Aktivní, zapálené a věčně na cestách

Za svůj obor by dýchaly. Věnují mu veškerý volný čas, přitom studují. Jako kdyby je dostatečně nezaměstnávalo samotné studium. Společně sdílejí entusiasmus z předávání a získávání znalostí, odborné pomoci pacientům a mezioborové spolupráce…

Suvi je členkou EPSA již po tři roky, letos pracuje na pozici koordinátorky projektů rozvojové spolupráce. Pochází z Finska, je jí 25 let.

| Můžete mi představit organizaci EPSA? Jaká je její mise? Co je vaší pracovní náplní?

Suvi: Evropská asociace farmaceutických studentů (EPSA) je nezávislou neziskovou organizací, která zastřešuje a reprezentuje na 160 000 studentů a čerstvých absolventů evropských farmaceutických škol. Její sídlo je v Bruselu, kde v současné době pracují tři stážisté, já jsem jedním z nich. Misí naší organizace je, ať už na studentské úrovni, či skrze spolupráci s profesionály v oboru, propojovat studenty farmacie s aktuálním stavem oboru a zvyšovat jejich odborné kompetence. Jako koordinátor rozvojové spolupráce mám za úkol udržovat naše současná partnerství s farmaceutickými a generickými společnostmi a společně s ostatními v rámci Oddělení vnějších vztahů hledat nové partnery a uzavírat kontrakty, které nám umožňují posílat naše členy na zahraniční stáže. Kromě praxí nám taková partnerství často pomáhají také finančně. Proto se snažíme takové vztahy podporovat. Jakákoli obdobná pomoc pro naši organizaci znamená významný krok vpřed. Potom můžeme pracovat efektivně, být vidět a slyšet.

Čtyřiadvacetiletá Elena je koordinátorka sociálních služeb a podpory veřejného zdraví. Pochází z Rumunska.

| Jakých aktivit se EPSA zúčastňuje, které sama organizuje? Co takové eventy znamenají a co přinášejí vašim členům a organizaci jako takové?

Elena: EPSA skýtá svým členům nepřeberné množství výhod a možností. Organizace se schází čtyřikrát do roka. Střídáme se v hostování kongresů v rámci dílčích spolků, minulý rok se desítky tisíc studentů vydaly na EPSA kongres do francouzského Toulouse, v létě to byl Lisabon, ve kterém proběhla tzv. Letní univerzita, a na podzim jsme se v rámci našeho každoročního zasedání sešli zase na Maltě. Může to vypadat atraktivně, mít stále zabalené zavazadlo a připravovat se na další zahraniční cestu, ale organizovat a realizovat taková shromáždění není nic jednoduchého. Úspěšná realizace akce včetně odborných vzdělávacích programů, sympozií, workshopů, odborných tréninků, zdravotních kampaní, dnů vědy apod., to vše vyžaduje profesionální přípravu. Kromě práce je v tom všem samozřejmě také kus zábavy. Je vzrušující mít díky EPSA přátele po celé Evropě. Často se navštěvujeme v rámci výměnných projektů (Twinnet), společně podporujeme veřejné povědomí okolní společnosti o konkrétní zdravotní tematice (Evropský antibiotický den, Světový den diabetu apod.). A kdybych měla uvést příklad spolupráce naší organizace s profesionály oboru, hovořila bych o kooperaci s EAHP. Každý rok mají studenti šanci participovat na jejich kongresu za zvýhodněný poplatek, nemluvě o praxi pro studenty z týmu EPSA. Jezdíme také do Evropského parlamentu, jsme tam zváni každým rokem.

Adéla (24 let), studentka farmacie na VFU v Brně, přiletěla z Evropského parlamentu do Vídně a hned po skončení programu letí do Finska, dohlédnout na organizaci následného kongresu EPSA. V EPSA působí jako viceprezidentka vzdělávání.

| Jak se tento životní styl dá skloubit s náročností posledního ročníku studia, Adélo?

Adéla: Být v posledním roce studia farmacie znamená absolvovat šestiměsíční praxi v lékárně. Od počátku svého působení v organizaci EPSA vím, jak jsou aktivity s ní spojené časově náročné. Proto jsem si naplánovala praxi na víc dní, než jak ukládá studijní řád, to abych mohla v některých dnech chybět. Naštěstí mi vyšli vstříc v lékárně i na fakultě, která má pro mé mimoškolní aktivity pochopení, v zásadě mě v takových věcech podporuje. A není to jen o zahraničních aktivitách. Oceňuji zapojení našich studentů do programu Medvídková nemocnice, v jehož rámci se snažíme společně se studenty medicíny z partnerské organizace IFMSA zbavit děti strachu z bílých plášťů. Projekt probíhá tak, že si děti přinesou do mateřské školy svého oblíbeného medvídka, popř. jiné plyšové zvíře. Studenti medicíny imitují lékařskou prohlídku či dokonce operaci, my, budoucí lékárníci, pro medvídka připravujeme léky, to vše za asistence a spolupráce malých dětí. Pro ně má projekt edukativní rozměr, my ho považujeme za inspirativní zpestření a formu společenské odpovědnosti.

Katarzyna je současnou prezidentkou EPSA. Pochází z Polska, jež se může pochlubit prvním prezidentským statusem, který pro svůj domácí spolek získala právě Katarzyna. Je jí 24 let a studuje poslední ročník farmacie na Lékařské univerzitě v Lodži.

| Prezidentský status vyžaduje diplomatické schopnosti, umění naslouchat členům organizace, které reprezentujete, a především upozadit svůj osobní život v její prospěch. Bylo těžké udělat takové rozhodnutí? Jak vypadá váš běžný „prezidentský den“?

Katarzyna: Než jsem se dostala na tuto pozici v EPSA, působila jsem nejprve v Asociaci polských studentů farmacie a poté jako generální tajemník EPSA. Každý rok jsem se tedy víc a víc zapojovala do jejích aktivit. Následné stěhování do Bruselu, sídla EPSA, jsem vnímala jako výzvu a obohacující zkušenost. Zde se své práci v organizaci věnuji skutečně sedm dní v týdnu, mnoho hodin denně. Také tu zastávám pozici stážistky v EAHP. Dohlížím nad projekty pod patronací obou asociací, pomáhám s konzultacemi pro jiné evropské instituce a řeším každodenní operativu. Balancovat mezi oběma organizacemi vyžaduje efektivní řízení mého pracovního i volného času. Přiznám se, že mi tyto nové zkušenosti dost pomáhají. Přinášejí mi totiž nové kompetence, tak důležité pro můj další profesní život.

Více informací o Evropské asociaci studentů farmacie najdete na EPSA‑online.org

Zdroj: