Ad Uvítali byste přehled o medikaci vašich pacientů?
Zaujala mne anketa časopisu Medical tribune umístěná na webu MT dne 16.7.2011, která byla dělána mezi praktickými lékaři, většinou členy SPL. Souhlasný postoj některých respondentů k posílení patronátu zdravotních pojišťoven nad lékaři a k centrálnímu shromažďování citlivých dat o pacientech je zarážející.
Dovolím si proto k některým výrokům malý komentář.
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,
„Projekt ZPŠ (Zdravotní pojišťovny Škoda) je pionýrský důrazem na rizikové lékové interakce. Změna může ovlivnit kvalitu péče, bezpečí pacientů a/nebo náklady za léky. Plátce má přirozeně nejlepší podmínky pro motivaci lékařů k poskytování vyšší kvality péče.“
Absolutní souhlas s panem docentem v tom, že změna může ovlivnit náklady za léky a také v tom, že plátce – v tomto případě ZP - má nejlepší podmínky k motivaci lékařů. Zdravotní pojišťovně je ovšem zcela lhostejné, jaká je kvalita poskytované péče. Tu zajímají pouze ekonomické náklady, protože čím víc ušetří na péči, tím víc jí zbude na nejrůznější tunely – IZIPy, Mořské koníky, předražené časopisy pro pojištěnce atd. atd.
V tunelování zdravotní daně je jedničkou VZP, která mimochodem podobný projekt „ za zlepšení kvality zdravotní péče“ vypustila asi před 2 roky. Když mi přišla sjetina pacientů, u kterých jsem předepsala „smrtelnou kombinaci léků“, kterou u nich úspěšně používám víc než 10 let, dotázala jsem se, čím mám tedy tyto „vrcholně nebezpečné“ kombinace nahradit, aby byly stejně účinné a dle VZP bezpečné. Dodnes jsem nedostala odpověď a tak u řady pacientů tyto „smrtelně nebezpečné kombinace“ používám dál, protože pokus o jejich nahrazení „bezpečnými kombinacemi léků“ vedl ke zhoršení jejich zdravotního stavu.
Poněkud zvláštní je, že si pan Doc-MUDr-PhD neklade otázku, proč se pojišťovna ve své dojemné péči o bezpečnost pacienta vůbec nestará o personální zajištění jednotlivých zdravotnických zařízení z hlediska počtu a kvality ošetřujícího personálu, protože lidský faktor je alfou a omegou kvalitní a bezpečné zdravotní služby.
MUDr. Jan Bělobrádek, praktický lékař, Červený Kostelec
„Domnívám se, že kontrolní funkce v systému náleží skutečně zdravotním pojišťovnám. Zároveň je třeba podotknout, že nejen kontrolní, ale i vzdělávací. Tak, jak je to běžné v zahraničí.“
Přiznávám, že toto je pro mne novinka. Mohl by pan doktor uvést, v kterém zahraničí je běžné, že zdravotní pojišťovny vzdělávají lékaře? Není mi totiž jasné, jak může úředník pojišťovny vzdělávat lékaře. Nebyli by ti lékaři nakonec zbyteční? Nestačilo by, aby nemocné léčili úředníci pojišťoven?
MUDr. Libor Kinšt, místopředseda Sdružení praktických lékařů
„Protože dosud ne všechny zdravotní pojišťovny dokáží sledovat preskripci léků, ale i ostatní náklady on‑line, vidím jistou šanci v elektronizaci těchto procesů. …… Rozhodně tedy ne běhat s papírem, flashdiskem, e‑mailem, ale formou elektronického systému."
Od zastánce pravicové ideologie bych tak ultralevičácké názory nečekala. Pan doktor by zřejmě chtěl, aby jakýsi centrální mozek pojišťovny on-line dohlížel na preskripci léků a náklady. Nedokážu si představit, jak by takový systém v reálu fungoval. Zřejmě by byl každý lékař přes PC napojen na bdělé oko Velkého Bratra – zdravotní pojišťovnu, a v okamžiku, kdy by předepsal lék, který by Velký Bratr považoval za nebezpečný, příliš drahý nebo neefektivní, by se nějakým způsobem zablokoval proces výdeje léku. Zajímalo by mě, co by se dělo dál. Nakázal by Velký Bratr lékaři, jaký lék má předepsat? A kdo by za takovou preskripci nesl odpovědnost?
Pacient by podle pana doktora rozhodně neměl běhat s papírem nebo flashdiskem, vše by mělo mít formu centralizovaného elektronického systému, fungujícího nezávisle na pacientovi. Ptám se : „ Kde je svoboda a odpovědnost jedince, hlavní to charakteristiky pravicovosti ?!? „ Já osobně si jako pacient budu radši všude nosit kartičku s léky a budu si svoji medikaci hlídat, než aby se moje data potulovala v jakémsi elektronickém časoprostoru, aniž bych je sama mohla jakkoli ovlivnit, aniž bych věděla, kdo k nim má přístup a jak s nimi naloží.
Jako červená nit se táhne příspěvky otázka duplicity léků. V systému, kde máme 20 různých názvů léků pro jednu účinnou látku je to opravdu problém, a to nejen pro pacienta, ale i pro lékaře. Pamatovat si pátý název pro jeden a ten samý lék je pro mne zatěžující a chápu, že neustálé vyhledávání a kontrolování nových názvů léků může unavit, takže se s tím nakonec řada lékařů přestane zabývat. Tento problém ale IZIP ani další systémy nijak neřeší.
Jednoduché řešení je přitom nasnadě, otázkou je, proč na ně ještě nikdo nepřišel.
Namísto vymýšlení nových názvů by firmy uváděly jeden shodný název pro daný lék, který by mu přidělil třeba SÚKL. A za tímto názvem by stálo jméno firmy, například Amlodipin-Ratiofarm, Amlodipin-Berlinchemie, Amlodipin-Krka. Pacient ani lékař by pak nebyli na pochybách, jaký lék je vlastně užíván či ordinován.
MUDr. Eva Mátlová,, praktická lékařka, Nové Město na Moravě
„Uvítala bych, kdyby všechny pojišťovny používaly systém IZIP, protože tam jsou dostupné všechny podobné informace. Moji pacienti i já máme přehled, co používají za léky i od jiných lékařů. Jsem PLDD a moje zápisy oceňují i kolegové v nemocnici, protože mají přehled o mojí i cizí medikaci.“
Toto je ovšem vrchol izipácké demagogie a propagandy. Chce nám snad paní doktorka namluvit, že informace šesti nadšenců ze 40 000 lékařů v ČR, kteří v současnosti IZIP používají, dávají validní přehled o léčbě ?
MUDr. Dagmar Škrhová, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR
„Pokud by měl mít pacient u sebe flashdisk s těmito informacemi, naskýtá se několik otázek: především jak by bylo zajištěno, aby byly nahrány informace skutečně od všech lékařů, dále kdo by tyto informace na pacientův flashdisk nahrával (software, časový faktor) a podobně. Výhodou by bylo, že by informace byly aktuální, ale s přihlédnutím k výše uvedeným otázkám realizaci této myšlenky považuji za nereálnou, protože pokud by nebyly nahrány skutečně všechny léky, nemá tato akce smysl.“
Paní doktorka si zřejmě neuvědomila, že uvedené problémy s administrací dat na flashdisku jsou shodné i v IZIPu . Uvědomuje si ale, že na rozdíl od IZIPu jsou data na flashdisku aktuální. Další výhodou flashdisku je, že pacient má na rozdíl od centrální databáze svoje data pod kontrolou a je takzvaně vtažen do hry. To znamená, že záleží hodně na něm, jak se bude o aktualizaci dat starat, komu svěří jejich údržbu, komu dovolí nahlédnout do své karty apod.
Jsem pro to, ať si každý rozhodne sám, komu svěří svá nejintimnějších osobní data. Jestli se vzdá odpovědnosti i kontroly a přenechá tuto záležitost státním úředníkům, soukromým firmám a institucím, nebo bude sdílet starost o své zdraví spolu se svým ošetřujícím lékařem.
17.7.2011 MUDr. Maria Kortusová, soukromý internista a revmatol
předmětný článek Medical Tribune s anketou ZDE
Zdroj: www.tribune.cz