Co pro vás znamená nová úhradová vyhláška?
Postoj k nové úhradové vyhlášce vzácně sjednocuje poskytovatele zdravotní péče – protestují proti ní téměř všichni. Někteří hovoří o poklesu reálných příjmů i v řádu desítek procent. Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že o nějaký dramatický propad se nejedná, peníze navíc prostě nejsou a je třeba nějak racionálně rozdělit stávající prostředky. Proto jsme zástupce různých zdravotnických segmentů oslovili s otázkou:
Co nová úhradová vyhláška znamená konkrétně pro vaše zdravotnické zařízení (případně pro váš obor)? Co jí vyčítáte kromě prostého faktu, že dostanete méně peněz, než byste potřebovali?
MUDr. Aleš Herman, ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny, Praha
Úhradová vyhláška pro rok 2013 se jeví i pro velká zdravotnická zařízení restriktivní, do nemocnic tak letos putuje o 5 až 7 % méně peněz než v roce 2011. Sbližuje se také základní sazba, což se může zdát samozřejmě jako velmi dobrý krok, ale v případě superspecializovaného centra, jakým Institut klinické a experimentální medicíny nepochybně je, tak vzniká velký problém. Nejpalčivější stav je v otázce finančního pokrytí transplantačního programu, jedná se o částku 160 milionů korun, které by pro letošek mohly chybět na transplantace. Deset let neřešené podfinancování těchto výkonů bylo v letech minulých řešeno pokrytím z výnosů jiných center IKEM. Letos to již i kvůli úhradové vyhlášce možné není. Proto byť chápu snahu ministerstva zdravotnictví v době nedostatku peněz v celém zdravotnictví hospodařit efektivně, je nutné také narovnat tyto historické relikty.
MUDr. František Plhoň, ORL lékař
I autoři vyhlášky přiznávají, že celkové příjmy budou minimálně o 2 % nižší než v roce 2011, zůstávají vlastně na úrovni roku 2009. Nejde ani tolik o to, že budou mít lékaři nižší příjmy osobní a na režii svých ordinací, které budou často nadoraz, ale hlavně o to, že bude ohrožena kvalita diagnostické a léčebné péče o naše nemocné. Je to dáno tím, že jsou velice zostřené podmínky pro regulační sankce za překročení zpřísněných limitů za předpis léků a hlavně indikace takzvaných indukovaných vyšetření jako laboratorní testy či zobrazovací metody, tedy RTG, CT, MRI, sonografie. Ambulantní specialista již nyní váhá a bude váhat ještě více, zda vůbec poslat nemocného k těmto vyšetřením, jež často stanovují a urychlují diagnózu, a tím i včasnost a úspěšnost léčby, protože při překročení limitu hrozí, že značnou část z ceny těchto drahých vyšetření zaplatí odesílající lékař ze svého a ne každý má odvahu toto riziko podstoupit. Sankce jdou často do desetitisíců a jsou vypočítávány ne jako výsledek revizní činnosti pojišťoven, která by dosvědčila, že indikace k těmto vyšetřením nebyla vhodná, ale podle údajů na monitoru v pojišťovně, jimž se lékař může někdy složitou argumentací zkusit bránit. Jde vlastně o presumpci neviny otočenou naruby.
Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., předseda Společnosti českých patologů, Fingerlandův ústav patologie FN Hradec Králové
Původní návrh úhradové vyhlášky počítal s redukcí plateb pro obor patologie v řádu desítek procent (z téměř 70 haléřů na 40). V konečném důsledku by výše plateb byla nižší než materiálové náklady naprosté většiny pracovišť a tento stav by vyústil v dramatické snížení dostupnosti histopatologických a cytologických vyšetření se všemi důsledky pro následnou volbu adekvátní terapie. Navíc bylo v návrhu původně zcela odhlédnuto od toho, zda laboratoř zvyšuje svoji kvalitu, prochází náročným (a nákladným!) procesem akreditace dle příslušné normy. Tento krok šel zcela proti původnímu záměru ministerstva a plátců bonifikovat ty, kteří dbají o nejvyšší možnou kvalitu výsledků poskytovaných vyšetření. Po protestech odborné společnosti a dalších zúčastněných se výše plateb vrátila k původnímu stavu, také opět platí, že akreditovaná laboratoř je výší úhrady za bod bonifikována. Netvrdím, že jde o stav optimální, uvědomme si, že výkony byly původně kalkulovány jako vyrovnané při hodnotě bodu jedna koruna. Jako realista hodnotím ale dosažený výsledek za náš obor stále jako úspěch.
MUDr. Vladimír Medek, ambulantní ortoped
Úhradová vyhláška zhoršila zcela konkrétně příjmy, a tím možnosti léčby pacientů. Zvýšila riziko pokut za překročení nákladů na léky, to je evidentní a snadno doložitelné. Ale za největší zlo považuji to, že oficiální místa, ministerstvem počínaje, lživě tvrdí veřejnosti, že úroveň a kvalita lékařských služeb nebude snížena, a tím odpovědnost za zhoršenou péči přehazují na poskytovatele – to považuji za největší nehoráznost.
MUDr. Andrea Vocilková, kožní lékařka
Jsem přesvědčená, že většina soukromých kožních lékařů jsou zkušení odborníci, kteří se snaží co nejefektivněji určit diagnózu a zavést léčbu u svých pacientů. Namísto toho, aby se mohli věnovat naplno této své práci, musejí se – aby přežili v tomto prostředí – na prvním místě starat o to, jak vykazovat odvedenou péči pojišťovnám. Úhradová vyhláška, kterou se změnil zavedený systém plateb od pojišťoven (snížil se limit maximální úhrady o 2 % v porovnání s rokem 2011 a přitvrdilo se na regulacích za předepsané léky), nutně znamená, že se bude muset péče odvést méně a léky a zdravotnické prostředky se nedostanou na každého. Od 1. ledna 2013 došlo také k novelizaci sazebníku výkonů. Snížení bodové hodnoty základních klinických vyšetření postihlo všechny obory, některé specializace mohou sice vykazovat další položky ze seznamu, ale jsou odbornosti nebo diagnózy, kde na limity z roku 2011 nelze dosáhnout. Ministerstvo zřejmě spoléhá na to, že se lékaři těmto novinkám nestihnou přizpůsobit dost rychle, a proto k omezení péče nedojde.
Zdroj: Medical Tribune