Studií zaměřených na výzkum střevní mikrobioty přibývá

Střevní mikrobiota přímo ovlivňuje řadu onemocnění a správná dieta se ukazuje být nezbytnou součástí léčby. Za střevní mikrobiotu je označována populace mikrobů žijící v zažívacím traktu. Uvádí se, že střevní mikrobiom obsahuje desetkrát více buněk, než je buněk v lidském organismu, a stokrát více genů, než obsahuje celý lidský genom. Stále více studií potvrzuje, že právě střevní mikrobiota je důležitým aspektem lidského zdraví majícím úzký vztah s imunitními, metabolickými a neurobehaviorálními poruchami. Nejnovější výzkumy poukazují na význam stravy ve spojitosti s řadou konkrétních onemocnění, zejména se skupinou gastrointestinálních chorob, jako jsou průjmy, idiopatické střevní záněty, dráždivý tračník, divertikulární choroba tračníku, infekce Helicobacter pylori, akutní pankreatitida nebo kolorektální karcinom. V hepatologii pak např. jaterní encefalopatie nebo nealkoholická steatohepatitida.

Data prezentovaná v průběhu UEG week ukázala, že např. rostlinná strava a středomořská dieta souvisejí se zdravou střevní mikrobiotou. Určité potraviny, jako jsou luštěniny, chléb, ryby, ořechy a víno, jsou spojeny s vysokou koncentrací v trávicím ústrojí přátelských bakterií, které pomáhají biosyntéze základních nutrientů a produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), což je hlavní zdroj energie pro epiteliální buňky tlustého střeva. SCFA také snižují pH, zvyšují absorpci vápníku, železa a hořčíku, což má pozitivní vliv na metabolismus glukózy a lipidů v játrech. Zveřejněné poznatky podporují názor, že správně volená strava by skrze modulaci střevních bakterií měla být důležitou součástí účinné léčebné strategie chorob trávicího ústrojí.

V rámci studie byly porovnávány čtyři kohorty: zdravá populace, pacienti s Crohnovou chorobou (CD), pacienti s ulcerózní kolitidou (UC) a se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Vědci analyzovali vzorek stolice poskytnutý každým účastníkem, aby mohli rekonstruovat střevní mikrobiotu hostitele, a porovnali s výsledky průzkumu zaměřeného na frekvenci přijímaných potravin. Na základě těchto dat identifikovali 61 konkrétních potravin majících souvislost s mikrobiální populací ve střevech a odhalili 49 vztahů mezi stravovacími návyky a mikrobiálními skupinami. Ukázalo se například, že:

* strava bohatá na chléb, luštěniny, ryby a ořechy je spojena s poklesem potenciálně škodlivých aerobních bakterií. Vyšší konzumace těchto potravin také souvisí s nižší mírou zánětlivých markerů ve stolici, jejichž nárůst je charakteristickým rysem zánětů trávicího ústrojí,

* vyšší příjem masa, fastfoodové stravy a rafinovaných cukrů je spojen s poklesem funkcí příznivých bakterií a nárůstem zánětlivých markerů,

* červené víno, luštěniny, ovoce, zelenina, cereálie, ryby a ořechy ukázaly souvislost s vyšším množstvím bakterií s protizánětlivými funkcemi,

* konzumace rostlinné stravy souvisí s vyšší produkcí SCFA,

* rostlinné proteiny napomáhají biosyntéze vitaminů a aminokyselin a zároveň i rozkladu cukerných alkoholů a vylučování amoniaku,

* proteiny získané z živočišné a rostlinné stravy vykazovaly ve střevní mikrobiotě opačné asociace.

Vztah mezi stavem střevní mikrobioty a onemocněním byl potvrzen nejen u obezity, ale i u zánětlivých onemocnění, jako jsou nespecifické střevní záněty (IBD – UC a CD), psoriatická artritida, diabetes, atopický ekzém, celiakie, a arteriální ztuhlosti. U těchto nemocí byla právě strava označena za jeden ze zásadních rizikových faktorů a očekává se, že další výzkum střevní mikrobioty pomůže vysvětlit vztah mezi dietou a onemocněním.

Jak vědci připomínají, gastrointestinální choroby znamenají výraznou finanční zátěž pro evropskou populaci, ekonomiku a zdravotní systémy. Léčba zhruba tří milionů pacientů s IBS je v Evropě odhadována na přímé náklady ve výši 5,6 miliardy eur. Ještě větší obavy vzbuzuje v současnosti obezita a nadváha, která postihuje polovinu Evropanů a každoročně si vyžádá 81 miliard eur.

„Podrobně zkoumáme vztah mezi složením potravy a jejími jednotlivými složkami a jejím vlivem na střevní mikrobiom. Spojení mikrobioty s konkrétní dietou nám dává možnost hlubšího pochopení vztahu mezi dietou a chorobami trávicího ústrojí. Výsledky potvrzují, že právě dieta se pravděpodobně stane významnou a závažnou linií léčby střevních onemocnění, a to prostřednictvím úpravy střevní mikrobioty,“ shrnula dr. Laura Bolte, University Medical Center Groningen, Nizozemsko.

Za stravu příznivou naší střevní mikrobiotě označila stravu bohatou na ořechy, ovoce, zeleninu a luštěniny (převládající nad živočišnými proteiny) v kombinaci s přiměřenou konzumací ryb, libového masa, drůbeže, fermentovaných nízkotučných mléčných produktů a červeného vína. Naopak zásadně snížen by měl být příjem červeného masa, zpracovaných masných výrobků a sladkostí.

Prevalence IBD narůstá

Vědci ze Sandwell and West Birmingham Hospitals NHS trust a University of Birmingham prozkoumali všechny případy IBD od počátku století, aby získali přesná data o prevalenci UC a CD ve Velké Británii. Nové údaje ukazují, že prevalence IBD je třikrát vyšší, než se dříve uvádělo. Výskyt těchto chorob vzrostl o 55 procent (UC) a o 83 procent (CD) mezi lety 2000 a 2017 a je zřejmé, že prevalence IBD se nadále mezi lety 2017 až 2025 zvýší ještě minimálně o třetinu.

Varující je, že právě pacienti s tímto onemocněním mají vyšší riziko rozvoje kolorektálního karcinomu (CRC). IBD postihuje přes tři miliony Evropanů, přitom dlouhotrvající symptomy tohoto onemocnění mohou mít závažný dopad na kvalitu života nemocných a disabilitu. Podle odhadů např. 44 procent pacientů s IBD přišlo o zaměstnání nebo je muselo v důsledku onemocnění opustit. „Zátěž chorobami IBD ještě více narůstá v souvislosti s kolorektálním karcinomem. Naše studie odhalila, že pacienti s CD měli o 23 procent vyšší riziko rozvoje kolorektálního karcinomu a u pacientů s UC bylo toto riziko vyšší dokonce o 43 procent. Nárůst prevalence IBD tedy může vést ke zvýšení výskytu tohoto nádorového onemocnění,“ varoval dr. Dominic King, University of Birmingham, a dodal, že tato zjištění jsou o to víc alarmující, zvážíme‑li fakt, že jak CD, tak i UC znamenají celoživotní onemocnění, které se může projevit již v mládí, a zásadně tak ovlivnit značnou část života nemocných.

Rozvoj antibiotické rezistence roste

Další prezentovaná data odhalila závažnou situaci v oblasti antibiotické rezistence. Ukázalo se, že rezistence k běžně užívaným antibiotikům se za posledních dvacet let zdvojnásobila. Analýza vycházela z údajů 1 232 pacientů z 18 zemí Evropy, u nichž se zkoumala rezistence na pravidelně užívaná antibiotika předepisovaná k léčbě infekce Helicobacter pylori – škodlivé bakterie přítomné u více než poloviny světové populace. H. pylori způsobuje zánět žaludeční sliznice, což může být příčinou např. gastritidy a vést ke vzniku peptických vředů. Je zároveň i hlavním rizikovým faktorem karcinomu žaludku, který je sedmou hlavní příčinou úmrtí v důsledku malignit v Evropě a třetí na celém světě.

Jak vědci uvedli, rezistence na klaritromycin, jedno z nejčastěji používaných antibiotik k eradikaci H. pylori, se od roku 1998 více než zdvojnásobila – z 9,9 procenta v roce 1998 vzrostla na 21,6 procenta v roce 2018 (viz tabulku). Nárůst rezistence lze přitom pozorovat i u dalších antibiotik, jako je levofloxacin nebo metronidazol. K antibiotické rezistenci dochází tehdy, jsou‑li bakterie schopny přežít expozici lékům určeným k jejich likvidaci nebo zastavení jejich růstu.

Spolu s rostoucí rezistencí, k níž dochází alarmující rychlostí – o jeden procentní bod ročně, přichází varování odborníků, že léčba infekce H. pylori se bude stávat stále více limitovanou. Antibiotická rezistence patří k nejzávažnějším hrozbám současného globálního zdraví. Podle dosavadních odhadů si vyžádá do roku 2050 přes 10 milionů životů, nebudou‑li včas přijata potřebná opatření. WHO zdůraznila závažnost situace již v roce 2017 a označila bakterii H. pylori a její rezistenci na klaritromycin za prioritu ve výzkumu a vývoji antibiotik.

„Výsledky této studie jsou alarmující, protože H. pylori je hlavní příčinou peptických onemocnění a karcinomu žaludku a zvyšující se rezistence H. pylori na řadu běžně užívaných antibiotik může významně ohrozit preventivní strategie. Obdobně je třeba počítat s tím, že postupně dojde k omezení možností léčby, které se stanou neúčinnými, pokud nedojde k vývoji nových strategií,“ komentoval zjištění studie Mário Dinis‑Ribeiro, předseda Evropské společnosti pro gastrointestinální endoskopii.

Polovina běžných léků ničí střevní mikrobiotu

Střevní mikrobiota obsahuje populaci desítek bilionů mikroorganismů žijících ve střevech, včetně minimálně tisíce různých druhů známých bakterií. Lidský střevní mikrobiom, který je v posledních letech středem zájmu vědců, je ovlivněn řadou různých faktorů, včetně užívaných léků. Jak ukazují studie, ke změnám mikrobiomu dochází nejen při obezitě, ale i např. při diabetu, onemocnění jater, nádorovém onemocnění nebo neurodegenerativním onemocnění.

Podle další z nových studií jej výrazně ovlivňuje také téměř polovina běžně užívaných léků. Jak autoři studie upozorňují, z testovaných 41 kategorií běžně užívané medikace jich 18 výrazně ovlivňuje taxonomickou strukturu a metabolický potenciál střevního mikrobiomu a osm různých kategorií léků zvyšuje antimikrobiální rezistentní mechanismy.

Porovnávány byly taxonomické a metabolické údaje u uživatelů léků a těch, kteří je neužívali. Vědci přitom hodnotili účinnost jak jednotlivých léků, tak i jejich různých kombinací. Změny, které pozorovali, podle nich mohou zvýšit riziko střevních infekcí, obezity a dalších závažných onemocnění a poruch spojených se střevním mikrobiomem.

Kategorie léků s největším negativním dopadem na mikrobiom:

* Inhibitory protonové pumpy (PPI) – používány k léčbě dyspepsie, která postihuje 11–24 procent evropské populace.

Používají se i k léčbě peptických vředů, eradikaci H. pylori, gastroezofageálního refluxu a Barrettova jícnu.

* Metformin – používaný pro léčbu diabetu 2. typu, který postihuje 10 procent evropské dospělé populace.

* Antibiotika užívaná k léčbě bakteriálních infekcí, postihujících každoročně přes 34 procent populace v Evropě.

* Laxativa – používaná k léčbě a prevenci konstipace, s níž má problém 17 procent dospělých Evropanů. Zatímco u uživatelů PPI byla zjištěna např. zvýšená hojnost bakterií horního gastrointestinálního traktu a zvýšená produkce mastných kyselin, u pacientů užívajících metformin jsou zřejmé vyšší koncentrace potenciálně škodlivé bakterie Escherichia coli.

Analýza dat upozornila i na dalších sedm kategorií léků, s nimiž se významně pojí změna bakteriálního osídlení ve střevech. Například užívání některých antidepresiv (SSRI) nemocnými s IBS bylo spojeno s nárůstem potenciálně škodlivé bakterie Eubacterium ramulus. Perorální steroidy se zase pojí s vysokými koncentracemi metanogenních bakterií, které jsou spojovány s obezitou a zvýšeným BMI.

„Víme, že účinnost a toxicita některých léků jsou ovlivněny bakteriálním složením osídlení gastrointestinálního traktu a že střevní mikrobiota souvisí s řadou zdravotních stavů. Proto je důležité pochopit, jaké důsledky má na její složení užívání léků. Naše práce zdůrazňuje zásadní roli mikrobioty při volbě léčby a také poukazuje na nové hypotézy, které by mohly vysvětlit určité nežádoucí účinky spojené s užíváním léků,“ uvedl hlavní autor studie Arnau Vich Villa, Maastricht University.

Zdroj: MT