Co by přineslo zveřejnění smluv ZP?

MUDr. Lukáš Velev,

ředitel Nemocnice Jihlava

Zveřejnění smluv, dodatků a dalších ujednání mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je logické. Jde o veřejnou kontrolu nad veřejnými prostředky, zdravotní daní, chcete‑li zdravotním pojištěním. Problém je ovšem ve správné interpretaci těchto ujednání. Zde bude při vší úctě laická veřejnost zcela mimo hru. Problém budou mít i lidé znalí systému úhrad zdravotních služeb. Asi se dozvíme, jak významné prostředky plynuly do některých pracovišť, ale bez vazby na další souvislosti bude interpretace obtížná. To, že účelově zřízená zařízení poskytují vybranou nadstandardně hrazenou péči, zatímco např. veřejnoprávní nemocnice nesou náklady na komplexní léčbu takových pacientů, je možná nemravné, ale nikoli nezákonné. Zjistíme tedy, že jedni byli chytřejší než druzí, ale to, že za jejich chytrostí byla korupce a napojení na vlivné lidi, např. kmotry ODS, se pravděpodobně nepodaří prokázat. Budeme vědět, že do často jednoúčelových zařízení tekly mnohem větší prostředky než do zařízení poskytujících komplexní péči, ale nezjistíme, čí je to zásluha. V řadě případů mohou mít nadstandardní ujednání korupční pozadí, ale v řadě případů také racionální, snahu narovnat nespravedlnosti zavedené aktuálně platným úhradovým mechanismem. Aby předchozí řádky nevyzněly nihilisticky: Veřejná kontrola je třeba, minimálně bude brzdit „šíbry“ v rozletu a drzosti. Doufám. Klíč k nápravě je jen a jedině v transparentním, měřitelném a porovnatelném systému úhrad zdravotních služeb, jasné definici minimální sítě a přesném stanovení rolí a odpovědnosti. Je‑li něco jasně dáno, vymahatelné a popsatelné a navíc za to někdo nese přímou odpovědnost, pak se významně zužuje prostor pro účelové jednání. Při takovém postupu by řada opatření, např. velmi diskutabilní zákon o veřejných zakázkách, pozbyla smysl.

Doc. MUDr. Václav Rýznar, CSc., MBA,

někdejší ředitel FN Olomouc

Je zcela jisté, že smlouvy s pojišťovnami nejsou pro každé zdravotnické zařízení stejné. Nevylučuji, že některá zdravotnická zařízení mohou mít i smlouvy výhodnější než zařízení jiná. Smlouva je vždy individuální a musí reflektovat rozsah péče v každém zařízení, protože i špatně ohodnocené výkony jsou potřebné. Můj názor je, že smlouvy nemají být tajné, ale jejich zveřejnění vyvolá značné polemiky a nevraživost, avšak pochybuji, že to přinese více peněz do systému.

MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory

ČLK nemá žádný problém s tím, pokud zdravotní pojišťovny zveřejní všechny své smlouvy se všemi zdravotnickými zařízeními, a to včetně tzv. úhradových dodatků, které každým rokem podle aktuální úhradové vyhlášky se zdravotnickými zařízeními uzavírají. Právě naopak. Zveřejňování pouhých smluv bez těchto dodatků by totiž nemělo valný smysl. Úhrady zdravotnickým zařízením za zdravotní služby se řídí jednak tzv. Seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, jednak úhradovou vyhláškou. Většině zdravotnických zařízení, minimálně většině soukromých lékařů, nabízejí pojišťovny k podpisu pouze standardizované úhradové dodatky, na kterých odmítají cokoli měnit. Úhradová vyhláška však umožňuje dohodnout se na úhradách také odlišně. A to by mohla být cesta pro korupci. Za zajímavé bych v této souvislosti považoval zejména smlouvy o úhradách laboratorních a zobrazovacích vyšetření, úhrady nemocnicím a úhradu tzv. superspecializované péče v centrech. Pokud tyto smlouvy nejsou standardizované, a to já nevím, pak ale jistě bude jejich posuzování poměrně složité. Samotné zveřejnění smluv samozřejmě žádné finanční úspory nepřinese, pokud by nebyla vůle řešit případy neodůvodněného zvýhodňování některých zdravotnických zařízení, pokud tedy takové případy opravdu existují. Pokud by se po zveřejnění smluv ukázalo, že to byly fámy, tak se tím alespoň takříkajíc „pročistí vzduch“. ČLK požaduje, aby všechny zdravotní pojišťovny platily za stejné výkony všem zdravotnickým zařízením stejně, a to podle seznamu zdravotních výkonů, který by se měl stát závazným ceníkem obsahujícím skutečně reálné ceny zdravotních služeb. Při tvorbě takového seznamu zdravotních výkonů chceme s Ministerstvem zdravotnictví spolupracovat. Oporou nám může být závazek vlády z koaliční smlouvy.

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.,

bývalý ministr zdravotnictví

Zveřejňování smluv plánovala již Nečasova vláda a cílem nebylo v tomto případě šetřit, ale zlepšit kontrolu. Rozdělování veřejných finančních zdrojů je technicky složité a má v sobě korupční rizika. Ta mimo jiné, možná někdy i zbytečně, přispívají k podezření veřejnosti na neférovou smluvní a úhradovou politiku pojišťoven vůči zdravotnickým zařízením.

Zpřístupnění smluv by mělo usnadnit odhalování nepořádků a posílit atmosféru důvěry. Samospasitelné však nebude. Vedle zlepšování individuální kontroly je potřeba dále rozvíjet plošné analytické instrumenty a mít k dispozici za jednotlivé pojišťovny regionální náklady na kmenové pojištěnce, jednotkové sazby DRG aj. Dlouho se volá nejen po zjednodušení systému úhrad, ale také po výrazném posílení počtu odborných pracovníků, kteří kultivují Seznam výkonů, DRG a další úhradové systémy. Oproti zahraničí v tom značně zaostáváme.

MUDr. Miloš Voleman,

člen představenstva České lékařské komory

Zveřejnění smluv mezi ZP a poskytovateli péče je záležitost principiální. Veřejné prostředky prostě musejí být pod veřejnou kontrolou. Takže moje odpověď, zda zveřejnit, je – jednoznačně ano, bez výjimky a bez dalších podmínek. Zveřejnění smluv určitě nepřinese zvýšení celkového objemu peněz v systému, pouze by mohlo vytvořit tlak na přesměrování toku peněz v systému. To, že existují rovní a rovnější, je veřejné tajemství. O jak velký problém jde, se dá pouze hrubě odhadovat. Co by se dělo poté? Tuhle legraci bych rád zažil. Ti, co jsou placeni málo, by logicky chtěli víc. Což by šlo samozřejmě pouze za podmínky, že se ubere těm, co jsou přepláceni. Jenomže pojišťovny dobře vědí, kdo je přeplácen a kdo je brán u huby, takže by musely najít nějaké zdůvodnění. Tohohle vysvětlování bych se také rád dožil. A protože to může ve finále skončit hromadným vyhazováním managementu pojišťoven, a nedá se vyloučit, že by mohlo dojít i k trestnímu stíhání, pak očekávám, že se zveřejnění smluv jen tak nedočkáme.

MUDr. Zdeněk Schwarz,

ředitel pražské záchranné služby

Nevím, jak by to prospělo zdravotnictví, ale určitě by to způsobilo mnohé. Konečně by se ukázalo, zda je pravdou, že jsou mezi subjekty poskytujícími stejnou péči významné rozdíly v úhradě a v ostatních podmínkách uzavřených smluv. Možná, že bychom v některých smlouvách našli i něco více, a zajímavého… Určitě jsem pro zveřejnění a minimálně musejí být zveřejněny nejen smlouvy, ale veškerá činnost ZP, protože hospodaří s veřejnými prostředky. Mám na mysli jejich hospodaření, nemovitý majetek a finanční transakce týkající se nákupu nemovitostí nebo jiných činností a služeb. Vše by mělo být transparentní. Pokud by se potvrdily informace, které uvádíte, tak by měla ihned konat policie a státní zástupci i soudy a musí dojít k zásadním změnám. Stejně tak by měly ZP zveřejnit data týkající se poskytované péče, která mají a zdravotníkům odmítají zpřístupnit. Z těchto dat se dá získat mnoho jistě zajímavých informací a koncepčních podkladů pro další práci a léčbu. Pokud by to zlepšilo finanční situaci ve zdravotnictví, tak jen dobře. Obávám se, že by spíše došlo k vyrovnání nespravedlivostí, které by možná spíše zvýšily výdaje ZP na péči. Nedovedu si představit, že by se zvýhodněným ZZ snížila úhrada, aby se těm ošizeným ZZ úhrada zvýšila (dorovnala). Spíše by došlo jen k druhému kroku, tj. dorovnání, a to by ve svém výsledku celkové výdaje ZP navýšilo. Nevím, jestli se zveřejňování smluv přeceňuje. Ani mě to netrápí. Já si myslím, že co je z veřejných prostředků, musí být transparentní a veřejně přístupné. Není přípustné, aby ZP hospodařící z prostředků občanů si dělaly tzv. „co chtějí“ a ještě tajily informace. Nedej Bože, aby tajily trestnou činnost nebo zvýhodňování některých subjektů poskytujících ZP, protože se hned nabízejí otázky jako „Proč to dělají? Za co to dělají? Kdo to dělá?“ atd. A mohu‑li přidat i něco za náš segment, tak by se ukázala pravda, o které se také jen šušká, že existují rozdíly mezi ZZS v úhradě, tj. že některé dostávají za svou práci více než jiné, a to bez ohledu na skutečnost – jak je nákladný provoz nebo kolik péče poskytuje a v jaké kvalitě atd. Domnívám se, že by rozdíly být měly, ale vztažené na kvalitu péče a regionální specifika. Nelze ale tolerovat rozdíly neopodstatněné a založené výhradně na klientelismu nebo dokonce korupci nebo politice. Mám na mysli zvýhodnění úhrady, kde byl vliv politiky nebo nějakého obchodu.

Zdroj: Medical Tribune