazně převýšit případné úspory. Závisí tedy vždy na místních podmínkách a na kvalifikaci personálu. Obávám se, že v mnoha případech může jít o krok zpět, vedoucí ke zhoršení kvality péče o nemocné.

MUDr. Petr Chudomel,

ředitel, Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Veškeré směřování profesí, lékařské nevyjímaje, se vyvíjí cestou specializací až superspecializací. Zůstaneme‑li v medicíně, je to dáno neustále se zrychlujícím rozvojem jednotlivých oborů, jejž táhne vědecký výzkum a zejména počítačové technologie. Z tohoto důvodu považuji z dlouhodobého hlediska za kontraproduktivní zřizovat na úrovni oblastních či krajských nemocnic společné lůžkové fondy.

Pacient v dnešní době je vzdělaný, a tak ví, že kvalita provedených výkonů je závislá na jejich provedeném množství. Proto si bude vybírat specializovaná pracoviště a ne společné lůžkové fondy.

Těžko ho někdo bude přesvědčovat, že skutečně kvalitní specialista se nachází pro něho za neprůhledným společným lůžkovým fondem. A nepodceňujme v takovém případě ani kvalitu ošetřovatelského personálu! Specializace v tomto segmentu péče dosáhla již vysokého stupně a považuji za nesprávné jít opačným směrem.

Je zřejmé, že za vším se skrývá snaha po šetření prostředky a nikoli po navyšování kvality. Jsem si jist, že zde šetříme na nesprávném místě. Kromě toho náklady na vybudování takových lůžek a jejich začlenění do chodu nemocnice zdaleka nebudou nulové.

Ano, hovoříme‑li o specializaci, nemůžeme se vyhnout slovu centralizace, což znamená, že oblastní nemocnice by měla být dostatečným centrem pro poskytování specializované péče na specializovaných odděleních.

Pojišťovny by to měly respektovat a ne nás stavět do role prosebníků při jednáních o úhradách např. za implantaci stimulátorů nebo za nárůsty péče ve specializovaných ambulancích (diabetologie, revmatologie, nutriční apod.). Zřizování společných lůžkových fondů v dnešní době považuji za ústupek z pozic, které již byly dávno vydobyty.

MUDr. Jiří Madar,

náměstek pro zdravotní péči, Krajská zdravotní a. s.

O společném lůžkovém fondu diskutujeme se zdravotními pojišťovnami již delší dobu a jsme jako Krajská zdravotní, a. s., jejich zastáncem. Zřízení těchto společných lůžek více oborů by dle nás vyřešilo některé situace s nadbytečnými počty akutních lůžek v nemocnicích.

Nevidíme jako problém hygienické předpisy, ale spíše nutnou změnu v metodice vykazování u ZP rozdílných odborností pod jedním lůžkovým fondem. Narazili jsme na tento problém při případných hospitalizacích očních pacientů třeba na ORL nebo chirurgii.

Naše společnost již letos v Masarykově nemocnici sdružila na jednu 38lůžkovou stanici oddělení ORL a interny a vše funguje bez provozních obtíží, musíme však práci vykazovat, jako by byla provedena na samostatném lůžkovém fondu dané odbornosti.

Další zkušenost se společným lůžkovým fondem máme od července na stanici jednodenní chirurgie, kde leží společně pacienti z urologie, chirurgie, ORL, ortopedie a neurochirurgie. Věříme, že právě společné lůžkové fondy a jednodenní stanice jsou trendem do budoucnosti a je nutno jen společně s plátci dořešit jejich hrazení a vykazování.

MUDr. Renáta Petrová,

ředitelka, Městská nemocnice Městec Králové a. s.

V naší nemocnici nechceme ani nemůžeme udělat spojený lůžkový fond. Proto jsem se touto problematikou více nezaobírala. Všeobecně si však myslím, že to není ideální řešení a že jistým způsobem tento systém může ohrozit kvalitu ošetření pacientů.

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune