Ceny léků opravdu nemohou růst zároveň s rozvojem reexportu

Ceny léků, to je berlička, které se chytnou prakticky všichni. Máme málo peněz ve zdravotnictví? Pak snižme ceny léků. To je první téma, které se objevilo v některých médiích na základě statistických dat ÚZIS. A ihned poté další téma – ceny léků jsou příliš nízké, roste reexport, takže lékárníci říkají: státe, zakaž vývoz, nechceme pacienty denně zklamávat, že ten či onen lék prostě nemáme. Česká asociace farmaceutických firem, která sdružuje výrobce a dodavatele cenově nejpříznivějších léků, nemá ambici vnucovat svůj názor. Avšak neškodí zrekapitulovat základní data, která jsou zcela mimo vši pochybnost reálná a platná.

Především, v lékárnách chybějí léky, na něž jsou pacienti zvyklí. Důvodů je několik – zmíněný reexport a fakt, že státní regulace působí tak nevypočitatelně a nesystémově, že snižuje nejen ceny drahých a nových léků, ale ještě více léků nejlevnějších. Výrobci léků občas zjistí, že jsou nuceni lék prodávat za cenu, která je nižší než náklady na výrobu tohoto léku. Proto chtě nechtě lék musejí z trhu stáhnout. V lepším případě se pak za něj najde adekvátní náhrada, která je ovšem dražší, než byla cena staženého léku před regulací, v horším případě pak lék nemá náhradu a pacient musí být převeden na lék terapeuticky podobný, a to se všemi s tím spojenými riziky.

Stejně tak reexport je přímým důsledkem stavu, kdy jsou určité léky v České republice tak levné, že se je prostě některým obchodníkům vyplácí vyvážet za hranice. Sečteno a podtrženo, stahování léků z trhu i jejich reexport dokazují fakt, že ceny léků jsou v Česku jedny z nejnižších.

Sluší se tedy nejdříve vypořádat s daty ÚZIS. Opravdu tvrdí, že v roce 2012 ceny léků dramaticky rostly? A opravdu kvůli výrobcům léků?

Na zevrubnou analýzu dat ÚZIS nemáme prostor, ale snad postačí dvě poznámky. Když daň z přidané hodnoty vzroste u léků za posledních pět let postupně z pěti na 15 procent, asi každý pochopí, že koncová cena vzroste také. Jenom v loňském roce snížená sazba DPH poskočila z 10 na 14 procent. A světe div se, výdaje za léky vzrostly o cca čtyři procenta. Příčinná souvislost víc než zřejmá.

Plus si nemůžeme odpustit druhou poznámku. Když některá média argumentují, že ceny léků rostou, protože se zvyšují doplatky pacientů, pak je to smutné – zapomínají na to, že cenu léku platí nejen pacienti v lékárnách, ale téměř ve všech případech je větší část hrazena ze zdravotního pojištění. Odpověď na rostoucí doplatky je třeba hledat právě zde – tedy u zdravotních pojišťoven, které u celé řady léků úhrady systematicky snižují.

A rovnou se vyplatí zeptat, proč oproti roku 2001 vzrostly celkové náklady na zdravotní péči na dvojnásobek (ambulantní péče, ústavní péče, zdravotnické prostředky), zatímco náklady na léky jen o čtvrtinu? Oproti roku 2005 dokonce poklesly, takže jejich cena nestoupla ani podle míry inflace.

Dobře, ceny léků tedy zvyšuje DPH, státní regulace je naopak snižuje až tak, že část odchází z trhu nastálo, část jako reexport. Jak se vypořádat s návrhy, aby se tedy tento vývoz prostě a jednoduše zakázal?

Tedy, jde vůbec zakázat volný pohyb zboží v rámci Evropské unie? Jeden by namítl, že právě na něm celá Unie stojí. Navíc je třeba si uvědomit realitu stanovení cen léků. Obvykle se odkazuje k cenám v jiných zemích Unie. Pokud by jedna země zakázala reexport léků a bláznivě regulovala jejich ceny, logicky by se stala postrachem celého zbytku Evropy. Výrobcům by nezbylo nic jiného než zrychlit stahování léků z českého trhu. Kvalita léčby by šla strmě dolů. Stát by musel zařadit zpátečku, ale ta zkouška by byla velmi, velmi bolestivá, což snad nikdo nechce riskovat. Přesto se jeví, že tato situace již v České republice nastává.

Zdroj: Medical Tribune