Dětská traumacentra trpí podfinancováním
Úrazy tvoří v dětském věku, ale i u starších osob až do 35 let nejčastější příčinu úmrtí. Nejen o organizaci péče o poraněné dětské pacienty hovořila Medical Tribune s prof. MUDr. Petrem Havránkem, CSc., přednostou Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze, která je jedním ze dvou pražských traumacenter a současně superkonziliárním pracovištěm pro léčbu zlomenin a jejich následků pro velkou část České republiky.
Můžete úvodem dětskou traumatologii blíže charakterizovat? Jaká jsou její specifika?
Dětská traumatologie je poměrně mladý ohraničující se obor na pomezí několika specializací, dětské chirurgie, ortopedie, úrazové chirurgie a obecné chirurgie. V poslední době je možné pozorovat ohromný nárůst této problematiky, která začíná být i z ekonomického hlediska velmi významnou kapitolou medicíny. Úrazová chirurgie, včetně té dětské, je kvůli enormnímu vlivu traumat na celkovou mortalitu dětí a mladších osob také považována za společensky významný obor, což dokládá i vznik sítě osmi dětských traumacenter, která mají přesně definovaná spádová území, jež pokrývají celou Českou republiku. Centra jsou lokalizována tak, aby byla v dojezdu přednemocniční péče. Ze zkušenosti totiž víme, že pokud by tomu tak nebylo, tak se některé poraněné děti do traumacentra nedostanou. Týká se to hlavně specificky dětských úrazů, u nichž má velký vliv na hojení i následnou bezproblémovou rekonvalescenci právě kvalita poskytnuté nemocniční péče. Musím ale říci, že od roku 2001, kdy centra vznikla, si už kolegové ze spádových oblastních nemocnic zvykli využívat našich možností, a tak v poslední době pozorujeme čím dál větší počet pacientů převážených do dětských traumacenter.
Proč vůbec potřebujeme specialisty, kteří se věnují výhradně léčbě poraněných dětí? V čem je tato péče specifická?
V první řadě je potřeba si uvědomit, že dítě není zmenšený dospělý. Kromě ošetřování vlastních polytraumat a život ohrožujících monotraumat je proto u dětí nutné zohledňovat i faktory a zvláštní situace, které jsou specifické pro dětský věk. Odlišný přístup vyžaduje např. poranění novorozence či kojence, úrazy malých dětí, poranění růstových chrupavek atd.
Poraněné děti vyžadují i specifickou ošetřovatelskou péči a k tomu vyškolený personál a specificky dětské prostředí. Proto by neměly být hospitalizovány na dospělých odděleních, ale také ne na interních pediatrických pracovištích. Doporučuje se dětské lůžkové oddělení chirurgického typu.
Zmínil jste, že kromě specificky dětského nemocničního prostředí jsou potřeba i vyškolení odborníci. Jak moc atraktivní je dětská chirurgie a traumatologie pro mladé lékaře? Daří se vám získávat nové zájemce?
Je pravda, že atraktivita dětské chirurgie může být o něco nižší než operativa dospělých pacientů. U některých kolegů může také existovat obava z léčby malých dětí, protože vyžadují jiný přístup i komunikaci než dospělý pacient. Na druhou stranu se jedná o jeden z nejoptimističtějších oborů. I když zpočátku mohou být okolnosti úrazu i začátek léčby poraněného dítěte velmi dramatické, většina dětí se uzdraví bez následků. Nezanedbatelné je také to, že jen mizivé procento našich pacientů v nemocnici umírá, protože v těžkých případech k úmrtí dochází již bezprostředně po úrazu, tedy ještě ve fázi přednemocniční péče.
Také proto mladí lékaři o náš obor zájem mají, i když získání specializace mají ztížené tím, že musejí nejprve absolvovat obecný chirurgický kmen.
A jak vnímáte ekonomické ohodnocení vašeho oboru? Panuje v dětské traumatologii podobná situace jako např. v obecné chirurgii, kde si lékaři dlouhodobě stěžují na finanční podhodnocení svého oboru?
Úrazová chirurgie je obecně velmi prodělečná. Traumacentra jak pro dětské, tak pro dospělé pacienty byla zřizována za účelem koncentrace této péče a tím pádem jejího zlepšení a zkvalitnění, ale také protože se uvažovalo o určitém zvýhodnění této péče nějakým ekonomickým způsobem, ať už formou navýšení přímých plateb, či pomocí specializačních koeficientů atd. Musím přiznat, že určité nevelké zvýhodnění úrazové chirurgie jsme asi před dvěma lety skutečně zaznamenali, nicméně jednalo se o přechodné zlepšení, v současnosti jsou traumacentra opět ve finančním propadu. Bohužel z toho pramení jejich problematické postavení i v rámci celé nemocnice. Na jednu stranu jsou to prestižní pracoviště, kterými se každá nemocnice chlubí, na druhou stranu představují prodělečný provoz, a proto nejsou v tomto ohledu příliš populární.
Zdroj: Medical Tribune