Budou protikorupční návrhy opravdu fungovat?

* David Ondráčka,
ředitel Transparency International

Opatření ministerstva vítám, protože se snaží mířit na hlavní problémy - veřejné zakázky, vztahy s dodavateli přístrojů i léků, referenční ceny, lékovou politiku nebo regulaci reklamy. Je to ale úplný začátek a bude záviset na konkrétní podobě opatření a důslednosti vynucování. Líbí se mi registr referenčních cen a pravidla pro sponzoring. Na druhou stranu velcí hráči se zatím obávat nemusejí. Ti se začnou bát, až začnou fungovat speciální útvary policie a speciální státní zastupitelství a probudí se i finanční úřady ke kontrole daňových úniků.

Pozornost ministerstva by se měla soustředit i na dalšího velkého zadavatele zakázek, jímž je plátce zdravotní péče - tedy zdravotní pojišťovna. Podle mne je nutné mít funkční a kompetentní dozorčí radu VZP složenou z odborníků, nikoli početný politický orgán kopírující složení sněmovny. Tito lidé mají hájit veřejný zájem a hlídat, aby nevznikaly podezřelé projekty. Nesou za to odpovědnost.

* Ing. Ludvík Hovorka,
bývalý poslanec KDU-ČSL

Je to poprvé, kdy ministerstvo otevřeně přiznalo, že korupce ve zdravotnictví existuje i jinde než mezi lékařem a farmaceutickou firmou a mezi lékařem a pacientem. To jistě znamená malý posun správným směrem, i když spíše jen vynucený lékaři. Navrhovaná opatření jsou však minimální a nepřinesou podstatné úspory a vymýcení rozsáhlé korupce ve zdravotnictví.

Jaká protikorupční opatření by tedy bylo nutné přijmout, aby byla skutečně účinná?

1) zásadní přehodnocení systému cenotvorby a úhrad léčivých přípravků, zjednodušení správního řízení při stanovování úhrad léčiv. Při hodnocení léčiv je nutno porovnávat nejen náklady, ale i přínosy léčiv, je nutné povinné prokazování účinnosti nově zaváděných léčiv, zásadní zrychlení revizí léčivých přípravků, minimalizace rozhodování SÚKL podle vlastních nelegislativních opatření technické povahy.

2) přesné a oddělené sledování spotřeby léčiv a nákladů na léčiva, nejen v lékárnách, ale i v nemocnicích. Nepovažuji za únosné, aby jedna jediná instituce, resp.jeden člověk rozhodoval současně o registraci léčiv, stanovení jejich ceny a o stanovení podmínek a rozsahu úhrady, tj. rozsahu hrazení léčiv zdravotními pojišťovnami, tedy o celé jedné třetině výdajů zdravotního pojištění, tj. o 65 miliardách korun.

3) důsledné oddělení zdravotních pojišťoven od zdravotnických zařízení, zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení musejí být od sebe odděleny formálně i fakticky

4) zpřísnění a rozšíření taxativního vymezení střetu zájmů pro členy statutárních orgánů zdravotních pojišťoven

5) zákonné zakotvení principu hospodárnosti, účelnosti a efektivity do výběrových řízení

6) zákaz stanovování minimálních obratů soutěžitelů jako kvalifikačních předpokladů

7) narovnání pokřivených dodavatelsko-odběratelských vztahů v nemocnicích, sjednocení úhradových mechanismů pro všechna zdravotnická zařízení, zákaz poskytování zpětných bonusů dodavatelskými firmami (levně nakoupí, draze prodají nemocnici, nemocnice vykáže vysoké ceny pojišťovně a pojišťovna je uhradí, nemocnice a fyzické osoby pak inkasují část marže ve formě bonusových plateb nebo ve formě naturálií - část léčiv a materiálu zdarma)

8) přehodnocení veřejných zakázek za roky 2006-2010 na ministerstvu i v přímo řízených organizacích

9) zastavení nesmyslného slučování zdravotních ústavů a omezování primární prevence

10) distribuce očkovacích látek v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví, tj. prostřednictvím hygienických stanic

11) výměna managementu některých přímo řízených nemocnic a zastavení nesmyslných a ztrátových outsourcingů činností

12) zastavení nesmyslných projektů typu IZIP, Akord, Řízená péče, Koordinovaná péče, Karta života apod., zastavení projektu centrálního úložiště dat SÚKL

Představa pana ministra, že pouhé jakési vlastní zásady, včetně kritéria potřebnosti hospodárnosti a efektivity v přímo řízených organizacích, postačí k zamezení korupce, je velmi naivní a připomíná někdejší úsměvný morální kodex budovatelů komunismu. Pokud v zákoně nebude zakotveno, že každý manažer musí postupovat v duchu péče řádného hospodáře, a pokud nebude zakotveno kritérium účelnosti, efektivity a hospodárnosti ve výběrových řízeních, nebude nic vymahatelné.

Je chvályhodné, že pan ministr chce analyzovat potřebnost veřejných zakázek a plánovat zakázky na rok dopředu. Měl by si však udělat analýzu zakázek ministerstva a přímo řízených organizací za uplynulé čtyři roky. Pak nutně zjistí, že byla vypsána řada veřejných zakázek ve velkých nemocnicích ve stamilionových až miliardových hodnotách na čtyři roky dopředu!
I tam by měl především zkoumat jejich potřebnost, efektivitu a skutečné plnění.

* Doc. Jan Pavel,
odborník na veřejné finance, člen vládního NERV

Podle mého názoru by tato opatření měla být na úrovni ministerstva zakotvena vyhláškou, jinak hrozí jejich obcházení. Důležité je, aby nedocházelo ke zbytečnému omezování konkurence příliš úzkou definicí předmětu plnění a aby bylo vše zveřejňováno. Za velmi podstatné považuji zavedení povinnosti umožnit zadávat zakázky dílčími plněními, a tím tak nabourat oligopolní postavení kompletátorských firem.

Pozitivně hodnotím i zveřejňování zakázek nad 50 tisíc korun. Důležité budou samozřejmě praktické detaily, jako například jak a kdo bude provádět analýzy potřebnosti. Velmi důležitá je forma zveřejňování povinných údajů. Je nutné zveřejňování dat provádět tak, aby bylo možné jejich automatizované zpracování (např. možnost exportu do Excelu či nějakého databázového systému). Dále není jasné, co vše se dotkne podřízených organizací, kde je balík prostředků na nákupy podstatně rozsáhlejší než na ministerstvu.

* MUDr. Alena Dernerová,
senátorka

Zveřejněná protikorupční opatření ministra Hegera mi připadají naprosto nedostatečná. Není zde naznačen konkrétní postup proti předraženým zakázkám, proti působnosti kompletátorských firem. Opatření mi připadají velmi měkká, jsou sešitá horkou jehlou. Ministerstvo zdravotnictví například počítá s tím, že bude zveřejňovat tzv. referenční ceny. Odkud je však budou nemocnice brát? Jestliže nemocnice nakoupí za určité ceny a pak je na internetu vyvěsí, dostaneme se paradoxně k tomu, že tyto ceny budeme považovat za normální, přestože zcela určitě nebudou nejnižší. Dnes existuje v České republice pouze katalogová cena přístrojů, což je nevyšší cena, která je na trhu dosažitelná. Za tuto cenu si přístroje ale mohou koupit pouze některé země, ve kterých se vůbec nesoutěží. Ceny pro Českou republiku musejí být sníženy na minimum.

Dokončení na str. A3 

Chybí nám databáze cen, ministerstvo nemá z čeho vyjít. Podobně nejistý efekt má další ministrův záměr - zveřejňovat všechny smlouvy na internetu. Je jistě chvályhodné, že se resort snaží o transparentnost přímo řízených nemocnic, ale to samo o sobě ještě nic neřeší. U nás je obecný problém pravidel soutěže. Do tendru se často dostane pouze jeden uchazeč a ceny si nadiktuje po dohodě s objednatelem.

Když bude zákonem dáno, že se tendru smí účastnit nejméně tři uchazeči, tak v českých podmínkách se tito dodavatelé dohodnou - pokaždé někdo jiný, ale všichni budou nakonec spokojení, i když cena zůstane nadále vysoká. Je tedy vidět, že jde o velmi složitý problém, který vyžaduje mnohem více času ke svému řešení.

V současné době nemá ani ministerstvo financí konkrétní strategii, jak tyto zakázky za státní peníze účinně kontrolovat. Nikdo u nás nemá gesci zkoumat, zda je vysoutěžená cena dané komodity přiměřená nebo nikoli. Nechápu, proč u nás neexistuje databáze cen, jako je tomu v USA, v Británii a dalších zemích, které mají databázi nejnižších a nejvyšších cen za dané zboží.

Je otázka, kteří odborníci u nás by tyto ceny u komodit ve zdravotnictví byli schopni sestavit. Určité informace mohou poskytnout odborníci z ČVÚT, ale zatím to bylo pro ně vždycky hodně pracné. Myslím, že by se dostatek odborníků našel. Museli by být ale oficiálně jmenovaní. Měly by být pověřeny fakulty, které se tím budou závazně zabývat.

Zdroj: Medical Tribune