ČAFF: omezení návštěv u lékařů je diskriminací
„Vzhledem k tomu, že návrh novely zákona o regulaci reklamy omezuje pouze návštěvy obchodních zástupců u lékařů, a to výhradně v souvislosti s propagací pouze jednoho typu zboží – humánních léčivých přípravků –, jedná se podle našeho názoru o porušení čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že ‚zákonná omezení základních práv a svobod musejí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky,‘“ píše se v analýze Advokátní kanceláře KMVS.
Autoři v ní upozorňují, že podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona by mělo být jejím účelem především zvýšení komfortu pacientů – odborník by měl podle zákonodárců mít údajně více času pro věnování se pacientům a pro skutečné poskytování zdravotní péče, a zároveň by změna měla přinést i zkrácení čekací doby pro pacienta, avšak návrh novely neřeší návštěvy dalších obchodních zástupců nabízejících např. zdravotnické prostředky, potraviny, kancelářské prostředky, telekomunikační služby, energie apod., byť všichni tito obchodní zástupci jistě zásadním způsobem „čerpají“ čas lékaře, zkracují tak čas péče o pacienty, a splňují tedy limitu vyjádřenou v čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
„Navrhovaná legislativa podle našeho názoru také jednoznačně porušuje základní požadavky, které vyplývají z právní teorie pro tvorbu právních norem – v daném případě absentuje obecnost právní normy. Jak je uvedeno výše, zcela neopodstatněně se regulují pouze návštěvy obchodních zástupců směřujících k propagaci léčiv, zatímco ostatní výrobky, které dosud byly a budou předmětem návštěv obchodních zástupců, např. doplňky stravy či zdravotnické prostředky, zcela opomíjí,“ upozorňují zástupci ČAFF.
Nutno též připomenout, že účel normy již byl v legislativní úpravě promítnut, a to prostřednictvím § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), který ukládá všem zdravotnickým pracovníkům povinnost poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů.
„Lékař je tedy podle stávající legislativy sám povinen své ordinační hodiny využít tak, aby mohl poskytovat kvalitní zdravotní péči pacientům. Účelu, ke kterému má navrhovaná norma směřovat, tak již dle legislativy bylo dosaženo,“ upozorňují oslovení právníci.
Nedostatky novely mohou opravit poslanci
„Na nedostatky novely jsme se snažili upozornit již ministerstvo zdravotnictví a Legislativní radu vlády. Ale bez výsledku. Nejde nám ovšem jen o pasáž zakazující návštěvy obchodních zástupců farmaceutických firem, která je vskutku diskriminační. Novela obsahuje také velmi špatně zpracovaný katalog pokut za přestupky. Navrhovaná výše pokut není proporcionální podle závažnosti, chcete‑li nebezpečnosti provinění a trestá např. menší přestupky více než závažnější přestupky. Proti těmto chybám a dalším, drobnějším nedostatkům musíme nyní postupovat na půdě Poslanecké sněmovny, kde se novela nachází. Budeme usilovat, aby se záležitosti vedle Výboru pro zdravotnictví věnoval i Hospodářský výbor, a to z důvodu možného porušení rovnosti účastníků hospodářské soutěže, popř. porušení ústavního práva svobodně podnikat, a to ne pro všechny, ale pouze pro některé zúčastněné subjekty,“ říká dr. Emil Zörner, výkonný ředitel ČAFF.
Podle něj většina zemí Evropské unie návštěvy obchodních zástupců u lékařů nereguluje. „Zcela zjevně proto, že lékař je vzdělaný a svéprávný člověk. Když už mu společnost svěřuje péči o zdraví občanů, snad se on také dokáže postarat o organizaci své pracovní doby.“
V několika málo zemích jsou návštěvy farma zástupců omezovány zákonem. Tato omezení se podle ČAFF ukazují jako nefunkční, a je dokonce známo několik způsobů, jak je zcela legálně obcházet. „Nejlepším příkladem je Slovensko, kde navzdory všem tvrzením našich i slovenských úřadů nově zavedené omezení návštěv nic nezměnilo. Za nedávno oslavovaným poklesem nákladů na léky stojí pouze snížení cen, nic jiného,“ doplňuje dr. Zörner.
Řešením by mohla být samoregulace
V souvislosti s malou efektivitou legislativního zákazu návštěv farmaceutických reprezentantů u lékařů se objevují argumenty, které říkají, že mnohem účinnější je samoregulace vyplývající z dohody všech farmaceutických firem, které si chování konkurenčních reprezentantů lépe „ohlídají“.
„V Evropské unii máme řadu příkladů zemí, kde platí samoregulace průmyslu. Jedná se hlavně o regulaci četnosti návštěv a způsob domluvení návštěvy s lékařem. Tato samoregulace funguje velmi dobře ke spokojenosti všech stran. Myslím, že není tak složité, aby se i u nás průmysl na takové samoregulaci konsensuálně domluvil. Problém s tímto postupem spatřuji spíše u politiků a úřadů. Ti zásadně rozumějí spíše slovu „nařídíme“ než „samoregulace“. Přitom je nutné zdůraznit, že v ČR probíhá samoregulace již 20 let a zákony regulující reklamu na léky vznikly až později, přičemž většinou kopírují etické kodexy průmyslu. Úspěch naší samoregulace je dokumentován skutečností, že jsme na farmaceutickém trhu zažili daleko méně skandálů než v jiných průmyslových odvětvích,“ vysvětluje výkonný ředitel ČAFF a uzavírá: „Považujeme za velmi nešťastné, že stát vydává nedokonalé a nepromyšlené zákony, o kterých se předem ví, že je možné je nedodržovat, či dokonce obcházet. Naše členské firmy jsou vázány nejen Etickým kodexem ČAFF. Musejí v první řadě dodržovat zákony státu. Pokud by současná podoba novely byla schválena Parlamentem ČR i Senátem, farmaceutické firmy by určitě našly jiný, legální způsob komunikace s lékaři. Starosti s omezením návštěv by si paradoxně měl spíše dělat stát, který se velmi nedostatečně stará o postgraduální vzdělávání lékařů a přenechává je právě zdravotnickým firmám.“
Zdroj: Medical Triibune