Britské zdravotnictví po Brexitu
V červencovém čísle Journal of the Medical Royal Society of Medicine (JRSM) 109/6 June 2016 na str. 216–218 vyšel článek sedmnácti významných pracovníků School of Public Health, Imperial College London (London W6 8 RP, UK) s hlavním autorem Azeem Mapeedem na téma „Jak by rozhodnutí odejít z Evropské unie ovlivnilo lékařský výzkum a zdraví ve Spojeném království?“ (How would a decision to leave the European Union affect medical research and health in the United Kingdom?). Článek je jistě zajímavý i přesto, že předpokládané důsledky byly uvedeny těsně před tím, než byl znám výsledek referenda.
Nejzávažnějším důsledkem bude ekonomika obecně. Podle odhadu Státní pokladny bude odchod z EU znamenat ztrátu ročního příjmu pro každou domácnost. Předpokládá se, že hrubý domácí produkt klesne do roku 2020 o tři procenta. Bude nutno zvýšit daně a omezit výdaje na zdravotnictví a sociální služby. Tyto změny výrazně pocítí Národní zdravotní služba (National Health Service – NHS). Bude nutno zvýšit osobní účast občanů na zdravotní péči. Zvýší se tak tlak na údržbu komunálních a nemocničních služeb a bude nutno snížit podporu vulnerabilním skupinám (dětem, seniorům a chudým). Budou nepochybně postiženy i další determinanty zdraví jako ubytování, vzdělávání, důchody a různé další podpory.
Sníží se počet pracovníků ve zdravotnictví. NHS dnes zaměstnává 50 tisíc osob z EU, z toho 9 tisíc lékařů a 20 tisíc ostatních zdravotnických pracovníků. Bude obtížné získávat zdravotnické pracovníky z Evropy. Podle aktuálních předpisů EU je nutno dodržovat standardy vzdělávání lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Tyto standardy umožňují jejich volný pohyb ve státech EU a zajišťují uznávání profesních kvalifikací těchto států. Jejich eventuální příjem bude muset být domlouván s jednotlivými státy EU. Lékaři z UK mohou ztratit různé ochrany platící v EU, týkající se například limitů pro přesčasy pro lékařské služby.
Členství v EU umožňuje bezproblémovou léčbu návštěvníkům EU. Po Brexitu lze předpokládat vyžadování výloh na léčbu přímo od pacientů. Členství v EU umožňovalo britským občanům cestujícím po státech EU právo na bezplatné ošetření díky tzv. Evropské pojišťovací kartě. Právo na bezplatnou péči tak bude znesnadněno pro 2 miliony Britů, kteří žijí v EU, a je sporné, zda státy EU různé výhody buď zajistí přímo, nebo prostřednictvím pojišťoven. Je otázka, jak budou v UK zajištěna hygienická pravidla, předpisy v potravinářství, čistota vody, dopravní řády, znečištění ovzduší, zákaz kouření a další rizika, pro něž platí předpisy EU.
EU je hlavním sponzorem výzkumu v UK a je aktuálně na druhém místě po Německu. Týká se to i výzkumu medicínského.
Univerzitní pracoviště v UK mohou přijímat pracovníky z EU. Omezení těchto možností může mít nepříznivé důsledky. EU pomáhá rovněž uskutečňovat programy, jako je například Erasmus, které umožňují studentům přístup do evropských univerzit jako součást jejich vzdělávání.
Je otázka, do jaké míry bude možná spolupráce EU a UK, která může být ještě zkomplikována po případném osamostatnění Skotska, které má zájem o členství v EU.
Osobně se domnívám, že je škoda, že tento zajímavý článek vyšel teprve těsně před referendem. Jeho dřívější vydání a patřičná popularizace mohly ovlivnit výsledek hlasování.
Zdroj: Medical Tribune