Delší dovolená, ubytování a nemocniční školky

Ačkoli na prvním místě samozřejmě stojí vždy platy a hned za nimi pohoda na pracovišti, zaměstnanecké benefity hrají podstatnou roli v tom, jak pracovníci vnímají ocenění své práce. Forem benefitů je rozhodně celá řada, problémem ale bývá sjednotit jednotlivé požadavky a vyjít vstříc co největšímu množství zaměstnanců. Proto jsme se v dnešním fóru zeptali: Jaké benefity lékaři v nemocnicích postrádají a jaké nejčastěji skutečně mají? Jaké benefity poskytuje svým zaměstnancům vaše zdravotnické zařízení?

• Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.,

 ředitel Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze

Obecně patří k největším benefitům pro lékaře prostředí, které vytváří podmínky k rozvoji v oboru, umožňuje vzdělávání, skýtá adekvátní vybavení, nabízí dobré zázemí, dbá na týmovou spolupráci se špičkami v oboru. Našim lékařům v ÚVN dokážeme tyto benefity poskytnout. Lékaři, kteří k nám přicházejí, také oceňují specifické možnosti, které ÚVN skýtá, například specializaci na vojenskou medicínu, mezinárodní rozsah, možnost působení v zahraničních misích. Jistě je také důležitá prestiž pracoviště, společenské uznání a adekvátní ohodnocení. To jsme se již dostali k benefitům materiálního charakteru, které jsou velmi individuální.

• Pavlína Danková,

 vedoucí Odboru komunikace, Fakultní nemocnice Motol

Našim zaměstnancům nabízíme řadu zvýhodnění a příspěvků, a to nejen v oblasti zdravotní péče, stravování, možnosti ubytování pro mimopražské pracovníky, ale i kulturního a sportovního vyžití, penzijního připojištění a finančního poradenství apod. Od roku 2015 mohou všichni pracovníci nemocnice rovněž využívat výhod zaměstnaneckého slevového portálu Motol Bonus. Nezbytnou součástí profesionální péče o naše zaměstnance je vzdělávání, neboť medicína je rychle se rozvíjející obor a profese lékařů a zdravotních specialistů i ošetřovatelů vyžaduje adekvátní kvalifikaci a celoživotní studium. Velký důraz klademe na lidský přístup k pacientům a na týmovou práci, aby všechna rozhodnutí přinášela to nejlepší pro naše pacienty.

Konkrétně k platům – zařazení do 11. až 15. platové třídy, zvláštní příplatky, proplácení přesčasových hodin. Mimopražským pracovníkům nabízíme ubytování, dvoulůžkový pokoj od 500 korun za osobu a měsíc. Aktivně podporujeme další vzdělávání a studium, účast na zahraničních kongresech a stážích. Poskytujeme moderní stravování v závodní jídelně a širokou paletu zaměstnaneckých výhod a benefitů, jako sportovní a kulturní aktivity, víkendové pobyty v lázních, rekreace v zařízeních FN Motol, bezúročné půjčky na bytové účely, penzijní připojištění, možnost MHD zdarma a další.

• Ing. Jiří Veselka, MBA,

 ředitel Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Z hlediska přání lékařů se jedná o dost individuální záležitost. Nejčastěji se setkávám s požadavky na benefity ve formě příspěvku zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění, na jazykové vzdělávání, odbornou literaturu a kulturní či sportovní aktivity. Myslím, že nejčastějšími benefity jsou delší dovolená, příspěvek na stravování a odměny k životním a pracovním výročím. Naše nemocnice nabízí kromě těch, které jsem zmínil jako nejčastější, ještě zvýhodněné parkování v areálu pro zaměstnance a vánoční odměnu všem zaměstnancům. Rádi bychom ale na programu benefitů zapracovali a rozšířili je, protože je považuji za důležitý prvek při stabilizaci zaměstnanců.

• PhDr. Filip Brož,

 mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Pro lékaře jsou jednoznačně nejatraktivnější benefity z oblasti vzdělávání v nejširším smyslu: vynikající MD/Ph.D. programy pro mladé lékaře; možnost participovat na různých projektech v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání vzhledem k tomu, že nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR; vysoce nadstandardní možnost se aktivně nebo pasivně zúčastňovat odborných konferencí, a tak být v kontaktu s kolegy z celého světa i jejich nejnovějšími poznatky. Nabízíme samozřejmě celou škálu klasických benefitů, jako příspěvky na zdraví, cestování, kulturu, spoření; nadstandardní dovolenou; pracoviště v centru Prahy; možnost ubytování pro mimopražské; nemocniční školku atd. Nevíme o benefitech, které by naši lékaři postrádali.

• MUDr. Marek Slabý, MBA,

 ředitel ZZS JČK

Pracovníci zdravotnické záchranné služby jsou normálními zdravotníky, nicméně jejich způsob práce je přece jen poněkud specifický a velice často pracují v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému, jako jsou hasiči, policisté a vojáci. Z tohoto faktu se velmi často odvíjí, zejména u řidičů a nelékařských pracovníků, pohled na poskytování benefitů zaměstnavatelem nebo společností jako takovou. Častý je stesk na adoraci a extrémní mediální prezentaci ostatních složek IZS při záchraně života. I když musí být každému jasné, že přivolaní zdravotníci jsou těmi, kdo po základních úkonech, jako vyproštění z havarovaného vozidla nebo zahájení první pomoci hasiči, jsou schopni stabilizovat a nahradit životní funkce pacienta k definitivnímu ošetření. Nedělají to jednou týdně, ale několikrát denně. Samozřejmě zaměstnanci ZZS vidí u svých kolegů z resortu ministerstva vnitra výsluhy, vyšší úhradu pojistných událostí při výkonu služby, povinné lázeňské a rehabilitační pobyty při plném platu či dřívější odchod do důchodu, a cítí, že při stejně náročné práci v terénu, bez zázemí zdravotnického zařízení a při velmi podobných rizicích by měli mít na takové benefity právo, byť nejsou ve služebním poměru. Samozřejmě nejde jen o celospolečenské uznání a mediální ohlas, případné nefinanční benefity, ale stejně jako ostatní kategorie zaměstnanců ve zdravotnictví cítí záchranáři i lékaři ZZS potřebu zlepšení finančního ohodnocení na úroveň požadovanou zdravotnickými odbory a Českou lékařskou komorou. Část výše řečeného se podařilo zapracovat do zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, kde § 28 řeší alespoň odchodné a jeho výši. To však lze považovat pouze za náznak snahy o tvorbu smysluplného sociálního programu nebo programu tvorby smysluplných benefitů pro zaměstnance ZZS v takovém formátu, jaký by si představovali.

• Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

 poslanec PSP ČR, exministr zdravotnictví, bývalý ředitel FN Hradec Králové

Samozřejmě číslo jedna jsou platy, o nich se vyjednává velmi tvrdě, kolektivně odborářsky v nemocnicích a o to jsme se vždy v Hradci Králové snažili; byli jsme na špici v té době a myslím si, že to platí doposud. To další, číslo dva, nebo jeden a půl, je zcela určitě pohoda na pracovišti, a to už je na šéfech jednotlivých oddělení a klinik. Tam musím říct, že jak v malých, tak ve velkých nemocnicích jsou obrovské rozdíly. A je to snad určité memento pro lékaře, pokud mají možnost, aby si vybírali pracoviště podle pověsti a slušného zacházení. Za důležité považuji, že co ředitelství slíbilo, to splnilo, přinejmenším v ranku několika let, když to byly věci rychleji nesplnitelné, jako třeba technologický rozvoj oborů. Měli jsme vytvořený systém, který byl průhledný, jak se peníze rozdělují, a dokonce o rozvojové věci, které nebyly absolutně nutné, byla to nadstavba, se otevřeně soutěžilo mezi klinikami. Školku jsme neměli, ale pokud jde o sestry, mám jednu zkušenost, kterou se snažím propagovat – nejkritičtější jsou trojsměnné provozy, tam jsme se snažili vždy přidávat sestrám víc, co se týče nočních příplatků, než určuje zákoník práce, protože právě tam nejvíc hrozil nedostatek sester.

• MUDr. Martin Engel,

 předseda LOK‑SČL

Úvodem je třeba říci, že benefity jsou zvláště výhodné pro zaměstnavatele (ohledně zdanění), zaměstnanci preferují raději peníze. Nejčastěji je to samozřejmě příspěvek na penzijní připojištění, jinak možností je rozhodně více, ale je problém sjednotit požadavky zaměstnanců. Někdo preferuje sportovní aktivity, jiný kulturní. Myslím, že nabídka možností je pestrá, ale představy jednotlivých zaměstnanců jsou často velmi rozdílné. Hlavním smyslem by mělo být uspokojení představy většiny.

• Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,

 ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně

Benefit čili nainstalované vícedobro. Idealisté hodnotí benefit, pragmatici profit, někomu už stačí jen zůstat fit. Lékaři už dávno nejsou homogenní skupinou, stejně jako zdravotnictví už není jednotně nastavený organismus. Někde lékaři možná postrádají více rekreace nebo privátní vrtulník, jiní si přejí zachovat dosažená privilegia. Většina lékařů z nemocnic by však ocenila redukci zátěže, administrativy a pracovní podmínky, jaké mají spoluobčané. Některým by i stačilo, kdyby se uveřejňované průměrné platy počítaly za osmihodinovou pracovní dobu a nikoli dohromady s desítkami a stovkami hodin služeb a přesčasů. Benefitem by jistě bylo užívat si při oceňování práce lékaře koruny či eura jako jiní, nikoli jakéhosi bodu s kýmsi stále měněnými hodnotami. Mladší lékaři by leckde vnímali jako benefit i pouhé dodržování zákoníku práce nebo lepší podmínky specializačního vzdělávání. Vítaným benefitem se prostě stává už samotná fair play. Na pracovištích, kde se to daří, je relativní pohoda i pocit benefična. Pokud jde o benefit jako konzumaci materiálních požitků, pak v naší nemocnici poskytujeme benefity podle platných pravidel nakládání s Fondem kulturních a sociálních potřeb, a to nejen pro lékaře, ale pro všechny zaměstnance bez rozdílu. Jak ostatně jinak. Do předem schválené výše si zaměstnanec volí jeho čerpání formou příspěvku na stravu, na rekreaci, na sport či kulturu. Dohodli jsme všem i nižší tarify na mobily, protože je z většiny stejně využívají v souvislosti se svou prací. Snažíme se také zaměstnance zbytečně netrápit a vesměs se na sebe usmíváme. Snad jsem vyjmenoval vše.

• MUDr. Alena Píšová,

 členka předsednictva sdružení Mladí lékaři

Lékaře v nemocnicích spíše než benefity typu příspěvků na různé druhy sportovního či kulturního vyžití trápí jiné problémy.

Zásadním problémem zdravotníků je výrazné pracovní i psychické vytížení, související jak s velkou zodpovědností za zdraví pacientů nezřídka hned zpočátku lékařské praxe, tak i s nadmírou pohotovostních, tj. přesčasových hodin. Vzhledem k nedostatečnému počtu lékařů a nutnosti dodržet nepřetržitou zdravotní péči je zpravidla množství přesčasových hodin daných zákoníkem práce výrazně překračováno. Přestože by měly být přesčasy podmíněny vzájemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, je lékař často nucen tento nátlak podstoupit, aby mu byla vůbec umožněna práce v nemocničním zařízení, která je nutností v předatestační přípravě. Není výjimkou, že lékař tak má nepřetržitou pohotovost od pátečního rána do pondělního odpoledne bez možnosti odpočinku.

Přestože lékař ve většině případů toto přesčasové martyrium podstoupí a často se nachází na pokraji svých sil a velmi blízko vyhoření, je skandální, když mu pracoviště dané množství odpracovaných přesčasových hodin nehodlá odpovídajícně proplatit a vymýšlí například menší hodinovou sazbu za ranní hodiny, kdy se předpokládá menší pracovní vytížení. Nebo přesčasy proplácí formou odměn s cílem nepřiznat skutečné množství přesčasových hodin.

Mnohdy se neproplácejí ani přesčasové hodiny v rámci standardní pracovní doby, kdy lékař nestihl pro přemíru pacientů či administrativy svoji práci. Lékaři často nejsou finančně ohodnoceni ani za vědeckou činnost, která je zpravidla nutností při práci na klinickém pracovišti; lékař je tak nucen do psaní článků, výzkumu či přípravy přednášek během svého volného času. Jen málokdo má k dispozici jeden den v týdnu na vědeckou a studijní činnost, tak jak je zvykem ve státech západní Evropy, natož aby byl tento čas řádně proplacen.

Odbočila bych ještě k problematice žen ve zdravotnictví, kdy na klinických pracovištích stále postrádáme vstřícný přístup k rodičům s dětmi. Matky-lékařky jsou mnohdy v praxi tlačeny k tomu, aby s nemocnými dětmi doma nezůstávaly, přestože jim ošetřovné náleží.

Dalším problémem je nedostatek nemocničních školek s možností vyzvedávat děti v pozdějších odpoledních hodinách. Faktem je i malá flexibilita v poskytování částečných pracovních úvazků, které by kromě lékařek – matek využili například i ambulantní specialisté, kteří by tak mohli spolupracovat s klinickým pracovištěm a věnovat se kupříkladu operativě.

Spíše než v úvodu zmíněné benefity bychom tedy ocenili řešení výše zmíněných problémů.

• Mgr. Lukáš Matýsek,

 tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze

Zaměstnanecké benefity jsou poskytovány v několika oblastech. V oblasti zdraví je to pětiprocentní sleva v ústavní lékárně a přednostní zdravotní péče. Z fondu kulturních a sociálních potřeb je roční limit čerpání na zaměstnance 7 000 korun využitelných pro sport, jako jsou permanentky do sportovních zařízení, pro kulturu, jako jsou lístky do kina, divadla, na koncerty a také na rekreační pobyty a dětské tábory. K dalším bonusům patří penzijní připojištění, zvýhodněné ceny a služby cestovních kanceláří a cestovních agentur, zvýhodněné pobyty v hotelech, penzionech a lázních v ČR. V oblasti vzdělávání se nabízejí zvýhodněné jazykové kursy. Nemocnice kompenzačně vyrovnává neplacené první tři dny nemoci ve výši 50 procent hodinové sazby nemocenských dávek, poskytuje finanční dar při odchodu do důchodu a k dovršení 50 let. V nabídce benefitů jsou i bezúročné půjčky, příspěvek na stravování a podnikové ubytování pro zaměstnance. V současné době není známa oblast, kterou by zaměstnanci z hlediska benefitů dlouhodobě poptávali.

Zdroj: MT