AIFP - INOVACE: Kolik stojí stát chronicky nemocný pacient
Náklady spojené se zdravotní péčí v České republice dosahují v současné době 219 miliard korun. Nejvyšší podíl na této částce mají výdaje na léčbu chronicky nemocných pacientů, kterých neustále přibývá, a jejichž léčba bývá nejnáročnější. Pro stát i systém zdravotního pojištění tak vznikají dva problémy najednou: růst celkových nákladů na léčbu a současný pokles počtu výdělečně činných obyvatel, kteří by ji solidárně hradili skrze zdravotní a sociální pojištění.
Nádorová onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc, artritida, diabetes, duševní poruchy, onemocnění oběhové nebo nervové soustavy – všechny tyto nemoci mají jednoho společného jmenovatele. Jde o chronická onemocnění, tedy taková, která dnešní medicína neumí spolehlivě vyléčit a se kterými pacienti zápasí celý život. O tom, že jsou chronické choroby stále závažnějším problémem, svědčí i Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR. Vyplynulo z něj, že se výskyt chronických onemocnění ve srovnání s rokem 2002 zvýšil o 10 procent. V rámci Evropské unie péče o chronicky nemocné spotřebovává až 80 % veškerých zdravotnických výdajů (cca 700 miliard eur ročně). Tato onemocnění jsou také příčinou více než 85 % úmrtí, přestože se v mnoha případech jedná o preventabilní onemocnění, ať už to jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes, některé choroby pohybového systému či některých typů nádorů. Role prevence, časné diagnostiky a časné účinné léčby je v těchto případech klíčová. Vedle aktivní role pacienta je podstatná také spolupráce zdravotního a sociálního systému, která v současné době v České republice vůbec neprobíhá.
Přímé, nepřímé a nehmotné náklady
Náklady na chronická onemocnění potom nejsou pouze vyjádřením přímých nákladů na dlouhodobou a mnohdy opakovanou léčbu pacientů a vyplácené sociální dávky. Dle MUDr. Tomáše Doležala, ředitele Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA, je nutné zohlednit také pracovní neschopnost pacienta po dobu léčby a rekonvalescence, ztrátu jeho produktivity, související snížení výkonu a předčasné úmrtí. V úvahu je nutné vzít také tzv. náklady nehmotné. Těmi se rozumí především bolest a strádání pacienta, kterým musí v průběhu onemocnění procházet. Nezanedbatelné jsou rovněž náklady na tzv. neformální péči, již zajišťují rodinní příslušníci, známí a přátelé. I tato péče má velké ekonomické konsekvence. A právě ztráta produktivity a ostatní nepřímé náklady u nejčastějších chronických diagnóz tvoří podle MUDr. Doležala z hlediska nákladů daleko větší objem finančních prostředků než vlastní zdravotní výdaje. Vzhledem k objemu prostředků, které chroničtí pacienti spotřebovávají, stojí za to zamyslet se nad tím, zda je současný systém zdravotní a sociální péče o tyto nemocné udržitelný, a jak některé částky ušetřit, popř. změnit strukturu výdajů, aby byly vynakládány efektivněji.
Řešení spočívá ve změně životního stylu a inovativní léčbě
Odborníci po celém světě se shodují, že tento negativní ekonomický a společenský vývoj je třeba zastavit. Jednou z cest je edukace o nutnosti změny životního stylu. Mnohá chronická onemocnění jsou totiž zčásti způsobená právě nevhodným životním stylem pacienta. Dále je nezbytně nutné zabývat se ještě intenzivněji výzkumem a vývojem nových inovativních léčiv. „Nové diagnostické a léčebné postupy umožňují zastavit nebo zpomalit postup onemocnění, zlepšit zdravotní stav člověka, zmírňovat nebo zcela eliminovat příznaky nemoci na minimum a udržet kvalitu života. Pacienti tak dokáží normálně fungovat. Pokud dnes tito lidé dodržují pokyny lékařů, mohou díky novým lékům na mnohá omezení zapomenout a žít vcelku standardním způsobem,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Výzkum a vývoj inovativních léčiv představuje mimořádně náročný a maximálně kontrolovaný proces, do kterého výrobci léků jen v roce 2010 investovali v České republice více než jednu miliardu korun. V současné době se v laboratořích členských společností AIFP nachází téměř 3 500 slibných sloučenin. Téměř třetina z tohoto počtu připadá na onkologická onemocnění. Vědci doufají, že alespoň některé z nich v budoucnu pomohou zvrátit rozvoj onemocnění, zmírnit nebo kompenzovat negativní zdravotní a sociální následky nemocí či alespoň zachovat kvalitu života pacientů.
EDITORIAL
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítám vás u dalšího vydání newsletteru Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Hlavním tématem jsou tentokrát sociální a ekonomické dopady chronických onemocnění. Ta jsou v Evropské unii zodpovědná nejen za více než tři čtvrtiny úmrtí, ale také za snížení kvality života desítek tisíc nemocných, pokles jejich produktivity, nehledě na negativní vliv, který má onemocnění na rodinu pacienta a jeho okolí. Tato závažná onemocnění bývají považována za také jednu z největších přítěží zdravotního systému. Nejen na možné způsoby řešení, jež může nabídnout inovativní léčba, se zaměříme v prvním článku.
Ve druhém článku se dočtete o významném kroku ve spolupráci mezi farmaceutickým průmyslem, výzkumnými akademickými centry a malými a středními podniky. Koncem listopadu uspořádala AIFP ve spolupráci se Senátem ČR a asociací CzechBio mezinárodní konferenci, jejímž cílem bylo navázat dialog mezi odborníky z akademické a privátní sféry. Jedná se o unikátní projekt, který má nastavit podmínky pro vznik a rozvoj profesionálních partnerství v oblasti inovativní léčby onkologických, kardiovaskulárních, neurologických či dermatologických onemocnění a řady dalších, dosud nevyléčitelných chorob. Kladné ohlasy ze strany tuzemských i zahraničních účastníků nás přesvědčily o přínosech našeho dlouhodobého úsilí, a proto plánujeme uspořádat další obdobná setkání.
Přeji příjemné čtení.
Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP
Zdroj: Medical Tribune