Co bych napsala Vládě ČR
Milá vládo,
rozhodla jsi se, i přes varování a nesouhlas většiny státních zaměstnanců, sáhnout k opatřením, která radikálně sníží částky finančních prostředků, putujících do tohoto resortu. Já jako zdravotní sestra Tě chci tímto informovat o důsledcích těchto opatření.
Pracuji v jedné z pražských nemocnic, dříve mezinárodně akreditované, bezpečné a oblíbené.
V této nemocnici vládne chaos, zhostila se nás panika a nedůvěra ve všechny kroky a ve všechno konání, co se nyní v nemocnici děje.
Z důvodů tvých škrtů je zaměstnavatel nucen drasticky snižovat stavy sester do služeb!
Z důvodů tvých škrtů je zaměstnavatel nucen propouštět personál, který má smlouvu na dobu určitou, nyní se dozvídá, že se s ním dál nepočítá.
Z těch samých důvodů jsou propouštěni i stávající a dlouholetí zaměstnanci, a to za podivných podmínek, kdy je účelem zaměstnavatele vyhnout se povinnosti zákonem mu dané - povinnosti vyplatit náležité odstupné!
Z těchto důvodů jsou snižovány počty lůžek pro naše pacienty!
Propouští se i lékaři, byť s akcí LOK Děkujeme - Ocházíme nemají nic společného! Podotýkám, že já i někteří lékaři s touto akcí souhlasíme.
Propouští se i ostatní pomocný nelékařský personál.
Pravděpodobně se totéž, s mírnými obměnami děje i v jiných pražských nemocnicích.
A jaká z tohoto vyplývají rizika pro pacienta?
Pokud nebude dostatek sester na lůžkách akutní péče, na lůžkách velice frekventovaných, kde jsou sestry nuceny sloužit na jednotce JIP po dvou, a na standardním oddělení o 27-30 pacientech po jedné sestře, je jen otázka času, kdy dojde k vážnému poškození pacienta!
Sestra není superman, a nemůže být tudíž zároveň u několika pacientů. A to nepočítám s tím, že by tato jedna sestra měla opustit své oddělení, a v případě potřeby pomáhat své kolegyni na druhém oddělení.
Sestry na JIP i standardních odděleních,nejen dohlíží na ležící pacienty, ale často je doprovází na vyšetření, jezdí si na sály pro nemocné po operaci, takže si lze lehce spočítat, že to takhle prostě není možné!
Samozřejmě vím, že existují doporučení a tabulky, jak která lůžka personálně obsadit. Jsou to však paušální počty pouze s mírnými odchylkami a bez ohledu na náročnost toho jakého oddělení.
Jsem přesvědčená, že kroky, které jste zavedli, jsou velký omyl, že zdravotnictví není resort, kde se má radikálně šetřit, ba naopak, a že riziko, které podstupujete těmito opatřeními je velice vysoké. Proto apeluji na vás, mocné, přehodnoťte svá rozhodnutí a učiňte náležité kroky, protože „Bonum aegroti suprema lex.“
Blanka Divišová, všeobecná sestra, Praha
Zdroj: www.tribune.cz