Čím méně účastníků, tím lépe? Ano.
Asociace dodavatelů zdravotnických prostředků reaguje na výzvu Platformy pojištěnců, která volá po tom, aby se „současný miliardový deficit ve zdravotnictví neřešil na úkor zdravotníků, pacientů ani výrobců léků či materiálu, nýbrž na úkor překupníků.....“. CzechMed jako zástupce průmyslu zdravotnických prostředků a technologií se pod tento požadavek může podepsat zlatým písmem. (http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/komentare/platforma-zdravotnich-pojistencu-protikorupcni-strategie-mz-selhala-471472)
Na otázky Mgr. Petry Ulrichové, MBA odpovídal MUDr. Miroslav Palát, MBA (prezident CzechMed).
Říkáte tedy, že čím méně všelijakých dalších účastníků na cestě zboží od výrobce ke konečnému spotřebiteli bude, tím srozumitelnější budou podmínky, za kterých budou dodavatelé prodávat a nemocnice nakupovat?
Ano, cesta mezi dodavateli a nemocnicemi je leckdy křivolaká, podotýkám, ke škodě zmiňovaných dvou. Máme na mysli různé vmezeřené „nákupčí organizace“, které stojí mezi dodavateli a nemocnicemi. Pod pláštíkem „zajištění nejlepších podmínek“ cílovým nemocnicím se leckdy skrývá mezičlánek, generující obchodní rozpětí. Je už jedno, zda jsou to subjekty vlastněné soukromě, nemocnicí anebo zřizovatelem – krajem. Momentálně v mediích zmiňovaná kauza kolem Krajské zdravotní je pouhou špičkou ledovce. Shodou okolností takovou, že v situaci jejich nákupů se argument „výhodnějšího nákupu techniky“ pro zdravotnická zařízení s realitou úplně míjí.
K čemu dochází na straně zmiňovaného mezičlánku?
Soubor možností, co všechno se děje s obchodním rozpětím, které vzniká u překupníků, je velmi pestrý. Od generování uměle vysokých nákupních faktur nemocnic, které jsou shodou okolností na úrovni maximální úhrady dle číselníku VZP, až vytváření dalších nepřehledných struktur. Samostatnou kapitolou jsou pak situaci „výpalného“ za cokoliv, co dodavatel musí absolvovat. Kupříkladu provozování konsignačních skladů, jak o tom referovala Česká televize, kdy na provozování několika skříní s uskladněným zbožím, ze kterého se z operačního sálu vezme vždycky materiál pouze ke konkrétní operaci, dodavatelé platili určenému subjektu částky o sedmi cifrách ročně. Každý jeden příklad je potom vlastním příběhem, co, kdo, proč a kdy a komu to přináší užitek.
Dobře, vraťme se ke skutečnostem zjištěným NKÚ ve fakultních nemocnicích.
Různost podmínek nákupů v jednotlivých nemocnicích nemusí nutně znamenat pouze nějakou lumpárnu. Rozdílné ceny mohou také reflektovat různé objemy dodávek, smluvní podmínky, splatnosti a celou další škálu věcí. Toto všechno jsou věci, které jsou liberální ekonomice vlastní.
Zůstává jen tajně doufat, že Platforma tu nevolá po zavedení centrálních nákupů systémem, že vítěz bere (skoro) vše. Ve výsledku potom dojde k odstranění pestrosti na trhu s následující oligopolizací až monopolizací. Že monopol většinou neznamená cenu výhodnější, ale naopak vysokou, není nutno vysvětlovat ani ekonomům amatérům.
Mělo by se tedy něco významně změnit v oblasti nastavení pravidel hospodářské soutěže?
Pravidla „hospodářského styku“, veřejných zakázek a podobně, jsou již hodně propracována. Dalo by se říci, že až příliš, protože kvůli různým „protikorupčním kličkám“ a možnostem odvolání pro neúspěšné soutěžitele pomalu nejde poptat výrobek s přesným zadáním. Bylo by to diskriminační. Stává se dokonce to, že i z této skutečnosti mohou předem pravděpodobně neúspěšní dodavatelé vygenerovat zajímavý business formou jiného „výpalného“: „když nám zaplatíte, nebudeme se odvolávat a sypat vám do toho písek“. Cesta tedy nevede přes neustále složitější pravidla a zákony o veřejných zakázkách.
Jak zní doporučení CzechMed pro oblast nákupu zdravotnických prostředků a technologií?
Srozumitelná pravidla pouze mezi hlavními aktéry – dodavateli a nemocnicemi – je to, o co průmysl zdravotnických prostředků usiluje a bude usilovat. Jde především o zachování pestrosti dodavatelů a pestré nabídky pro nemocnice, aby bylo z čeho vybírat. Nikoli o vytváření bludiště vztahů, kde za každým rohem si někdo o něco řekne.
CzechMed
Zdroj: Czechmed