Co by znamenalo zrušení poplatků?

Jedním z mála hmatatelných výstupů jednání o možné koaliční vládě je, že strany, které dosáhly ve volbách nejlepších výsledků, tedy ANO a ČSSD, se shodnou na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví s výjimkou zastropovaného příspěvku na stravu v nemocnici. Naproti tomu další z potenciálních koaličních partnerů, lidovci, je proti – s tím, že tyto peníze by ve zdravotnictví chyběly. Proto se tentokrát ptáme zainteresovaných odborníků: Bylo by zrušení regulačních poplatků podle vás krok správným směrem? Co by to pro vás, respektive vaše pracoviště, znamenalo?

Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,

odborný mluvčí za zdravotnictví ANO

sem teď bombardován právě kvůli regulačním poplatkům. Jako by to bylo stěžejní téma a hlavní problém našeho zdravotnictví. Problémy jsou přece úplně jinde, a pokud se týká vybraných 5,3 mld. Kč za poplatky, tak se jistě najdou jinde, jen pokud se bude chtít. Chybět nebudou, ale já za ANO prosazuji nikoli úplné zrušení poplatků, ale zachovat poplatky tam, kde svoji roli ukázaly – to je zneužívání léčebné pohotovostní služby, a pak bych rád ještě projednal poplatky při zneužívání veškeré ostatní hrazené péče. To by se nemělo stávat – např. pacient chodí od lékaře k lékaři, každý provede laboratorní testy, rtg nebo dokonce CT atd. Naprosto zbytečně. Tady utíkají prostředky jako při akutním krvácení pacienta krev. Rovněž nesouhlasím s pojmem „regulační poplatek“, ale jen „poplatek za léčebnou péči“.

Je mi jasné, že tohle téma je novinářsky zajímavé, ale já bych se raději soustředil na opravdové problémy našeho zdravotnictví, jako je vůbec financování, pojišťovny, síť zdravotnických zařízení, jejich dostupnost, postgraduální vzdělávání lékařů i nelékařů atd.

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

poslanec Parlamentu ČR

Začněme faktem, že u nás v průměru dominuje v nákladech domácností podíl nákladů na alkohol a kuřivo nad přímými poplatky do zdravotnictví. Regulační poplatky přinášejí do zdravotnictví nezanedbatelných 5,4 mld. Kč a není samozřejmě důvod, proč by je pacienti měli mít rádi. Zejména když neustále od levicových politiků slyší, že vše má být ve zdravotnictví zadarmo a starat se musí stát. Víme, že regulační efekt poplatků se časem snížil a jejich struktura je dost nelogická (např. opakované platby u lékařem indikovaných kontrol či konziliárních vyšetření). Navíc špatné sociální stropy dle názoru Ústavního soudu vytvářejí u nízkopříjmových rodin riziko nedostupnosti péče. Takže je tu plno důvodů, proč někteří chtějí poplatky zrušit úplně a začít místo nich znovu zvyšovat náklady státního rozpočtu. Přitom průměrná spoluúčast pacientů je u nás oproti jiným zemím velmi nízká a konzumace zbytné péče vysoká (např. počty návštěv u lékařů). Je jasné, že se spektrum poplatků i jejich limity musejí přehodnotit, ale musejí i nadále zůstat rozumným instrumentem řízené péče, zejména u chronických pacientů. Čeká nás také dopracování legislativy pro nadstandardy a další kroky, které by zvýšily platby u zbytných procedur, tak jak k tomu došlo u lázeňské léčby. Musí to být součástí zvyšování efektivity systému, na které je potřeba dál tvrdě pracovat, a ne jen natahovat ruce po penězích.

PharmDr. Lubomír Chudoba,

prezident České lékárnické komory

Stát si nedovedl vynutit plnění zákona, tj. řádný výběr regulačních poplatků. Představenstvo ČLnK proto navrhuje poplatek 30 korun za recept zrušit.

Obdobně jako lékaři si ale nemůžeme dovolit snížit příjem lékárny. Ohrozili bychom kvalitu lékárenské péče a povinnosti spojené s řádným výdejem léků.

Proto požadujeme změnu regulačního poplatku za recept na dispenzační poplatek za výdej léčivého přípravku na lékařský předpis hrazeného zdravotní pojišťovnou například v degresivní sazbě (mj. pro podporu existence venkovských lékáren).

MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

Dovolím si odpovědět prostřednictvím usnesení XXVII. sjezdu ČLK, jehož delegáti drtivým poměrem (216 pro, 3 proti, 10 se zdrželo) schválili můj návrh:

„V případě zrušení tzv. regulačních poplatků požaduje Sjezd ČLK, aby stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven v plné výši kompenzoval všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lékařskou péči takto způsobený pokles příjmů.“

MUDr. Martin Dudek,

praktický lékař, Dobřichovice

I když řada představitelů lékařské obce nesouhlasila s regulačními poplatky, v segmentu praktických lékařů svou úlohu hrály a dosud hrají. Prakticky jsou jediným regulačním omezením poptávky, která je jinak absolutně neregulovaná a vede k masivnímu plýtvání a zneužívání nemajícímu obdoby snad nikde ve světě.

Vzhledem k mnoho let stagnujícím úhradám (a v některých segmentech dokonce sníženým) se regulační poplatky staly naprosto nepostradatelným příjmem zdravotnických zařízení, a pokud by došlo k jejich zrušení bez adekvátního navýšení plateb (což by nepochybně nastalo), pocítili by to všichni poskytovatelé.

Přímé poplatky u lékaře jsou zcela běžné ve většině zemí, politické diskuse nad 30 Kč se mi jeví jako nedůstojné a hlavně čistě populistické a znovu odvádějí pozornost od mnohem závažnějších témat zdravotnictví. Sociální dopady nákladů na zdravotní péči by neměly být přenášeny na zdravotníky.

Pro naše zdravotnické zařízení by zrušení poplatků znamenalo citelný výpadek a zcela jistě zvýšení počtu zbytečných návštěv některých pacientů.

MUDr. Vladimír Medek,

ortoped

Zavedení poplatků u ambulantních specialistů do značné míry kompenzovalo snížení hodnoty bodu v roce 2008, případné zrušení poplatků bez náhrady by znamenalo snížení příjmů ambulantních specialistů. U některých odborností, jako je ortopedie, kde je klinické vyšetření frekventním kódem a nejsou tam kódy „přístrojové“, by bylo snížení příjmů výrazné, a to se nutně musí ve svém důsledku odrazit ve snížení kvality a rozsahu péče o pacienty. V případě zrušení poplatků, které by nebylo ničím jiným než populistickým politickým krokem, považuji za nezbytné požadovat jejich kompenzaci ambulantním specialistům, např. zvýšením hodnoty bodu nebo zavedením nového signálního kódu za 30 Kč.

MUDr. Václav Šupík,

ambulantní radiodiagnostika, nukleární medicína

Zrušení regulačních poplatků je realita, které nezabráníme. Je potřebné politickým stranám připomenout, že je součástí zdanitelných příjmů zdravotnických zařízení. V době jejich zavedení byla snížena úhrada za výkony zdravotnickým zařízením zdravotními pojišťovnami o stejnou částku, tedy 5 %. Nynější představitelé MZ v úhradové vyhlášce kompenzují výpadek regulačních poplatků pro nemocnice, ale na ambulantní zdravotnická zařízení zcela zapomněli.

Tzv. regulační poplatek má k regulaci velmi daleko. Správně by se měl nazvat spoluúčast pacienta na léčebném procesu.

Předpokládám, že se kompenzace ambulantní složce za výpadek v příjmech nebude konat. Je to účel v dlouhodobém zájmu politických stran, které nemají o chodu zdravotnictví ani ponětí. Jejich cílem je zrušení ambulantních specialistů (jak již kdysi prosazoval za sociální demokracii Vladimír Špidla a netajil se tím při své návštěvě před lety v Rakovníku). Bohužel si neuvědomují, že v celém civilizovaném světě se zdravotní péče přesouvá do ambulancí. Ty státy, které ambulantní specialisty potlačily, je nyní s velkými náklady znovu zavádějí – viz Anglie. Ambulantní složka je totiž levnější a efektivnější než nemocniční. Jenže jsou tady tlaky na co největší přesun peněz do nemocnic, kde se peníze snáze ztratí a mohou s nimi disponovat i jiné subjekty než zdravotníci… Nynější vedení MZ, v jehož čele vždy stáli představitelé velkých nemocnic, v této tendenci pokračuje mílovými kroky. Nová úhradová vyhláška preferuje pouze velké nemocnice, ostatním segmentům silně finančně škodí. Přestože ministr prohlašoval, že 500 milionů navíc půjde ambulancím, opak je pravdou. Pro ambulance vymysleli ďábelský vzorec, kterému jen tak někdo neporozumí a který nepřipouští vyšší příjmy ambulantním specialistům než v r. 2012, potažmo 2010, a zcela ignoruje nález Ústavního soudu, hlavně v regulacích. Kde je inflace, pokles kurzu koruny, celkové zdražování apod.? Je na čase místo složitých a zcela nesmyslných výpočtů v náhradě za tzv. bodník stanovit reálné ceny zdravotních výkonů. Tj. ceny materiálu, lidské práce (mimochodem stále se nehradí práce SZP v kalkulačních listech výkonů) na úrovni civilizované Evropy. Pak by lékaři neutíkali do zahraničí a nestávalo by se, že do privátních ambulancí nikdo nechce, protože je to práce se směšnými příjmy a stálé starosti. Zdůrazňuji, že příjem ambulance není plat lékaře, ale provozní příjmy, z kterých se hradí veškerý chod zdravotnického zařízení, a co zbude, to je dále zdanitelný příjem lékaře. A v privátu je leckdy podstatně nižší než lékařů‑zaměstnanců.

Zdroj: Medical Tribune