Nový systém mapuje dostupnost péče v reálném čase

Systém, který je podle slov ministra zdravotnictví srovnatelný se systémy vyspělých zemí, se podařilo vytvořit během extrémně krátké doby. „Během pěti, šesti dnů se nám podařilo systém vyvinout do podoby, kdy mohu zodpovědně prohlásit, že kryje každý jednotlivý bod, který k monitoringu této poměrně těžké situace potřebujeme,“ uvedl prof. Dušek. Monitorováno je každé odběrové místo, každá laboratoř, zejména přínosná je spolupráce s hygienickými stanicemi. Informační systém sbírá přes každý jednotlivý bod každý vzorek v on-line režimu, propojuje jednotlivá místa, přispívá i průchodnosti testování a zároveň sbírá veškeré relevantní informace Ty mimo jiné ukazují počty pozitivně testovaných pacientů a jejich další trajektorii v systému, přispívají k monitoringu karanténních opatření a zejména k monitoringu těch, kteří s Covid-19 musejí být hospitalizováni. (viz slide č. 1).

Slide č. 1 MZČR, ÚZIS

Celý systém je jakousi skládačkou, kde se nad Informačním systémem infekčních nemocí, který je přímo napojen na WHO, a je tak automaticky součástí mezinárodní komunity, jednotlivé moduly vzájemně provazují (laboratoře s krajskými hygienickými stanicemi. atd). Za nejcennější a nejpracnější část systému prof Dušek považuje zvláštní modul, který monitoruje každou jednotlivou hospitalizaci, každého pacienta, každý den, a každou jednotlivou změnu. Jde o minimalizované hlášení o max. šesti parametrech. Význam této složky spočívá v možnosti nastartovat jakýsi dispečink akutní lůžkové péče, díky němuž by zdravotníci v reálném čase měli být schopni reagovat na změnu situace. Tento systém by měl být chopen, v nemocniční části, umět reagovat v několika hodinách.

K parametrům, s nimiž systém pracuje patří:

-počty vyšetření a vyšetřených osob,

-počty pozitivních (testů, osob),

-demografie pozitivních osob,

-věk, pohlaví, region,

-zaměstnání pozitivních osob,

-původ nákazy – stát,

-kontakty, bydliště, pobytové místo,

-umístění pozitivních osob,

-doma, karanténa, ZZ,

-počet osob v karanténě,

-trasování pozitivních,

-trasování propuštěných/vyléčených,

-hospitalizovaní s Covid-19

Nemocnice doplňují stav hospitalizovaných informacemi o tom, zda potřebují lůžko JIP, zda jsou na dýchací podpoře a jak intenzivní, jak se stav pacienta mění, případně kam je propouštěn.

Zmapování volné kapacity v reálném čase

Důležitou částí tohoto systému je Národní zdravotní informační systém. „To, co jsme poslední čtyři roky budovali a s pomocí zdravotních pojišťoven dobudovali, tedy že máme mezi sebou propojený Národní registr poskytovatelů se stoprocentním pokrytím, namapovanou strukturu nemocnic do nejmenšího detailu, Národní registr zdravotnických pracovníků, kde je z nemocnic stoprocentní pokrytí a máme data zdravotních pojišťoven od roku 2010 a umíme se tedy dívat na zdravotní stav a anamnézu postižených pacientů, to vše nám dává do ruky neskutečnou zbraň, která byla nyní do systému napojena,“ popisuje prof. Dušek s tím, že např. každé ECMO, každý ventilační přístroj atd. je v databázi zaregistrován, je známa jeho lokalizace, funkčnost včetně kontaktu na osobu, která ví, zda je v daný okamžik přístroj využíván.

Díky tomu tato nová databáze umožňuje mapování dostupnosti péče a v reálném čase umí mapovat volnou kapacitu zdravotnických zařízení. „Vše, co bylo v posledních letech našemu zdravotnictví vyčítáno, jako je nadbytek lůžkového fondu, nedostatečná obložnost lůžek JIP atd, která je obecně 60 procent, ale v některých regionech i 50 procent, to vše je v tuto chvíli obrovskou strategickou výhodou,“ dodává prof Dušek.

Co říkají data o efektivitě stávajících opatření

Denní přírůstky nakažených klesají a zřejmě budou stagnovat. Podle prof. Duška je to důvod k mírnému optimismu. Rostoucí počet nově zachycených pacientů reflektuje rostoucí sílu testovacích laboratoří a odběrových míst, kde v mezinárodním srovnání zaujímá ČR mírně nadprůměrnou pozici. (viz graf č. 1)

Graf č. 1 MZČR, ÚZIS

Jak prof. Dušek zdůrazňuje, podstatný není počet pozitivních jedinců, protože jde o infekční velmi nakažlivé onemocnění, které populací projde, ale nezbytné je hlídat jeho zásah do populace seniorů a ohrožených skupin, kde jsou dopady nemoci a morbidity velmi závažné. Dosavadní data ukazují, že právě to se zatím v ČR daří. Podíl seniorů mezi nakaženými je asi 17 procent, nejvyšší výskyt je u populace v produktivním věku. Např, ve Španělsku dosahuje podíl nakažených nad 60 let věku téměř 50 procent a kopíruje tak italský scénář, naopak v Německu je to obdobně jako u nás 17,5 procenta. Kromě vyššího věku považují odborníci za rizikový zejména dekompenzovaný diabetes, hypertenze ale také pacienti na aktivní protinádorové léčbě. (viz. graf č.2)

(viz graf č. 2)

Graf č. 2 MZČR, ÚZIS

Této situaci odpovídá i počet hospitalizovaných, který nejde ruku v ruce s nárůstem pozitivně testovaných. „Pandemie tedy zasahuje věkové kohorty, které ji nějakým způsobem ustojí, aniž by skončily v nemocnici. Zejména trendový růst těžkých případů je ještě nižší. K 22. 3. bylo 10,2 procenta hospitalizovaných a pouze 3,6 procenta těžkých hospitalizací. Z hospitalizovaných pacientů je nutná vysoce intenzivní péče u cca 20 procent z nich, což odpovídá mezinárodně publikovaným hodnotám. V ČR bylo již 25 procent hospitalizovaných z nemocnice propuštěno nebo vyléčeno. (viz graf 3)

Graf č. 3 MZČR, ÚZIS

Co ukazují prediktivní modely o budoucnosti?

„Je těžké predikovat, co se stane. Česko má před sebou velký otazník, kdy si přejeme, aby se nenaplnil italský nebo španělský scénář. Je úplně jedno, kolik mají pozitivních případů, podstatné je, že velká část z nich jsou senioři, polymorbidní lidé, kterým hrozí hospitalizace a nezvládnutelný tlak na akutní lůžkovou péči,“ říká prof. Dušek s tím, že počet pozitivních případů půjde v ČR nevyhnutelně nahoru.

Klíčovým parametrem se zde stává tzv. reprodukční číslo R₀, které informuje o průměrném počtu osob, které nakazí jedna osoba. Základním R₀ u Covid-19 je dle dostupných studií z Číny a z výletní lodi Diamond Princess mezi 2-3. Odhad hodnoty R₀ a jeho vývoj byl získán kalibrací navrženého matematického modelu a základní R pro ČR bylo odhadnuto na přibližně 2,6 tedy ve shodě odbornou literaturou a mezinárodními daty. Předpokladem zastavení epidemie je snížení R₀ pod 1.

Jeden z možných scénářů, který však prof. Dušek považuje za téměř nemožný, je, že se podaří srazit R₀ pod 1, čímž by se epidemiologická nálož snižovala. „Ale nevím, zda by toto byla ta správná cesta, protože infekce naší republikou nějakým způsobem projít musí,“ dodává. Jeho optimisticko-realistický scénář vychází z původního R₀ 2,64. (viz graf č.4)

Graf č. 4 MZČR, ÚZIS

Jeden nakažený v ČR v průměru podle odhadů z dostupných dat 12. března nakazil 2,64 osoby. Po zavedení opatření R₀ podle ÚZIS klesá, k 16. březnu to bylo 1,9, což je ověřeno na datech z krajských hygienických stanic. Omezení volného pohybu by mělo vést k další redukci až na R₀ 1,2. Pokud se tento scénář potvrdí, bude počet nakažených ke konci března 3 000 a do konce dubna se počítá s 15 000 potvrzených případů onemocnění. Jak prof. Dušek zdůrazňuje, jde o kumulativní číslo, ne počet případů naráz. Graf zobrazuje vývoj celkového kumulativního počtu potvrzených případů spolu s počtem doposud nezachycených infikovaných jedinců, přičemž scénář předpokládá přetrvávající mírný nárůst počtu nezachycených infikovaných jedinců. (viz graf č. 5)

Graf č. 5 MZČR, ÚZIS

Systém se snaží predikovat i situaci u seniorské populace. „Předpokládáme, že kdybychom udrželi podíl seniorů mezi diagnostikovanými pacienty 15 procent, takže bychom je i nadále chránili před divokým promořením virem, byl by počet infikovaných seniorů naprosto zvládnutelný. I podle druhého navrhovaného scénáře, v němž se počítá s nárůstem ke 30 procentům, bude situace z hlediska nemocniční kapacity zvládnutelná. Kéž se nám to podaří a onemocnění se neřízeně nedostane do seniorní populace nemocných,“ uzavírá prof. Dušek. (viz graf č. 6)

Graf č. 6 MZČR, ÚZIS

Zdroj: MT