S rizikovým chováním mladistvých mohou pomoci hlavně praktici
Značná část mladých také přiznává, že vyzkoušeli elektronické cigarety nebo energetické drinky v kombinaci s alkoholem.
Nejen tomu, že nezastupitelnou roli v prevenci i záchytu rizikového chování teenagerů mají praktičtí lékaři pro děti a dorost, byla v září věnována tisková konference České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Jak uvedla MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., náměstkyně ministra zdravotnictví, podle mezinárodní výzkumné studie zaměřené na zdraví a životní styl dětí a školáků, Health Behaviour in School‑aged Children (HBSC), v roce 2018 přiznalo v ČR pravidelné kouření tabáku minimálně jednou týdně 11 procent patnáctiletých chlapců, stejně tak i patnáctiletých dívek, denně pak osm, resp. sedm procent. „V porovnání s údaji před deseti lety však došlo u obou skupin a obou sledovaných parametrů k významnému poklesu, konkrétně z 22, resp. 28 procent a z 15, resp. 20 procent,“ upřesnila MUDr. Šteflová.
Co se týká užívání alkoholu, podle výsledků studie HBSC jej v roce 2018 v posledních 30 dnech konzumovala téměř polovina patnáctiletých dívek a chlapců (49 a 47 %), pětina třináctiletých (19 a 20 %), pět procent jedenáctiletých školaček a deset procent školáků. Opilost alespoň dvakrát v životě dále přiznala skoro čtvrtina patnáctiletých (22 a 25 %), pět procent třináctiletých a jedno procento jedenáctiletých školáků (u školaček to nebyla žádná). „Z hlediska mezinárodního srovnání 45 zúčastněných států se tedy české děti ve věku 15 let ocitly na desátém místě v kouření tabáku, třináctém místě v pití alkoholu a na sedmnáctém místě v kouření či konzumaci konopí během posledního měsíce,“ komentovala MUDr. Šteflová.
Nadměrné pití zůstává výzvou
Na některé nejnovější výsledky národní části studie European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs (ESPAD) z roku 2019, do které se zapojilo 35 evropských zemí, upozornil MUDr. Pavel Kabíček, CSc., z Pediatrické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha. „Ročně hospitalizujeme na jednotce intenzivní péče našeho pracoviště 20–24 dětí ve věku od 10 let s těžkými akutními intoxikacemi alkoholem, dalších 8–10 případů pak souvisejících s jinými návykovými látkami,“ konstatoval úvodem svého vystoupení a dodal, že ačkoli zůstává zkušenost české mládeže s drogami vysoká, došlo k posunu z prvních míst do evropského horšího průměru.
Pokud jde o česká data ve studii ESPAD 2019 (mezinárodní srovnání bude dostupné letos v listopadu), která se již od roku 1995 zaměřuje na užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování u 16letých adolescentů, pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti v posledních 30 dnech přiznalo 38,5 procenta dotazovaných (40,8 % chlapců, 36,1 % dívek), přičemž minimálně třikrát k tomuto rizikovému chování došlo u necelé třetiny (12,9 % chlapců a 10,5 % dívek). Nadměrná dávka byla definována jako konzumace pěti a více sklenic alkoholu, přičemž jedna sklenice odpovídá 0,5 l piva, 0,2 dcl vína, 0,5 l cideru, 0,33 l alkopops či 4 cl destilátu. „Oproti roku 2015, kdy se celková míra tohoto ukazatele pohybovala na úrovni takřka 42 procent, došlo k mírnému poklesu. Nicméně alkohol pro naši mládež stále představuje velký problém a je potřeba ho řešit i nadále,“ apeloval MUDr. Kabíček. Podrobnější trendy v konzumaci nadměrných dávek alkoholu v posledních letech ukazuje tabulka 1.
Užití konopí výrazně klesá, objevují se jiné hrozby
Studie ESPAD 2019 dále mj. potvrdila, že zkušenost českých dospívajících s užitím konopných látek od roku 2007, kdy kulminovala a dostala se na hodnotu 45,1 procenta, v poslední dekádě klesá. V současnosti dosahuje 28,4 procenta, a přibližuje se tak úrovni z poloviny devadesátých let minulého století (21,8 %). V případě ostatních nelegálních drog však situace oproti roku 2015 spíše stagnuje nebo i mírně stoupá – podle MUDr. Kabíčka mají šestnáctiletí i dnes značné zkušenosti s extází (3,6 %), LSD či jinými halucinogeny (3,5 %) a halucinogenními houbami (2,5 %). S kokainem v životě experimentovalo 1,6 procenta respondentů, s pervitinem 1,5 procenta a s heroinem nebo jinými opiáty méně než jedno procento (detailněji viz tabulku 2 na další straně).
„Aktuálně se však objevují i nová rizika závislostního chování u dětí, a sice sociální sítě, excesivní hraní počítačových her, zvýšená konzumace ‚energy drinků‘ a vapování nikotinu. Hojně rozšířené zůstává užívání psychofarmak a analgetik,“ dodal přednášející.
- 12,9 roku je průměrný věk respondentů při první zkušenosti s cigaretou
- 54 % někdy kouřilo cigarety, 23,6 % v posledních 30 dnech
- 10,3 % kouří denně, 2,8 % minimálně 11 cigaret
- 60,4 % někdy užilo e‑cigarety, 3,1 % je užívá denně nebo téměř denně
- 12,8 % někdy kouřilo „zahřívaný tabák“
- 70,9 % si snadno obstará cigarety
- 13,1 roku je průměrný věk respondentů při konzumaci první sklenice alkoholu
- 95,1 % někdy ochutnalo alkohol, 62,7 % v posledních 30 dnech
- 38,5 % pilo v posledních 30 dnech 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti
- 11,7 % pije nadměrné dávky alespoň jednou týdně
- 41,5 % konzumovalo v posledních 30 dnech alkohol v restauraci, 41,3 % si jej koupilo v obchodě
- 91,3 % někdy pilo energetické nápoje, 40,4 % v kombinaci s alkoholem
- 81 % si snadno obstará pivo, více než 54 % jiný druh alkoholu
- 14,5 roku je průměrný věk respondentů při první zkušenosti s konopnými látkami
- 29,3 % někdy vyzkoušelo nelegální drogu, nejčastěji konopné látky (28,4 %)
- 6,6 % je v riziku v souvislosti s užíváním konopných látek, 1,7 % ve vysokém
- 3,6 % někdy vyzkoušelo extázi, 3,5 % LSD a halucinogeny, 2,5 % halucinogenní houby, 1,5 % pervitin, 1,6 % kokain, pod 1 % heroin nebo jiné opiáty
- 4,9 % někdy vyzkoušelo těkavé látky a 0,7 % anabolické steroidy
- 46,9 % si snadno obstará konopné látky
- 21,9 % respondentů hraje denně digitální hry, 11,3 % minimálně 4 hodiny ve všední den a 23,3 % o víkendu
- 12,9 % je v riziku v souvislosti s hraním digitálních her
- 74,2 % tráví čas denně na sociálních sítích, 28 % minimálně 4 hodiny ve všední den a 38,2 % o víkendu
- 34,1 % je v riziku v souvislosti s trávením času na sociálních sítích
- 10,5 % hrálo v posledních 12 měsících hazardní hry
- 2,3 % jsou v riziku problémového hráčství
Manuál na podporu časného záchytu
MUDr. Šteflová připomněla, že podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jsou zdravotničtí pracovníci při poskytování péče mj. povinni, je‑li to důvodné, provést u pacientů orientační diagnostiku rizikového či škodlivého užívání návykové látky a adiktologických poruch. U ohrožených jedinců by pak měli udělat krátkou intervenci a doporučit odbornou péči.
Ministerstvo zdravotnictví podle náměstkyně podporuje ze svých dotačních programů různé projekty cílené na prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Jedním z nich je také Manuál krátké intervence v oblasti návykových látek v praxi praktického lékaře pro děti a dorost, který vyšel již ve třetím, aktualizovaném vydání a je k dispozici v elektronické i tištěné verzi.
Jeho hlavním smyslem je vybavit dětské praktiky návodnými algoritmy založenými na důkazech, které jim umožní efektivněji zasáhnout, pokud se ve své ordinaci setkají s problematikou legálních i nelegálních drog. „Manuál jim především pomáhá snáze identifikovat rizikové pacienty, zhodnotit aktuální stav a poskytnout účinnou intervenci včetně odeslání do navazující odborné péče.
Díky jeho implementaci budou spuštěny konkrétní systémové kroky, které směřují k zabezpečení dostupnosti, a především zvýšení kvality péče o děti a dorost ve vztahu k látkovým i nelátkovým závislostem,“ zdůraznila MUDr. Šteflová.
První rozhovor už ve třinácti
„V našich ordinacích jsou screening rizikového chování a krátká intervence součástí celkové strategie prevence zneužívání návykových látek u naší mládeže. Je však klíčové tuto strategii prosazovat napříč celou společností, například důsledněji zachovávat zákonný zákaz prodeje alkoholických nápojů i tabáku dospívajícím a razantněji danou oblast řešit také ve školním prostředí,“ připomněla MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Podle jejích poznatků téměř každé třináctileté dítě během screeningového rozhovoru přizná zkušenost s alkoholem, který zpravidla dostanou „jen ochutnat“ od svých rodičů.
V ordinaci dětského praktika se doporučuje provést první preventivní rozhovor ve 13. roku věku dítěte, druhý pak v 15 letech – a to už jako screening rizikového chování. „Důležité je ujistit dospívajícího, který návykové látky neužívá, že zvolil správnou cestu, zdravou a pro něj prospěšnou. Někdy může jít o rozhodující moment v postoji setrvat a odolat tlaku vrstevníků,“ upozornila MUDr. Šebková. Dodala, že praktičtí lékaři pro děti a dorost mají skutečně šanci s teenagery o tomto citlivém tématu důvěrně pohovořit a motivovat je k jiným formám seberealizace, zájmovým kroužkům nebo ke sportu. „Domnívám se, že hranice 13 let věku pro adiktologickou prevenci je zvolena opravdu dobře. Děti v tomto věku totiž přecházejí k ‚dospělejšímu‘ uvažování a jsou schopny racionální komunikace,“ uvedla s tím, že v manuálu krátké intervence najdou praktici mj. informace o příslušné legislativě, diagnostice, faktorech zabraňujících či podporujících užívání návykových látek, jednotlivých typech drog, příznacích jejich užívání, intervenčních rozhovorech, vyšetřeních, terapeutických postupech a také o kontaktech na protidrogové služby. Dostupnost pracovišť poskytujících adiktologickou péči dětem a mladistvým je ovšem podle MUDr. Šebkové v mnoha regionech nedostatečná.
Národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky Mgr. Jarmila Vedralová doplnila, že Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky před časem vytvořila pracovní skupinu pro děti ohrožené adiktologickým problémem: „Naším cílem je, aby spolu jednotlivé instituce, které jsou v různé míře zapojeny do péče o děti, v definovaných oblastech prevence, záchytu i léčby návykového chování co nejlépe komunikovaly a aby z jejich spolupráce vznikl v ČR funkční systém.“
Zdroj: MT