Co se (ne)lze dozvědět ze statistiky eReceptu

Jak už jsem zmínil v loňském souhrnném článku o aktuálním stavu eReceptu (MT 26/2018, str. A7), SÚKL od počátku roku 2018 zveřejňuje poměrně detailní informace o využití celého systému. Na rozdíl od předcházejících let tedy není nutné data získávat písemnou komunikací se SÚKL a jsou dostupná v reálném čase.

Statistiky jsou publikovány ve dvou kategoriích – pro širokou veřejnost a dále pak specifické informace pro dodavatele softwarových systémů. V tomto článku se zaměřím na první z těchto kategorií a pokusím se popsat nejen, co statistiky obsahují a co z nich lze vyvodit, ale také upozorním na údaje, které naopak tak jednoduše získat nepůjde.

Rozcestník ke statistice je umístěn na adrese https://www.epreskripce.cz/statistika‑elektronicke‑preskripce, přičemž ze základní stránky www.epreskripce.cz k němu vede přímý odkaz, ovšem trošku nešťastně schovaný v pravém horním rohu obrazovky. Tento rozcestník je nicméně dobře zaindexován v rámci vyhledávacích služeb (klíčová slova „erecept“ a „statistika“, první nesponzorovaný odkaz ve většině internetových vyhledávačů). Z rozcestníku potom vedou odkazy na statistiky po jednotlivých letech do prostředí Microsoft Power BI.

První obrazovka (viz obr. 1) obsahuje v horní části vždy sloupce „předepsané eRecepty“ a „vydané eRecepty“, ve spodní části pak zleva počty aktivních subjektů (zdravotnická zařízení, lékárny, lékaři), počty vydaných položek (hrazené, nehrazené) a podíl receptů dle počtu dní od vystavení. Údaje ve spodní části se mění podle zvoleného nastavení sloupců v části horní – tedy je možné zobrazit údaje za celý rok, případně při vybrání jednoho měsíce jsou údaje vztažené k tomuto měsíci, a dokonce je možné zvolit údaje za jednotlivé dny. Ovšem pozor, sloupcové grafy k jednotlivým dnům zobrazíme pomocí ikonky „Rozbalit všechno o jednu úroveň“ (třetí zleva, viz obr. 2, zachycující údaje z 1. 1. 2018), zatímco ikonka „Přejít na další úroveň“ (druhá zleva) poskytuje zcela matoucí a zbytečný rozpis sumárně po kalendářních dnech (tedy například ve sloupci 20 jsou sečtené statistiky za 20. leden, 20. březen až 20. prosinec atd.).

Druhá obrazovka (viz obr. 3) zobrazuje jednak vydané položky včetně jejich úhrad, rozklíčované po jednotlivých zdravotních pojišťovnách (přičemž je možné omezit zobrazovaný časový úsek), a dále pak ve spodní části způsob doručení identifikátoru, pokud byl zvolen jiný způsob než předání v rámci vytištěného receptu (e‑mail, SMS) – opět po roce, měsících či dnech, stejně jako na první stránce je možné zvolit i „matoucí“ rozpis sumárně po kalendářních dnech, a to použitím stejných ikonek.

Zobrazení „předepsaných receptů“ (modré sloupce v roce 2018, fialové v roce 2019) a „vydaných receptů“ (černé sloupce) na první pohled zaujme nerovnováhou v těchto dvou kategoriích – s výjimkou prosince 2018 ve všech ostatních měsících bylo předepsáno více receptů, než jich bylo vydáno. V denních rozpisech však už existují i dny, kdy bylo více receptů vydáno než předepsáno – statistika totiž tyto dvě situace nespojuje a recept vyzvednutý v jiný den (či dokonce další měsíc), než byl předepsán, se potom zobrazí ve „vydaných receptech“ až k datu vydání.

Pokud však zhodnotíme uplynulý rok 2018 (přičemž tedy zanedbáme určitý počet receptů, který byl předepsán na samém konci roku 2018 a mohl být vyzvednut začátkem 2019), je zjevné, že přes čtyři procenta receptů (v absolutním čísle 2,5 milionu!) vůbec nebylo vyzvednuto. To je poměrně zajímavá informace kvantifikující complianci pacientů k léčbě.

Naopak ve statistice (a ani jinak, neboť SÚKL tento údaj nesleduje) se není možné dostat k počtu klasicky „papírově“ vydaných receptů (bez eReceptu). Z této statistiky tak bez dalšího není nijak možné kvantifikovat aktuální využití eReceptu. Pro přesnější číslo by bylo nutné se obrátit na jednotlivé zdravotní pojišťovny, které by měly disponovat údajem o všech vydaných receptech (klasicky + elektronicky). Protože však zatím zřejmě nikdo tyto údaje po pojišťovnách nepoptával, jsou všechny aktuální údaje o využití eReceptu pouhým odhadem. Já sám usuzuji (při použití méně přesných postupů), že eRecept je aktuálně využit asi na 90 procent všech vydaných receptů.

Další zajímavé informace přináší zobrazení počtu aktivních subjektů. Začněme údaji za celý rok 2018 – přes 17 000 zdravotnických zařízení a skoro 42 000 lékařů předepsalo (alespoň jeden) elektronický recept, přesně 2 894 lékáren na základě eReceptu léčivo (alespoň jednou) vydalo. Na svých stránkách SÚKL ovšem udává existenci 2 772 lékáren – rozdíl skoro 120 lékáren může jít na vrub změn provozovatelů (a tím i registrace) během roku, případně mohlo dojít k uzavření některých lékáren v průběhu roku 2018. Ještě větší diskrepance je ovšem v počtu lékařů, kteří předepsali elektronický recept – oficiální statistiky od ÚZIS k roku 2017 udávají 42 012 aktivních lékařů. To by znamenalo, že v podstatě každý lékař v ČR již eRecept používá. Pracovník SÚKL nicméně v průběhu osobního rozhovoru vysvětlil, že eRecept může předepsat i neaktivní lékař (důchodce), a sdělil domněnku SÚKL, že obecně počty lékařů vykazované ÚZIS jsou naopak výrazně podhodnocené (dle SÚKL se dá očekávat mezi 50 000 a 55 000 lékaři, kteří by mohli/měli využívat eRecept). Zdá se tedy, že statistika eReceptu může poskytnout o oblasti personálního zabezpečení českého zdravotnictví přesnější údaje než oficiální statistika ÚZIS.

Pokud si vztáhneme informace z předcházejícího odstavce na jednotlivé dny, získáme počty aktivních subjektů v těchto jednotlivých dnech – tím je možné získat poměrně přesnou představu o aktivitě jednotlivých lékařů, ale i počtu otevřených lékáren v každý jednotlivý den. Bohužel však tato položka zatím příliš nefunguje – udávaná čísla (hlavně v kategorii počtů lékáren) se vždy v průběhu měsíce snižují, takže zřejmě je někdy započítáván pouze první výběr v měsíci. SÚKL je o této chybě informován a snaží se ji řešit. Věřím, že fungující statistika má využitelnost značně přesahující rozsah eReceptu. Pokud by se data dala v budoucnu členit i geograficky, bylo by možné velmi přesně stanovit například dostupnost lékáren v jednotlivých regionech ve dnech pracovního klidu.

Z oddílu zobrazujícího počet vydaných položek je možné získat představu o počtu položek na jednom receptu (za rok 2018 obsahoval jeden recept průměrně 1,2 položky – což úplně nepotvrzuje tezi o polypragmazii v českém zdravotnictví) i poměru hrazených a nehrazených položek (za rok 2018 bylo 9,2 procenta položek nehrazených).

Údaje o době, po které byly recepty vyzvednuty (pravá spodní část první obrazovky), jsou zřejmě stacionární a vztahují se vždy k celému roku. Pokud by i tyto údaje bylo možné zobrazit po jednotlivých dnech, bylo by například zajímavé analyzovat předepisování receptů v mimopracovní dny a související rychlost vyzvedávání těchto léčiv, tedy i skutečnou nutnost využívání pohotovostních služeb.

Druhá obrazovka statistiky je zajímavá především pro ekonomicky zaměřené čtenáře – zobrazuje počty vydaných položek včetně výše úhrad po jednotlivých zdravotních pojišťovnách a v libovolném časovém období. Nejsem si vědom, že by kdekoli jinde v rámci ČR byla takto volně přístupná a tak přesná statistika aktuálního čerpání vydávaných léčiv. Z výše zobrazených úhrad i poměru úhrad mezi sebou je také možné usuzovat na aktuální podíl jednotlivých zdravotních pojišťoven na hrazení zdravotní péče v ČR.

Doručení identifikátoru elektronicky ukazuje, že za rok 2018 více než šest procent identifikátorů nebylo předáno v papírové verzi. Je zjevné, že minimálně u části z těchto předání se mohlo jednat o „předání na dálku“, tedy o předepsání bez návštěvy pacienta. Je tedy možné, že eRecept skutečně snižuje počet návštěv u lékaře v případě opakovaného předepisování léčiv – byť asi není možné říci, že by počty návštěv skutečně poklesly o celých šest procent.

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že ze statistiky eReceptu je ve skutečnosti možné získat celou řadu údajů souvisejících i s jinými personálními, behaviorálními i ekonomickými aspekty poskytování a čerpání zdravotní péče. Také je zjevné, že určité provozní údaje (například počet lékáren či aktivně působících lékařů) budou daleko přesnější a aktuálnější než oficiálně sbírané údaje přes ÚZIS.

Na příkladu existujících statistik eReceptu a na příkladu jejich analýzy je tak možné ukázat přesah elektronizace zdravotnictví, kdy ve skutečnosti digitalizace jedné agendy může mít pozitivní vliv i na jiné oblasti zdravotní péče. Věřím, že s dále se rozvíjejícím eHealth v ČR bude takovýchto pozitivních vlivů přibývat.

Zdroj: MT