Do zdravotní péče by se mělo vrátit mnohem víc empatie, tvrdí ředitel krajské pobočky VZP

V souvislosti s přeregistrací lékařů vyhrožuje řada z nich, zejména v důchodovém věku, že skončí praxi. V některých okrajových částech kraje by to však mohlo znamenat kolaps zdravotní péče. Kde už teď dlouhodobě řešíte problém s poskytováním zdravotní péče? A v jakých oborech?

VZP: Kolaps zdravotní péče v Libereckém kraji v žádném případě nehrozí. Až na výjimky je péče na solidní úrovni a je dostupná. V Libereckém kraji jsou však oblasti, kde je nerovnoměrné pokrytí. Například na Frýdlantsku chybí stomatologové a v dohledné době zde hrozí nedostatek především praktických lékařů pro děti a dorost. Nedostatek stomatologů máme i v periferních oblastech Jablonecka, Semilska a Českolipska. Všeobecná zdravotní pojišťovna v Libereckém kraji v nejbližší budoucnosti také očekává úbytek dětských lékařů, převážně z důvodu očekávaných odchodů stávajících lékařů do starobního důchodu.

Co je příčinou? Obory nejsou dostatečně atraktivní? Není dostatek mladých absolventů?

LK: Požadavek specializované způsobilosti se vztahuje i na všeobecné praktické lékaře a praktické lékaře pro děti a dorost. Znamená to, že absolvent nemůže jít sám do privátní praxe, musí být v ordinaci lékaře – odborného garanta, jako tak zvaný rezident. Prakticky počet absolventů, kteří by si zvolili za atestační obor právě tyto dva obory, není příliš velký, a proto nastává problém především u praktických lékařů pro děti a dorost. Souvisí s nastavením systému vzdělávání lékařů. Počet mladých dětských praktiků nestačí pokrýt počet odcházejících praktiků.

VZP: Zda je či není dostatek mladých lékařů, neumíme z krajského pohledu VZP jednoznačně určit. Proč v potřebném počtu nepřicházejí k nám do kraje, může být způsobeno jejich neochotou pracovat na venkově, zřejmě cítí problémy s postgraduálním vzděláváním, a jedním z důvodů mohou být i finanční náklady na založení praxe, splácení úvěrů z přístrojů a vybavení pracovišť. Mám na mysli zejména zubní lékaře. Jejich vstupní investice se blíží k dvěma miliónům korun.

Jak vlastně může kraj jako garant poskytování zdravotní péče ze zákona lékaře motivovat? Má k tomu vůbec nějaké možnosti, prostředky, nástroje?

LK: Chtěla bych poopravit tvrzení, že garantem zdravotní péče je kraj. Především to jsou zdravotní pojišťovny, kterým to vyplývá z § 46 zákona č. 48/1997 o zdravotním pojištění, povinnost zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům, a to prostřednictvím smluvních vztahů se zdravotnickými zařízeními. To znamená, že pojišťovny jsou síťotvorným orgánem v rámci okresů a celého kraje. Krajský úřad spolupracuje se zdravotními pojišťovnami v rámci výběrových řízení před uzavřením smlouvy. Samozřejmě, že se snažíme této situaci napomáhat, především podporou podmínek pro privátní praxe. Tím mám na mysli například technickou podporu lékařů k získání akreditace pro školení absolventů či nábor rezidentů. To jsou pouze omezené možnosti, protože lékaře nelze ničím nutit, aby poskytovali péči ve městě, kde současný praktik odešel do důchodu!

Několik lékařů středního věku mi řeklo, že by si praxi otevřeli rádi, ale nemohou, protože s nimi pojišťovna nepodepíše smlouvu nebo nesplňují kvalifikační podmínky. Co vlastně potřebuje lékař k tomu, aby si otevřel privátní praxi? Jaké podmínky musí splňovat?

VZP: VZP vyhodnocuje rozsah poskytované péče v jednotlivých regionech Libereckého kraje. Případným zájemcům o smluvní vztah sdělí, zda v určité lokalitě chce uzavřít smlouvu s novým smluvním partnerem, nebo naopak takovou službu odmítne z důvodu, že je v dané lokalitě péče zajištěna v potřebném rozsahu. Ministerstvo zdravotnictví ČR přitom definuje rozsah služeb na počet obyvatel. Pokud chce nový lékař otevřít soukromou praxi, musí absolvovat výběrové řízení pořádané krajským úřadem za účasti zástupců zdravotních pojišťoven, České lékařské komory a dalších profesních složek. Žadatel je mimo jiné posuzován po stránce odborné lékařské kvalifikace.

Může si privátní praxi otevřít mladý lékař po škole?

LK: Lékař může mít ustanoveného tzv. odborného garanta, ovšem tento garant by měl být ve fyzické blízkosti mladého lékaře, aby v případě potřeby mohl poskytnout radu či pomoc. Výjimka je pouze u absolventů zubního lékařství, kdy tito absolventi mohou provozovat soukromou praxi ihned po ukončení studia, a to z důvodů, kdy jejich atestace nejsou v základním oboru stomatologie, ale dalších specializacích.

VZP: Záleží na jeho odbornosti, např. ve stomatologii je to možné, v řadě dalších odborností musí mít odborného garanta do doby dokončení poměrně náročného postgraduálního vzdělávání.

Řada lékařů si stěžuje na kraj, na pojišťovny. Jaké nedostatky cítíte naopak z jejich strany? Je to neochota sloužit pohotovost, krátká pracovní doba nebo ještě jiné problémy?

LK: Z pozice kraje jsou stále zákonně nedořešené podmínky poskytování pohotovostní služby (LSPP). Kraj je odpovědný za organizační zajištění pohotovostní služby mimo pracovní dobu, ale prakticky nemá jakékoliv nástroje k tomu, aby mohl tuto povinnost vyžadovat od pediatrů a praktiků. Proto má kraj tuto službu nasmlouvanou s nemocnicemi. Je pak na nich, zda zvládnou pohotovost s fondem svých kmenových lékařů, či se na pohotovosti podílejí i lékaři z terénu. Snažíme se vždy vzájemně domluvit, především se zástupci Sdružení praktických lékařů tak, aby pohotovost fungovala.

VZP: Pojišťovna není v jednotlivých případech spokojena s rozsahem a rozložením pracovní doby smluvních partnerů. Od praktických lékařů očekává větší zájem o návštěvní činnost u pacientů. Do zdravotní péče by se mělo vrátit mnohem více empatie.

(JANA ŠVECOVÁ)

ALENA RIEGROVÁ. Od roku 2007 vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje. Absolventka Filozofické fakulty UK v Praze, obor pedagogika – ošetřovatelství, atestace v oboru veřejné zdravotnictví.
"Krajský úřad LK, odbor zdravotnictví, jako registrující orgán vyjádřil podporu MZ k tzv. přeregistraci všech nestátních zdravotnických zařízení v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách. Důvodem je aktualizace a zpřehlednění všech vydaných registrací, které mnohdy z doby působnosti okresních úřadů neobsahují aktuální údaje o poskytovatelích zdravotní péče," vysvětluje důvody k přeregistracím, za něž je mimo jiné v rámci svého působení na LK zodpovědná.

Ing. JIŘÍ BENEDIKT. Absolvent ČVUT Praha, od roku 2007 ředitel Krajské pobočky VZP ČR pro Liberecký kraj.


Vyšlo v: Děčínský deník; Chomutovský deník; Litoměřický deník; Mostecký deník; Teplický deník; Ústecký deník.

Zdroj: Liberecký deník