Další komentáře k rozhodnutí Ústavního soudu

126. Existenci uvedených číselníků (nebo obdobného metodologického řešení) považuje Ústavní soud v obecné rovině za přirozené a rozumné řešení, bez něhož by úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění nemohly reálně fungovat. Jejich prostřednictvím zdravotní pojišťovny reagovaly na neurčitost zákonné úpravy. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna si vytvořila vnitřní řízení o žádostech dodavatelů o zařazení zdravotnického prostředku do úhradového katalogu. V jeho rámci nejenže rozhoduje o zařazení zdravotnických prostředků, ale skrze požadované náležitosti žádosti získává informace o jejich vlastnostech a ceně, které využívá při jejich kategorizaci a stanovení výše úhrad.

VZP samozřejmě rozhodnutí soudu respektuje. Nejpodstatnějším sdělením pro VZP a její klienty momentálně je, že ještě déle než rok a půl se na současném stavu vůbec nic nemění. Předpokládáme, že do té doby vznikne nová legislativní úprava, a pokud o to budeme požádáni, jsme připraveni se na její přípravě podílet.

Jakékoliv spekulace o tom, jak bude vše fungovat za více než 18 měsíců, bychom teď nepokládali za seriózní.

„Ústavní soud rozhodoval v dlouho očekávaném sporu o tom, které zdravotnické prostředky jsou hrazeny a pojišťovny je proplácejí. Předmětem sporu bylo ustanovení zákona, že se hradí jen tzv. ekonomicky nejméně náročná varianta" zdravotnického prostředku, jejíž cenu zjišťuje pojišťovna "průzkumem trhu". Reálně však byla napadána zejména praxe tzv. číselníků, které vytvářejí pojišťovny a které reálně vymezují, co budou lékaři pacientům bezplatně nabízet. Nález Ústavního soudu vyhověl návrhu a napadená ustanovení zrušil s účinností k 31.12.2018. Ústavní soud kritizoval zejména neurčitost současné právní úpravy, ze které pacient nepozná, co je hrazeno - vyplývá to až z činnosti zdravotních pojišťoven, což soud považoval za nepřípustné ", říká JUDr. Ondřej Dostál, specialista na zdravotnické právo společnosti PwC Legal.

„Očekávám, že by rozhodnutí soudu mohlo pomoci vyřešit problém tzv. falešného nadstandardu, tedy medicínsky potřebných zdravotních pomůcek, které jsou sice dle zákona hrazeny, proto si na ně nelze připlatit, ale nenalézají se v číselnících pojišťoven, a proto je lékař reálně nemůže pojišťovně vykázat. Následkem toho buď radši nejsou vůbec nabízeny, nebo jsou dopláceny formou nejrůznějších sponzorských darů či jiných mimoprávních nástrojů. Kromě nároků pacientů bude mít rozhodnutí významný dopad i na zdravotní pojišťovny a na výrobce zdravotnických prostředků" říká