Činí se už kroky ke vzniku Národního onkologického programu ČR?

Česká onkologická společnost ČLS JEP přijala již v roce 2003 Národní onkologický program, stanovila priority a podle nich postupuje. Následovat by měl vznik Národního onkologického programu ČR s časováním a finančním zajištěním, za který by přijala zodpovědnost vláda.

• Úspěšnost onkologické léčby roste, úmrtnost na zhoubné nádory klesá. Vláda si ale pořád nevzala onkologický program za svůj. Co můžete udělat, aby se tak stalo?

Doc. Prausová: V současné době budeme pracovat na nové podobě Národního onkologického programu. Zatím to není dodiskutováno, já bych si představovala, že by tento program sestával ze tří částí – z části odborné, kterou připraví naše odborná společnost, pak z části, kterou by připravili pacienti a pacientské organizace, kde by byly jejich přání a požadavky, a vše by mělo zaštiťovat ministerstvo zdravotnictví a jeho program Strategie 2030. Takže bychom měli naše přání a přísliby toho, jak bychom si to odborně představovali, a reálnou podobu toho, co bude možné. Dr. Šteflová: Je pravda, že ČR chybí komplexní onkologický program, kdysi jsme ho měli a nazývali ho národní. Nejde nyní jen o reálný posun, někdy jsou to i vize a my dílčími kroky takový program postupně naplňujeme. Jdeme ať už cestou zkvalitňování screeningových programů, kde ČR bez diskuse má vůdčí postavení, jdeme i do jiných screeningů, než je ten onkologický, je to i prevence ve smyslu posílení vakcinace proti karcinomu čípku děložního atd. To všechno tu běží. Na druhou stranu už vůbec to, že se ustavila centra a síť KOC, je něco, co povýšilo a zkvalitnilo péči, protože v centrech je mezioborový týmový přístup a dostupnost veškeré péče je pod jednou střechou, je tam možno soustředit i nejlepší technologii a terapeutické postupy. Na to nyní navazujeme a řešíme, jak pracovat s pacientem po léčbě. V případě horšího průběhu se zkvalitňuje paliativní péče, vznikají paliativní týmy. A pak je to také o těch vyléčených, kterých díky úspěšné léčbě přibývá – nemůžeme zahlcovat kapacity KOC dispenzarizací pacientů, kteří jsou už na cestě k normálnímu kvalitnímu životu. Takže bychom je chtěli předávat do primární péče. Je to o tom, aby všeobecní lékaři pro dospělé i pro děti byli k tomu vzděláni a mohli tuto péči převzít. To není tak jednoduché, protože změnu musí přijmout i veřejnost. Díky dobré spolupráci onkologické společnosti a společnosti praktických lékařů je to možné. My to bereme jako jednu z částí reformy primární péče.

• V dotazu jsem myslela zastřešení vládou, která má svůj národní investiční plán, zda se v něm počítá s penězi pro onkologii. Anebo aby v programovém prohlášení vlády bylo, že je to vládní priorita. To by se mohlo podařit?

Dr. Šteflová: My pracujeme na programu Zdraví 2030, to je materiál schválený vládou, a teď rozpracováváme implementační plány, což budou de facto dokumenty pro vyjednávání s Evropskou komisí. Tyto dokumenty půjdou také do vlády, kde už jsme stanovili některé investiční, ale i některé tzv. měkké finanční priority a termíny. Program je formulován na roky 2021–2027, to je Evropskou komisí stanovené nové programové období. Máme čas do konce června 2020, abychom předložili implementační plány vybraných prioritních oblastí, které si stanovilo ministerstvo zdravotnictví a vycházejí ze strategického rámce, který už loni v listopadu vláda schválila, tam jsou i finanční požadavky. Neříkám, že vše se podaří, ale je to výraz koncepčního směřování ministerstva, který chceme naplňovat, i nejenom z evropských zdrojů, musíme na to přispět také českým státním rozpočtem apod.

• Jak je to s počty lékařů, sester a dalších odborných pracovníků v onkologii? Motol má dostatek lékařů, ale chybějí sestry – až bude národním centrem s plným vybavením a spektrem péče, bude potřebovat lékařů a sester víc…

Doc. Prausová: Myslím si, že to se vyvine přirozenou cestou, protože regionální nemocnice v některých regionech budou sloužit spíše pro paliativní péči, ne akutní, tudíž tam nárůst personálu nebude tak prudký, a specialisté v oblasti lékařské, u nás v onkologii pak radiační fyzici, ale i sestry se přesunou k akutní péči do center. Takže k tomu dojde přirozenou cestou, jak se vyvine nárok oboru na specializaci, protože čím dál víc se odborné výkony a odborná péče bude muset soustředit do center, to jde dělat jedině v kolektivech a se zázemím velké nemocnice v té nejvyšší kvalitě. Jsou tam zkušenosti i peníze. Nejde jen o onkologii jako takovou, ale i návazné spolupracující obory, jako chirurgické, diagnostické – čím víc výkonů udělají, tím jsou dokonalejší, kvalitnější a s lepším výsledkem.

Zdroj: MT