Co si slibujete od nového ministra zdravotnictví?
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK
Je příznačné, že křeslo ministra zdravotnictví se nedává za odměnu. Vládní koalice si dala záležet, aby vybrala zkušeného manažera, ve společnosti respektovaného odborníka, přijatelného napříč politickým spektrem a schopného mediálně komunikovat své záměry. Leoš Heger tyto předpoklady naplňuje a má velikou šanci uspět. Moje očekávání jsou neskromná. Všichni víme, že v českém zdravotnictví je málo peněz a ještě nejsou efektivně využívány. Ministr by měl o tom prvním přesvědčit své kolegy ve vládě a na tom druhém pracovat přímo v resortu.
Leoš Heger se pohyboval převážně v nemocničním prostředí, ale věřím, že se orientuje i v ambulantní medicíně a primární péči. Ostatně některé racionální kroky již před svým jmenováním naznačil. Náš zdravotní systém potřebuje posílit počtem i kompetencemi poskytovatele v primární péči tak, aby měli specialisté prostor a podmínky pro skutečně specializovanou péči. To nelze zařídit žádnou jednoduchou normou; to je proces, který musí být součástí systematicky naplňovaného reformního záměru.
Musí navazovat na opatření v oblasti pregraduálního, postgraduálního i kontinuálního vzdělávání, na politiku plátců péče i politiku regionální. A to je těžký úkol.
Prof. MUDr. Roman Prymula, Ph.D., CSc.,
ředitel FN Hradec Králové
Zprávu o nominaci docenta Hegera na post ministra zdravotnictví jsem přijal velmi pozitivně, s nadějí v zásadní systémové změny. Vzhledem k ekonomické krizi, nedostatečnému výběru pojistného, politické nepřijatelnosti snížení objemu poskytované péče a oprávněným mzdovým požadavkům zdravotníků bude velmi obtížné udržet celý systém ve vyrovnaném hospodaření. Nový pan ministr je osobou s vysokým morálním kreditem a jako jeden z nemnoha je schopen bojovat s rozšířeným lobbismem a klientelismem ve zdravotnictví. Právě zde je možno spatřovat zdroj úspor. Dlouhá léta rovněž intenzivně diskutujeme o nutnosti vytvoření standardů zdravotní péče a domnívám se, že skutečně doba k tomu definitivně nazrála, pokud již není pět minut po dvanácté.
Velikým úkolem je rovněž vnesení podstatně vyšší transparentnosti do financování pojišťovnami. Celý systém je velmi komplikovaný, řada procedur je dlouhodobě nadhodnocena, jiné naopak výrazně podhodnoceny a vzhledem k riziku narušení rovnováhy systému není velká snaha tyto zřejmé nedostatky odstranit. Výhody pro Fakultní nemocnici Hradec Králové naopak neočekávám, neboť o docentu Hegerovi je velmi dobře známo, že nejpřísnější byl na sebe a na své nejbližší spolupracovníky. Nejtěžší bude nepochybně vytvořit sehraný tým manažerů a expertů, kteří mu pomohou tyto vize uskutečňovat, protože takto zásadní změny nikdy nemůže realizovat člověk sám, byť z pozice ministra.
Doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc.,
vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění
Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Jmenování doc. Hegera jsem přijala s pocitem, že naše zdravotnictví by mohlo profitovat jako dobře vedený špitál.
Je naděje nastartovat reformu, která by se odehrávala v postupných krocích, kterou by vymyslel tým odborníků bez politických tlaků. Ale to je nejspíš iluze. Reforma, v níž by lidé byli jasně zaangažovaní pečovat o své zdraví a nést důsledky opaku. To už je asi utopie. Ale selský rozum říká, že pak by zdravotní péče byla ufinancovatelná. A třeba ještě, že by se dalo korigovat, jaká je skutečná finanční hodnota vstupů do zdravotnictví. Seznam výkonů a jejich bodového ohodnocení také léta volá po reformě. Může to ale jeden ministr vůbec zvládnout? Nejtěžší pro nového ministra bude odolat tlaku lobbistických skupin.
Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.,
ředitel Psychiatrického centra Praha
Nominaci Leoše Hegera jsem přijal s potěšením a také trochu s pobaveným zadostiučiněním, protože jsem ho dávno před volbami v anketě na tomto místě navrhoval. Dopadne-li pod jeho vedením české zdravotnictví, jako dopadla hradecká nemocnice, bude to dobře pro lékaře, sestry i pacienty. Otázkou ovšem je, zda na této úrovni jedinec ještě něco zmůže.
PharmDr. Stanislav Havlíček,
prezident České lékárnické komory
Nominace doc. Hegera byla příjemným překvapením. Vysoký odborný kredit bez předchozích zkušeností s vysokou politikou považuji spíše za výhodu. Ta může být potencována snahou obsadit podobně smýšlejícími spolupracovníky vedoucí posty na ministerstvu zdravotnictví a jím řízených organizacích.
Výsledky jednání K9 prezentované v médiích chápu jako cíl, k němuž mají směřovat kroky budoucího ministra. Cenová regulace, způsob stanovení úhrady léčivých přípravků (LP) a pravidla výběru regulačního poplatku za položku na receptu mají nedostatky, jež by bylo vhodné odstranit. Jde zejména o provázání regulačního poplatku s cenou a úhradou LP, rozhodnutí o cenách a úhradách LP zveřejňovaná se zpětnou platností a nepředvídatelnost procesu stanovení ceny a úhrady LP. Nastíněné změny, jež nelze bez znalosti konkrétních kroků realizace hodnotit. Přesto lze říci, že zamýšlené záměry jsou jednoduché pouze zdánlivě a představují výrazný zásah do předpisů, které upravují cenotvorbu léčiv.
Česká lékárnická komora (ČLnK) připravuje návrh modelu odměňování farmaceuta za jeho vysoce odbornou činnost v přípravě, výdeji léčiv, poskytování konzultační činnosti atd. Stávající systém, kdy je odměna lékárníka závislá na ceně vydávaného přípravku, naprosto neodpovídá náročnosti jednotlivých činností a je historicky překonaný. ČLnK je připravena spolupracovat a podpořit veškeré změny, které povedou ke zjednodušení a zprůhlednění způsobu určení doplatků za LP. ČLnK dává přednost jasnému určení pravidel v dlouhém časovém horizontu před změnami, jež systém vychylují z jedné strany na druhou. Dopad všech navržených změn musí být pečlivě namodelován a připraven ve spolupráci s odbornou i pacientskou veřejností.
MUDr. Milan Kubek,
prezident České lékařské komory
Docent Heger není špatnou volbou na post ministra zdravotnictví. Na rozdíl od ideologicky zaslepených teoretiků totiž ví, jak zdravotnictví opravdu funguje. Řadu let úspěšně řídil fakultní nemocnici a své lékaře dokázal vždy slušně zaplatit. Bez dostatečného množství kvalifikovaných lékařů a dalších zdravotníků totiž není možné poskytovat kvalitní zdravotní péči. Právě personální devastace nemocnic, nedostatek lékařů a jejich pokračující odchody do zahraničí, to jsou spolu s nedostatkem finančních prostředků hlavní hrozby, které bude muset nový ministr zdravotnictví okamžitě začít řešit. Ani české zdravotnictví totiž není perpetuum mobile a bez peněz fungovat nemůže.
Lékaři čekají na zlepšení své ekonomické situace marně již dvacet let, nelze se tedy divit, že většině z nich již trpělivost došla. V době, kdy docent Heger zastával funkci předsedy Asociace nemocnic, jsem s ním jako tehdejší předseda Lékařského odborového klubu vyjednával opakovaně, a třebaže jsme sedávali na opačných stranách stolu, naše jednání byla vždy slušná a korektní. Domnívám se tedy, že společně máme na co navazovat. Pokud bude mít nový pan ministr zájem, a já doufám, že bude, má zkrátka možnost získat v České lékařské komoře kvalifikovaného partnera i oponenta. Přeji mu hodně štěstí, a ať si i ve vysoké státní funkci zachová svůj zdravý rozum.
Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.,
předseda České onkologické společnosti ČLS JEP
Nominaci doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., na ministra zdravotnictví jsem velice uvítal. Znám ho dlouhá léta jako vynikajícího manažera a zásadového, přímého a slušného člověka. Doufám, že se mu podaří prosadit většinu změn uvedených v textu koaliční smlouvy, které formulovala expertní skupina ve zdravotnictví. Nejobtížnější zřejmě bude získat dobré spolupracovníky, a to nejen na MZ. A také udržet obecnou politickou vůli k nutným nepopulárním změnám, aby se historie neopakovala.
Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti
Pana docenta Hegera považuji za odborníka nejen na problematiku jeho oboru, ale také za člověka, který je kvalifikován ve veřejném zdravotnictví a který je vstřícný, korektní a slušný. Po léta jsem sledovala jeho činnost jako úspěšného manažera velké fakultní nemocnice v Hradci Králové, již dovedl k rozkvětu. Nu a z pohledu našeho oboru, gerontologie a geriatrie, musím dodat, že jsem přesvědčena, že nový pan ministr tuto problematiku nejen vnímá a zná, ale příslibem pro nás je skutečnost, že ve FN Hradec Králové již po léta funguje pracoviště, které je pro náš obor modelové, Gerontologická a metabolická klinika. Činnost tohoto pracoviště pan ministr velmi dobře zná z pohledu ředitele FN, a je tedy příslibem, že by tento model mohl být aplikován i v širší míře, neboť se prokázala jeho účelnost.
MUDr. Václav Šmatlák,
předseda Sdružení praktických lékařů ČR
Novému ministrovi přeji, aby mohl v nové funkci naplnit celé funkční období. Především mu ale přeji dobré zdraví a pevnou a zároveň citlivou ruku při uskutečňování tolik potřebných reformních změn českého zdravotnictví. Věřím, že ministr Heger naváže na to pozitivní z reformy zahájené ministrem Julínkem a slibuji si od něj i od koaliční vlády dotažení reformy do úspěšného konce. Chci doufat, že si je vědom, že funkční a efektivní zdravotní systém není možné vybudovat bez silné a dobře organizované primární péče, která se opírá o kompetentní praktické lékaře. Takový systém je nejenom základem pro skutečně hospodárné využití omezených finančních zdrojů, ale především ovlivňuje zásadním způsobem vývoj zdravotního stavu celé populace.
Obávám se, že nejtěžším oříškem pro něj bude optimální nastavení činnosti a financování ambulantního, a nemocničního sektoru. Neméně problematické bude také vymezení péče plně hrazené ze solidárního zdravotního pojištění, tzv. standardy. Za praktické lékaře nabízím spolu se svými spolupracovníky ze Sdružení praktických lékařů panu ministrovi účinnou spolupráci.
MUDr. Igor Mazoch,
praktický lékař, Olomouc
Ministrů už bylo tolik, že je velmi obtížné si od nového něco slibovat. Pozitivní je, že ten poslední si zatím na ministerstvu nestačil získat špatnou pověst. To je tak asi vše. Jeden člověk nemůže změnit režim. Vše je to otázka politického rozhodnutí. Pokud víme, že je krize a že se musí šetřit, tak se musí šetřit radikálně tam, kde jsou největší náklady a kde ztráty vznikly.
Jak je to vlastně s cenami léků? Jsou opravdu dražší, než činí průměr v E U? Co je pravdy na tom, že je SÚKL před lety nepřepočetl na kurs eura, čímž měla vzniknout několikamiliardová ztráta? Jak budou potrestáni viníci, aby se situace neopakovala, resp. jak získat onu ztrátu zpět? Co takhle zarazit veškeré investice do staveb a přístrojů řekněme na dva roky a meziroční nárůst nákladů na léčiva otočit v pokles? Určitě by stál za úvahu přesun specializovaných pracovišť do přirozených spádových center a nebudovat je v bývalých okresních nemocnicích na periferii. Ušetřené prostředky je pak potřeba přesunout na mzdy zdravotníků, a ty navýšit, aby se v mezičase nerozutekli za lepším živobytím.
Zdroj: Medical Tribune