Fórum MT: Efektivita ve zdravotnictví
České zdravotnictví působí na první pohled jako zázrak efektivity, když za sedm procent HDP poskytuje péči srovnatelnou, nebo i lepší než země, které dávají do zdravotnictví deset a víc procent svého mnohem vyššího HDP. Zblízka už tomu tak ale není: problém je alokace prostředků, které směřují tam, kde se neposkytuje rozhodující a nezbytná část péče. Výše úhrad od zdravotních pojišťoven je stále spojena s historickou produkcí…
„Úhradové mechanismy vedou k naprosto opačnému efektu, a tím je naprostá neefektivita a masivní plýtvání ve všech oblastech zdravotnictví,“ odpovídá na otázku MT MUDr. Martin Dudek, předseda středočeské organizace Sdružení praktických lékařů ČR. „Na jedné straně nejsou pacienti vůbec motivováni k účasti na správné léčbě a neomezený přístup kdykoli a kamkoli vede k obrovskému plýtvání. Každý si může zhruba představit, co by nastalo, kdyby se v obchodech začalo vydávat pečivo zadarmo. Na straně poskytovatelů je situace stejně tristní. Ambulance specialistů i praktiků jsou demotivovány pečovat o vážněji nemocné, a tak se péče o ně posouvá do nemocničních ambulancí (které by až na výjimky neměly vůbec existovat) a do hospitalizací. A tak tu máme situaci, kdy ordinace praktických lékařů jsou přeplněny banalitami a nesmyslnými administrativními úkony, v ambulancích specialistů se léčí pacienti s nekomplikovanými diagnózami, o které všude ve světě pečují praktici. A složití pacienti jezdí do nemocničních ambulancí, které zbytečně odčerpávají personál od lůžek, přičemž primární úlohou nemocnic je pečovat o nemocné, o které se již nejde efektivně postarat ambulantně,“ myslí si MUDr. Dudek. „To vše vede nejen k finančním ztrátám, ale i k vytváření relativního nedostatku pracovníků ve zdravotnictví a v konečném důsledku k zhoršování zdravotní péče,“ podotkl.
Na druhou stranu se situace mění a podle MUDr. Zorjana Jojka, předsedy Sdružení ambulantních specialistů ČR, snad zlepšuje. „Myslím, že úhradová pravidla nastavená v našem segmentu pro rok 2019 a 2020 (budou‑li vydána v úhradové vyhlášce) k efektivitě systému přispívají a přispějí. Jsou to, myslím, první vlaštovky vedoucí k režimu, kdy vyšší kvalita bude i výše finančně ohodnocena, po čemž volá řada hlavně kvalitních lékařů už mnoho let. Jaký to ale bude mít přesný dopad, uvidíme až v rámci vyúčtování, tj. poprvé až v dubnu 2020. Věřím ale, že záměr poslat peníze nejen za kvantitou, ale i kvalitou bude pokračovat a rozvíjet se,“ napsal MUDr. Jojko. A když se pokusí představit si, že by se na ekonomiku ordinace nemusel při léčbě ohlížet? „Asi bych se choval stejně jako dnes. Jen bych měl možná trochu více volného času, protože bych nemusel vypisovat každoročně odvolání proti avízu regulace od zdravotních pojišťoven, čehož t.č. ušetřen úplně nejsem,“ poznamenal MUDr. Jojko.
„Je třeba si uvědomit, že úhradové mechanismy a regulační omezení jsou většinou nastaveny proti zájmům pacientů,“ tvrdí MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory. „Lékaři jsou nuceni bez jakéhokoliv právního krytí omezovat oprávněné nároky pacientů, které jim zaručuje ústava a platné zákony. Politici totiž nemají odvahu nároky pacientů regulovat na úroveň přiměřenou penězům, které do zdravotnictví směřují. Je pro ně pohodlnější přehazovat zodpovědnost na lékaře, kteří jsou z ekonomických důvodů často nuceni postupovat na samé hraně lékařské etiky a občas i za ní,“ píše prezident Kubek. „Pokud bych se já ve své praxi nemusel ohlížet na náklady, pak bych se asi nerozčiloval v případech, kdy za mnou někteří kolegové posílají pacienty jen proto, abych jim předepsal léky, které jim mohou předepsat i oni. Na druhou stranu, pokud by žádné limity neexistovaly, pak by mi nikdo jen kvůli receptům žádné pacienty neposílal. Takže by byl klid,“ dodal MUDr. Kubek.
„V první řadě bych si dovolil připomenout (a pravděpodobně naštvat řadu kolegů), že peněz je poměrně dost. Jen se s nimi špatně hospodaří. Ale celkově bych si troufl říci, že ekonomika zdaleka neovlivňuje péči o nemocné tak, jak by se dalo předpokládat,“ myslí si prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti ČLS JEP. „V zásadě lze také říci, že ekonomická motivace, a nakonec i ekonomika pracoviště, je trochu jinak vnímána soukromými lékaři v menším privátním zařízení a jinak zaměstnanci v největších nemocnicích. Soukromník ví poměrně přesně, kolik stojí vyšetření CT, echokardiografie nebo CRP. Zeptáte‑li se mladého sekundáře ve fakultní nemocnici, pochybuji o přesnosti odpovědi,“ uvádí prof. Češka. Pokud má výkon „dobrou úhradu“, může podle něj docházet k převyšetřování pacientů. V oblasti biologické léčby nebo genetického testování naopak ekonomika lékaře limituje. Vliv ekonomických motivací ale možná nebude až tak významný. „Sám si nemyslím, že ekonomika zásadně ovlivňuje péči. Když se postupuje racionálně, vyšetření se indikují s rozvahou, s jistou zkušeností, lze postupovat současně ekonomicky i medicínsky správně. Dokonce někdy může ekonomika vést k přímočařejšímu diagnostickému i terapeutickému postupu. Naopak ignorování ekonomických (ale i souvisejících kapacitních) faktorů vede ke zbytečnému zdržení v léčbě. Mnohé nové metody i léčba přinášejí „o něco více“ za řádově vyšší cenu. Sedimentace stojí koruny, CRP stovky Kč. Potřebujeme pro sledování banální infekce vždy právě ten dražší test? Ekonomické regulace odpovídají rozvoji medicíny a vše pak stupni rozvoje lidské společnosti,“ píše prof. Češka.
Plné znění Fóra MT najdete v archivu.
Zdroj: MT