Co by mohlo být nadstandardní péčí?

Co si připojistit kvalitního operatéra?

Standardy určitě nejsou všelék, ale jsou více než potřebné. Nejde o závazné léčebné postupy jako za Stalina a nemůže jít ani o statická a neměnná doporučení. Medicína se vyvíjí a jakákoli doporučení to musejí reflektovat. Zcela nepochybně je nezbytné je postavit na ekonomickém základě, jinak všichni napíšeme to nejlepší, nejmodernější a nejdražší. Oč jde, jsem již napsal na různých místech několikrát. Na Václavák se lze dostat pěšky, tramvají nebo taxíkem. Pěšky nechceme, chodci jsme byli za komunistů. Na taxíka pro všechny nemáme, to je luxus, na který si každý musí připlatit sám. Standard musí být ta tramvaj. Na Václaváku budou všichni.

V neurochirurgii lze kupř. stanovit, do jaké výše, kvality a trvanlivosti bude pojišťovna hradit stimulátory v léčbě bolesti nebo instrumentace ke stabilizaci páteře. Bude-li někdo chtít dražší, rozdíl si doplatí, nejlépe formou připojištění. Jinak jsme obor, kde nejsou zbytné nebo luxusní operace, tato komerční část medicíny se nám vyhýbá. Avšak bylo by možné v rámci připojištění mít třeba záruku, že operaci bude provádět plně kvalifikovaný a na problematiku specializovaný lékař.

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.,
předseda České neurochirurgické společnosti ČLS JEP

Podívejme se na zubaře

Myslím, že klíčové je, že by konečně mělo být vůbec stanoveno, co je standardní péče. Pokud se tomu vlády úspěšně brání už minimálně 15 roků a budou bránit dál, je zcela irelevantní se k tomuto tématu vyjadřovat! Osobně vnímám jako standard takový způsob léčby, na který náš stát má s ohledem na veškerá hospodářská kritéria. Zajímavý příklad, jejž vždy uvádím, jsou zubní lékaři, kteří ze dne na den stanovili, co bude hrazeno ze zdravotního pojištění a na co si pacienti budou připlácet. Rád bych se vyhnul příkladům ze svého oboru, tedy chirurgie, protože na základě fatálního nepochopení byly vždy v různých televizních debatách mé argumenty překrucovány.

Avšak dle mého názoru by do nadstandardu mohly patřit některé moderní nákladné metody (miniinvazivní chirurgie, robotická chirurgie apod.), tedy všechny metody, které mají levnější alternativu. Nepochybuji o tom, že nebude lehké stanovit hranici standardů u jednotlivých oborů. Také to bude vyžadovat možnost změny pojišťovacího systému, například možnost komerčního připojištění.

Doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc.,
přednosta I. chirurgické kliniky FN Olomouc

Standardy mohou být analogií havarijního pojištění auta

Definovat standardy a nadstandardy je nesmírně obtížné. V kardiologii považujeme za standard vše, co má podklady v medicíně založené na důkazech (EBM). Bohužel to ale nejde ze zdravotního pojištění zaplatit. Za nadstandard bych například považoval implantabilní kardiovertery, biventrikulární stimulátory a pokrývané stenty. Navrhoval bych dvě řešení. Buď si člověk platí připojištění, a pak i nadstandard má zdarma, respektive s malou spoluúčastí (něco jako havarijní pojištění auta), nebo má jen základní zdravotní pojištění (něco jako povinné ručení), a pak si nadstandard doplácí v plné výši.

Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.,
přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno

Pacienti nadstandard často chtějí

Snaha odpovědět na tuto otázku musí nutně vyvolat dotaz: Co je péče standardní? Obecně a velmi zjednodušeně by se dalo říci, že "za standard" by se mohl považovat objem péče hrazený pojišťovnou. Nadstandardní péčí tedy nutně musí být vše, co pojišťovna není v současné době schopna finančně pokrýt. Vyjmenovávat jednotlivé položky by přesáhlo možnosti tohoto textu, spíše by bylo vhodné hovořit o kategoriích či skupinách "nadstandardů". Mediálně je velmi populární otázka implantátů při operacích kloubů.

Nelze však stále jen hovořit o možnosti volby typu implantátu při implantaci totálních náhrad. Artroskopicky prováděná operativa se stále rozvíjí a také zde se stále častěji používají nejrůznější typy finančně velmi náročných implantátů. Možnost výběru operatéra a eventuálně v určitých předem stanovených mantinelech i termínu výkonu je neméně citlivé téma. Další kategorií "nadstandardu" je vše, co se týká vlastního pobytu pacienta v nemocničním zařízení, tedy vybavení pokoje, strava, rehabilitace atd.

Bylo by dobré zmínit, že přání různé úrovně "nadstandardní" péče často z úst pacientů vycházejí a nemocnice jsou zákonem nuceny je odmítat. V současné neutěšené finanční situaci zdravotnictví je tedy více než zdrženlivý postoj odpovědných orgánů k možnosti poskytování nadstandardní péče jen těžko pochopitelný.

MUDr. Jiří Beznoska,
primář ortopedického oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

Dokončení na str. A3

Nadstandard znamená posun do ekonomické reality

Mezi standardní a nadstandardní péčí není v podstatě žádný rozdíl. Co se týká vlastního léčebného výkonu, rozdíly mohou být ve výši komfortu "hotelových služeb", to znamená samostatný pokoj, vybavení, strava, pravidelné vizity operatéra atd. Stávající systém založený na jisté velikosti paušálních financí nemocnici limituje, zejména počty elektivních operačních výkonů. Nadstandardní péčí v tomto případě by bylo doplacení například části ceny implantátu nad průměrnou výši tak, aby mohl být překročen limit pro implantáty, který je pro danou operaci podle stávající praxe daný.

Nadstandardní péče znamená i volbu operatéra a jeho finanční motivaci. Celkovým cílem zavedení nadstandardní péče je úhrada reálných nákladů vynaložených na hospitalizaci a léčení, čili posun ze solidární oblasti do oblasti ekonomické reality. Nadstandardní péče také znamená nadstandardní finanční zdroje, a to je v drtivé většině případů připojištění ke stanovenému solidárnímu zdravotnímu pojištění. Tento princip funguje v celém civilizovaném světě, a mohl by tedy po tolika letech čekání fungovat i v našem zdravotnictví.

Prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc.,
předseda České společnosti pro ortopedii a traumatologii

Zdroj: Medical Tribune