Co se letos povedlo v českém zdravotnictví
Medical Tribune každoročně připravuje výčet toho, co se povedlo v českém zdravotnictví. Za seznamem nečinícím si nárok na objektivitu není žádná propracovaná metodika. Má být protiváhou toho, co zpravodajství dominovalo po celý rok – ať už jde o vzrušenou debatu o restrukturalizaci (respektive redukci) lůžkového fondu, zdlouhavé vyjednávání o smlouvách mezi plátci a nemocnicemi, probíhající legislativní smršť, obavy zdravotních pojišťoven z prohlubujícího se finančního deficitu či všudypřítomné hlasy zástupců pacientů vyjadřující obavy z nedostupnosti zdravotní péče. Z toho všeho by snadno vznikl dojem permanentní krize.
Byla by proto škoda, kdyby zanikly pozitivní věci, jež se v tomto roce staly. Výběr do takového TOP 10 je ale ze své podstaty limitovaný. Stranou zůstávají změny, které jsou sice důležité, ale v reálném čase nepostřehnutelné – třeba že se pomalu, ale zřetelně zlepšila kvalita následné péče.
A asi největším problémem je, že dopady toho, co se děje letos, bude možné hodnotit až s odstupem. Je asi dobře, že masivní evropské dotace do české vědecké infrastruktury mají už svou reálnou podobu a že některá z těchto center už fyzicky stojí.
Možná se ale ukáže, že není možné takto velkorysé projekty trvale financovat. Může se tak projevit jako životaschopnější menší malý projekt placený z vlastních zdrojů – jako třeba nový výzkumný pavilon v IKEM.
Dost dobře také nelze úspěch vymezovat negativně – ale v tomto případě by to bylo na místě – nejpozitivnější zprávou je, že se letos české zdravotnictví přes všechny turbulence nezhroutilo.
Krize, nebo jen pěna dní?
Zpravodajství ze zdravotnictví letos obsadila témata, která reflektovala nejistotu všech, kdo se v systému pohybují – vzrušená debata o restrukturalizaci (respektive redukci) lůžkového fondu, zdlouhavé vyjednávání o smlouvách mezi plátci a nemocnicemi na další rok, probíhající legislativní smršť, obavy zdravotních pojišťoven z prohlubujícího se finančního deficitu a všudypřítomné hlasy zástupců pacientů vyjadřující obavy z nedostupnosti zdravotní péče. Z toho snadno vznikl dojem permanentní krize. Byla by proto škoda, kdyby zanikly pozitivní věci, jež se v tomto roce staly. K několika z nich se nyní vracíme…
Začalo se plošně očkovat proti HPV
Od dubna letošního roku je z veřejného pojištění hrazena vakcinace proti lidskému papilomaviru, kauzálnímu původci karcinomu děložního hrdla, pro kohortu třináctiletých dívek. I když tato vakcinace není povinná, proočkovanost cílové populace přesahuje osmdesát procent. Benefit z tohoto kroku bude patrný s velkým časovým odstupem, poměrně rychle by mělo být vidět snížení incidence vysokorizikových premaligních lézí (CIN3). Očekávaným efektem vakcinace je také redukce počtu předčasných porodů, protože méně žen bude nuceno podstoupit konizaci děložního hrdla.
Vlastní klinické hodnocení u nádorové imunoterapie
Mnohaleté úsilí týmu Ústavu imunologie 2. LF UK zaměřené na onkologickou imunoterapii má zcela reálný výsledek. Terapeutická protinádorová vakcína, kterou vyvinul, prochází klinickým zkoušením u karcinomu prostaty. To by mělo příští rok dojít do třetí fáze, a to aniž by je převzala nadnárodní farmaceutická firma, což je v českém kontextu unikátní. Více rozhovor s prof. MUDr. Radkem Špíškem, Ph.D.
Evropské miliardy na vědu už jsou vidět
Velké strukturální projekty podpořené Evropskou unií už nejsou virtuální. Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně a Ústav molekulární a translační medicíny v Olomouci fyzicky stojí. I v dalších případech (brněnský CEITEC, BIOCEV ve Vestci, Národní ústav duševního zdraví v Klecanech) jsou projekty v pokročilé fázi a týmy pracují. Do budoucna ovšem stále zůstávají dvě hlavní otázky – do jaké míry budou tyto struktury trvale finančně udržitelné a zda se podaří vychovat či přitáhnout ze zahraničí dostatek vědeckých osobností, schopných utáhnout vlastní výzkumný program.
První řetězová transplantace ledvin
Proběhla první párová řetězová transplantace ledvin od živých dárců v historii České republiky. Během dvou dnů (6. a 7. listopadu 2012) bylo provedeno celkem 12 operací. Předcházelo jim tři čtvrtě roku příprav, vyšetřování pacientů a dárců (pět párů) a hledání shod mezi dvojicemi, které nešlo dlouho propojit. Podařilo se to až díky člověku, jenž se altruisticky rozhodl darovat ledvinu komukoli potřebnému. Jen tak bylo možné utvořit řetěz, a novou ledvinu dokonce získal ještě jeden pacient z čekací listiny.
Miliony na adresné zvaní
Česká republika má organizované onkologické screeningové programy pro mammární, cervikální a kolorektální karcinom. Ačkoli jsou na různé úrovni vyspělosti, všechny tři mají potenciál zachraňovat životy, a to v řádu tisíců. Ten však zůstává nenaplněn především kvůli nízké účasti cílové populace. Odborníci, kteří se této mnohdy nevděčné činnosti trpělivě věnují, se shodují, že jedinou cestou, jak se posunout vpřed, je zavést adresné zvaní a nezdá se, že by jim někdo veřejně oponoval, ale také nikdo tento krok významně nepodpořil. Nyní ministerstvo zdravotnictví k tomuto účelu vyčlenilo přes sto milionů korun z prostředků evropských fondů. Příští rok by tedy občané měli dostávat obálky s pozváním na vyšetření cílené podle databází zdravotních pojišťoven.
Zlepšila se dostupnost léčby roztroušené sklerózy
Dostupnost moderní a nákladné farmakoterapie je horkým tématem v řadě oborů. Svým způsobem modelová je tato debata u roztroušené sklerózy. Existují originální česká data, která kvantifikují přínos této léčby včetně dopadu na sociální systém. Samotní pacienti jsou slyšet, došlo i k soudním sporům, kdy si nemocní stěžovali na neúměrně dlouhé čekání. V posledním roce se počet takto léčených pacientů výrazně zvýšil a ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o časové dostupnosti péče je taxativně stanovena maximální doba, během níž by jim měly být léky nasazeny.
Český příspěvek k renální denervaci
Jako o revoluci v léčbě farmakorezistentní arteriální hypertenze se opatrně začíná hovořit v souvislosti s denervací prováděnou v průběhu renálních tepen prostřednictvím ablace nervových vláken sympatiku. Česká kardiologie tento nástup zachytila, zákrok se provádí na šesti pracovištích, i když stále je považován za experimentální metodu. Vlastním přínosem jsou některé premiérové výkony v Nemocnici Na Homolce, kdy lékaři použili k ablaci ultrazvuk, nebo jeden z prvních souborů mapující přínos metody u pacientů se srdečním selháním, jejž letos na kongresu Evropské kardiologické společnosti představili kardiologové FN Olomouc.
Velké kongresy v Praze
Praha má potenciál pro kongresovou turistiku. Skutečně velké odborné medicínské akce se jí však do značné míry vyhýbají, především proto, že zde chybí kongresové centrum podobné tomu ve Vídni, Berlíně nebo Amsterdamu. Přesto se podařilo některé významné akce pro Českou republiku získat – letos se zde konaly evropské kongresy v neurologii, patologii nebo dermatovenerologii, na příští rok by v české metropoli mělo proběhnout zasedání světové organizace lékařů v primární péči WONCA.
Potenciál na znásobení počtu transplantace plic
U transplantací plic přes veškeré úsilí některé roky až třetina nemocných umírá na čekací listině – nového orgánu se nedočká. Hlavním limitem programu je nedostatek dárcovských orgánů – a v tomto případě je to ještě naléhavější než jinde v transplantologii. Plíce jsou mimořádně citlivý a křehký orgán. V poslední době se však rozvíjí převratná metoda, která má potenciál počet transplantací plic znásobit. Jde o tzv. ex vivo reperfuzi a rekondici plic. Spočívá v tom, že orgán se po odběru napojí na ventilátor a na mimotělní oběh. Zároveň je proplachován acelulárním roztokem. V této době je dostupný nejrůznějším diagnostickým a terapeutickým manévrům. Plíce, které byly původně považovány za ztracené, je pak možné transplantovat s dobrým výsledkem. Transplantační tým FN Motol je na tuto metodu plně připraven a čeká na vhodnou příležitost. Více informací na str. A4.
Nemocnice a ambulance pracovaly, sanitky jezdily
Tím největším úspěchem je, že české zdravotnictví přes všechny turbulence stále fungovalo – a v mnoha směrech lépe, než by odpovídalo tomu, kolik peněz do něj v absolutních číslech jde.
Zdroj: Medical Tribune