Chtěl bych méně regulace a více konkurence

Jak by se dala charakterizovat česká legislativa, která upravuje české zdravotnictví (dostatečná/ nedostatečná, více či méně šťastná)?

Otázku musím malinko poopravit. Zda je legislativní úprava českého zdravotnictví dobrá nebo špatná, to je opravdu příliš široká otázka, na kterou si nedovolím odpovídat. Co se týká však zdravotnických prostředků, přivítal bych asi méně regulace a více konkurence, kdyby se nějakým způsobem povýšila role „dobrého hospodáře“ na straně zákazníků. Mám tím na mysli to, že kvůli několika křiklavým kauzám rozmazaným v médiích se často nahlíží na kontakt průmyslu a zdravotnických profesionálů jako na semeniště korupce a přitom tomu tak není. Tak zatímco se tvoří pravidla, kde pomalu bez nezávislého svědka se nemůže zástupce dodavatele potkávat se zdravotnickým profesionálem, tak protagonisté velkých kauz se smějí do rukávu.

Z tohoto pohledu by principy „budeme šetřit, ať to stojí, co to stojí“ anebo opatření „je jedno jaké jsou praktické souvislosti, hlavně ať to vypadá, že bojujeme s korupcí“ – stály za to občas rozebrat selským rozumem.

Co zásadního české legislativě v oblasti zdravotnictví dosud chybí, s čím se z pohledu praxe průmysl zdravotnických prostředků potýká?

Opět, budu hovořit pouze z pohledu průmyslu zdravotnických prostředků. Zmíním pouze jednu věc. Když se má zařadit zdravotnický prostředek – určený k použití v nemocnici - do úhrady z veřejného zdravotního pojištění, tak zcela absentuje provázanost, jakou roli a úhradu má tento prostředek ve vztahu ke skutečnému financování nemocnic – tedy DRG a sazebníku výkonů.

Jaká jsou hlavní témata, kterým se chcete v oblasti legislativy do budoucna věnovat?

Jsou to srozumitelná a transparentní pravidla o věcech, jež jsem právě zmínil.

Tvorba nové legislativy není rozhodnutí od stolu a přes noc. Jak hodnotíte celý legislativní proces, který se začíná tvořit základní představou a postupně se precizuje až do finální podoby? Kde hledat příležitosti pro zlepšení a co naopak můžeme pochválit?

Legislativnímu procesu jako takovému nelze moc vytknout. Jsou to spíše ta volná místa mezi řádky, která umožňují jistá – nazvěme to „cvičení“, která by vás při běžném pohledu nenapadla. Uvedu pouze příklad. V roce 2011 jsme zažili novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění – tedy, jak se běžně říká 48-čky. Ve druhém čtení obdrželi poslanci a členové zdravotního výboru Sněmovny komplexní pozměňovací návrh dvakrát tak tlustý jako původní novela a to vše až večer před konáním výboru. Ani samotní poslanci jej nebyli schopni přečíst do následujícího dne. V tom návrhu pak byly – samozřejmě kromě mnohých jiných změn – také změny v úhradách některých zdravotnických prostředků takového charakteru, že to v odborných i pacientských kruzích způsobilo „povstání na vsi“. Výsledkem bylo, že jedna novela stíhala druhou a byl z toho chaos, který by patřil spíše do literatury krásné než odborné. Copak o to, tvorba legislativy je popsána dobře, jen ta praxe někdy pokulhává.

CzechMed je členem evropského sdružení výrobců zdravotnických prostředků Eucomed. Máte tedy zkušenosti i z tvorby legislativy v jednotlivých členských zemích EU. Můžeme si blahopřát, že naše legislativa je na dobré cestě nebo bychom se měli spíše inspirovat?

Nutno upozornit, že z pohledu Evropské asociace průmyslu zdravotnických prostředků a technologií nevidíme dostatečně podrobně tento proces v jiných zemích. Vidíme však proces tvorby legislativy na evropské úrovni. Ten na jedné straně trvá ve srovnání s členskou zemí až několik let. Což umožňuje dostatek procesních kroků, aby se s ní zabývali všichni, na které dopadá. Na druhé straně je tvorba legislativy zatížena přesvědčeními, paradigmaty těch, kteří s ní přicházejí. O tom je i současná diskuse o nové regulaci vstupu na trh zdravotnických prostředků. Zda má být tento vstup liberální, jako doposud, pouze se zpřísněním kontrolních mechanizmů a zavedením „kontroly kontrolorů“, anebo se máme vrátit tak 15 - 20 let dozadu, kdy každý jeden výrobek byl „schvalován“ před vstupem na trh. Opět jsou to mediální kauzy se zkreslenou optikou – například prsní implantáty PIP, které jsou vodou na mlýn právě té komplikovanější a časově náročnější verzi. Naštěstí, pokud má zdravý rozum čas, tak se stihne i projevit – což je něco na co se u evropské legislativy dá spolehnout možná více, než jinde.

Připravuje se nový zákon o zdravotnických prostředcích. Jaké budou jeho hlavní dopady na praxi?

Těch dopadů je hodně a vypíchnout jeden jako hlavní by mohlo být zavádějící. Ale významnou součástí je zavedení registru zdravotnických prostředků, který udělením jedinečného kódu nahradí dnešní – na prakticky neexistujícím legislativním základu stojící – číselníky VZP. Nejde ani tolik o to, že VZP si ve svém úhradovém katalogu počíná podle svého uvážení. To je koneckonců její věc. Problém je v tom, že donedávna se tento úhradový katalog považoval na trhu za TEN úhradový seznam platný pro celé prostředí. Mnoho účetních systémů má „kód VZP“ zabudovaný jako součást, bez kterého nelze zdravotnický prostředek zúčtovat, a tedy ani nakoupit. A to i přesto, že je v praxi úroveň úhrady v číselníku/katalogu VZP anebo vůbec zařazení výrobku v něm irelevantní pro uvedení do provozu, respektive úhradu ze zdravotního pojištění.

Výroční konference CzechMed se dotkne i dvou témat - HTA a úhradové mechanismy. Můžete ve stručnosti nastínit i tato témata?

HTA je rozšířený mechanizmus (lze říci i myšlenkový koncept) jak zvažovat ekonomický dopad nově zaváděných - anebo i stávajících - intervencí. Od léků, přes zdravotnické prostředky až po preventivní opatření a zdravotní programy. Všeobecně přijatou metodikou se počítá, zda navýšené náklady za to či ono přinesou i navýšený efekt a to v určité proporci. Potud šedá teorie. Praktické otázky HTA ve světě jsou, kolika takových intervencí se to týká, a zda-li vyhodnocení HTA předchází úhradám, anebo k vyhodnocení dochází, až když je daná intervence v používání. Jak se říká - ďábel je v detailu.

Co se týká úhradových mechanizmů, na několika příkladech si ukážeme, že jsou ve své podstatě tak rozdílné, že nelze jednoduše opisovat od sousedů.

CzechMed slaví letos své 15. narozeniny. Můžete zavzpomínat, jak vypadalo české zdravotnictví na pomyslném začátku historie CzechMedu?

V červenci roku 1997 se rázem škrtem pera z českého zdravotnictví a rostoucího trhu stal trh „zralý”. Nemocnice začaly být financovány místo výkonovým systémem globálními rozpočty, tzv. paušály. Ze dne na den se – především – nemocnice musely začít chovat jinak. Finanční disciplína se až na úroveň jednotlivých oddělení, začala daleko více dodržovat a rozvojové plány, které se vymyslely v roce 1997, již v roce 1998 neplatily. V tomto přelomovém období se sešlo několik generálních ředitelů z průmyslu zdravotnických prostředků a technologií. Domluvili se, že standardní součástí standardního trhu je i zájmové sdružení dodavatelů zdravotnických prostředků a myšlenka založit CzechMed byla na světě.

Nicméně 15 let je dostatečně dlouhá doba pro kultivaci podnikatelského prostředí. Jaké zásadní události měly vliv na tvorbu podnikatelského prostředí - ať už pozitivní nebo negativní?

Jednu zásadní událost jsem již zmínil – změnu úhradového systému nemocnic z výkonového na systém globálních rozpočtů. Ve druhé řadě bych zmínil, ani ne tak událost jako období, kdy se česká ekonomika těšila růstu, který ji mohla většina zemí Evropské Unie závidět, kolem 6 procent ročně. Třetím, opět spíše obdobím než událostí, bych viděl dobu od finanční a později hospodářské krize, tj. od roku 2009. Ekonomika prakticky neroste a růst zdrojů do zdravotnictví je téměř neznatelný. Od těchto ukazatelů se odvíjí objem poskytované péče a z toho až sekundárně spotřeba – mimo jiné – zdravotnických prostředků.

Rozhovor vznikl 18.3.2013 jako stručné ohlédnutí za 15 letou historií asociace CzechMed a jako pozvánka na výroční konferenci CzechMed, která se bude konat v pátek 22.3.2013 v budově NTK, Praha 6. Jaké okolnosti stály za vznikem asociace CzechMed? Jak se české zdravotnictví v průběhu oněch 15 let existence CzechMed vyvíjelo? Jaká témata a příspěvky nás čekají na výroční konferenci CzechMed?

Na otázky Mgr. Petry Ulrichové, MBA (Renoir spol. s r.o.) odpovídal MUDr. Miroslav Palát, MBA (prezident CzechMed).

Zdroj: Czechmed