Průzkum: Telemedicína bude do deseti let denní chléb

Většina lékařů (60 procent) i pacientů (55 procent) v Austrálii, Velké Británii, Nizozemsku a Spojených státech věří, že digitální technologie v příštím desetiletí umožní ošetřujícím týmům na dálku koordinovat komplexní péči o pacienta. Vyplývá to z průzkumu NextWave Health Survey významné poradenské společnosti EY, kterého se účastnilo 688 lékařů a 8 541 pacientů. Jak lékaři, tak pacienti rovněž očekávají, že se technologie vzdáleného monitorování stanou v tomto horizontu ústředním prvkem poskytování zdravotních služeb.

„V průzkumu vyšlo najevo, že se v relativně krátkém časovém období to, jak to chodí při poskytování péče, zásadně změní. V příštím desetiletí očekávají klienti i lékaři, že hlavní byznys v oblasti zdraví bude spojen s digitálními modely péče, včetně virtuálních způsobů poskytování služeb a interaktivních proklientských nástrojů,“ komentoval průzkum David Roberts, šéf EY Global Health.

Podle 56 procent oslovených lékařů budou technologie umělé inteligence do deseti let běžně používány pro diagnostiku, analýzu snímků ze zobrazovacích technologií a pro zdravotní management. Mezi pacienty je o takovém rozšíření využití umělé inteligence přesvědčen o něco menší podíl lidí, 49 procent.

Dále si jak pacienti, tak i lékaři myslí, že se chytré telefony stanou hlavní branou do zdravotního systému, tedy způsobem, jak budeme přistupovat ke zdravotnickým datům, získávat informace a spolupracovat na zdravotní péči. To očekává 55 procent oslovených lékařů a 48 procent klientů.

Lékaři věří digitalizaci víc než pacienti

Ve většině ohledů měli lékaři od digitálních technologií v příštím desetiletí větší očekávání než oslovení pacienti. Výjimkou byla otázka, zda budou virtuální kliniky bez skutečných lůžek poskytovat základní i složitější péči. V takový vývoj věří 40 procent pacientů a jen 32 procent lékařů.

Samotní analytici EY se ve své zprávě v porovnání s tím vyjadřují trochu opatrně. „I když už vidíme konkrétní příběhy úspěchu kolem toho, jak technologie digitálního zdravotnictví mohou účinně zlepšit kvalitu péče a efektivitu služeb, jsou tu také nepřehlédnutelné překážky v zavádění takových technologií. Zdravotnická zařízení nejsou ze své podstaty zrovna rození digitální nadšenci. Jejich silné stránky neleží zrovna ve vytváření nových podniků na bázi kombinace digitálního know‑how se zkušenostmi z klinického a zdravotnického prostředí,“ píše se ve zprávě EY.

Nemocnice se podle analytiků v mnoha zemích mění a transformují se směrem k více propacientsky orientované budoucnosti. Tato změna ale rozhodně není snadná. Snaží se cílit na kvalitu, přitom úhradové mechanismy nadále zůstávají založeny na množství poskytnutých služeb. Stále častěji poskytují péči kdykoli a kdekoli, ačkoli po mnoho předchozích dekád investovaly do betonu a cihel svých investičně náročných zázemí.

Nemocnice najdou novou roli

EY se ve zprávě zabývá také otázkou, jaká by vlastně měla být role moderních nemocnic v digitalizované éře, kdy je zdravotní rada zdánlivě dostupná na jedno kliknutí. „Budoucí zdravotní systémy budou digitální, personalizované a zaměřené na místní populaci. Jak se zdravotní péče přesouvá na virtuální platformu a lékařské technologie stále více podporují to, aby se většina kroků prováděla mimo nemocnici, budoucnost nemocnic spočívá v důrazu na jejich silné stránky. A v tom, že se stanou součástí spolupracující digitálně organizované sítě budoucnosti,“ míní analytici.

Změna je podle EY cítit ve vzduchu i v Česku. „Zdravotní péče vyžaduje čím dál více bezpečné sdílení pacientských dat mezi poskytovateli. Doba, kdy pacienti byli pasivní v péči o své zdraví a data o jejich zdravotním stavu byla ve vlastnictví lékařů, se začíná pozvolna měnit i u nás. Díky novým technologiím umožňujícím práci s daty a fi rmám, které budou nabízet vhodné služby, tak pacienti budou mít větší škálu služeb v oblasti zdravotní péče. Očekává se, že v péči o své zdraví budou ještě aktivnější,“ říká Romana Smetánková, vedoucí partnerka pro oblast veřejného sektoru ve společnosti EY. „Důležitou podmínkou sdílení dat je zabezpečená IT platforma umožňující ukládání a propojení strukturovaných i nestrukturovaných dat. Informace musejí existovat nezávisle na aplikacích, které je generují, a musejí být přístupné prostřednictvím různých rozhraní. Klíčovým parametrem vždy zůstane vysoká míra zabezpečení. Ta však v současné době již není bariérou ke sdílení pacientských dat,“ dodává Smetánková.

Nemocnicím, které nezaspí a vykročí do digitální éry včas, se to podle Smetánkové vyplatí. „Zdravotnická zařízení musejí být aktivnější, musejí hledat řešení, která jim přinesou novou dynamiku. Ať už si takové řešení vyvinou interně, koupí, nebo ho získají v rámci spolupráce s externími subjekty. Zdravotnická zařízení, která se nebrání inovacím, budou mít do budoucna čím dál větší konkurenční výhodu oproti těm, která technologický pokrok odmítají,“ myslí si Smetánková.

Zpráva EY New Horizons 2019 se dál zabývá tím, jak velké investice jdou do digitálního zdravotnictví v několika vybraných zemích. Největší celkové výdaje na IT ve zdravotnictví v nominální hodnotě mají podle zprávy Spojené státy. Pokud se ale podíváme na to, jak velký podíl celkových výdajů na zdravotnictví tvoří právě cena IT projektů, ze sledovaných zemí by vyčnívala Velká Británie. Tam výdaje na informační technologie tvoří více než pět procent celkových výdajů na zdravotnictví.

Zdroj: MT