Ministr chce nařídit hlášení objednací doby

Prodlužující se čekací doby jsou pro odbory ve zdravotnictví a další organizace sdružené v Krizovém štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví jedním z hlavních argumentů jejich kampaně i petice proti zhoršování dostupnosti a kvality zdravotní péče. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je ale přesvědčen, že tvrzení o prodlužování čekacích dob vycházejí jen z nahodilých informací. Uvedl to při představení výsledků společné kontroly z ministerstva financí a zdravotnictví na dodržování vládního nařízení o časové a místní dostupnosti ze strany zdravotních pojišťoven.

„V současnosti taková informace není systémově dostupná. Pokud tedy slyšíme, že se prodlužují čekací doby, jsou to spíše nějaké ad hoc informace,“ řekl ministr Vojtěch. „Pojišťovny nemají systémově přehled o čekacích lhůtách. To je výrazný problém, protože objednací lhůty jsou důležitá informace o tom, jaká je reálná dostupnost zdravotní služby,“ dodal.

Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu zákona, která by dala poskytovatelům povinnost hlásit svoji objednací dobu pro tu kterou zdravotní pojišťovnu. Kromě toho chce prosadit takzvanou trojcestnou žádanku, aby při předepsání vyšetření pacientovi šla zároveň informace o tomto úkonu elektronicky příslušné zdravotní pojišťovně. Pojišťovna by tak získala přehled, kdo koho kam a kdy posílá na vyšetření, což bude moci dát dohromady s tím, kdy bude vyšetření provedeno.

Pokud ministerstvo prosadí zavedení trojcestných žádanek cestou komise pro metodiku, mohly by běžet od roku 2020. Nová legislativa s hlášením objednacích lhůt by podle představy ministra mohla být účinná od roku 2021. „Jak to bude technicky zajištěné, o tom ještě budeme jednat. Musí to být co nejméně administrativně náročné,“ řekl Vojtěch. Co vlastně by měli poskytovatelé hlásit jako objednací dobu? „Když přijdeme ke specialistovi, sestra otevře knihu a řekne: vezmeme vás v lednu. Tuto informaci by měla pojišťovna mít, i když je jen rámcová,“ upřesnil ministr. Takové informace zatím VZP zjišťuje rozhovory s lékaři, v tuto chvíli má data o fyzioterapii a oftalmologii v některých regionech.

Podle pojišťoven nemáme problém s dostupností

„V rámci kontroly jsme nenarazili na případ, kdy by zdravotní pojišťovna nebyla schopna klientovi, který se na ni obrátí, zajistit poskytovatele zdravotní péče,“ doplnil Vojtěch.

Přes nedostatek dat tvrdí zástupci pojišťoven, že významné potíže s dostupností nevnímají. „České zdravotnictví neřeší žádný zásadní problém s časovou a místní dostupností zdravotních služeb,“ uvedla za Svaz zdravotních pojišťoven Zdeňka Salcman Kučerová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Celkový počet stížností a dotazů, které zdravotní pojišťovny na dostupnost zdravotních služeb evidují, se mezi jednotlivými pojišťovnami výrazně liší. Například u Všeobecné zdravotní pojišťovny počet takových podnětů narostl ze 14 v roce 2016 na 964 v roce 2018.

Nejvíce stížností na dostupnost evidovala v roce 2018 Revírní bratrská pokladna, a to bezmála dva tisíce, když o rok dříve jich zaznamenala 620 a v roce 2016 žádnou.

Naopak u Oborové zdravotní pojišťovny si pacienti na nedostupnost služeb stěžovali v roce 2018 méně než v roce 2017, konkrétně loni v 1502 případech a předloni 2061 případě.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek k tomu uvedl, že se jeho pojišťovna sice snaží získat informace o čekacích dobách v rámci jednání s jednotlivými poskytovateli, ale iniciativu ministerstva, která jim dá plošný přehled, vítá. To, že počet podnětů o nedostupnosti v jeho pojišťovně roste, vnímá pozitivně. „Že to číslo roste, znamená, že se klienti na pojišťovnu více obrací. Ukazuje se, že je zdravotní pojišťovna pacienty vnímaná jako partner, který má řešit jejich problém s nedostupností zdravotní péče. Mají také více kanálů, jak se na nás obracet. Jsou to spíše dotazy, co má dělat, žádosti o radu,“ uvedl Kabátek.

Nejčastěji si podle ministra a zástupců pojišťoven pacienti stěžují na nedostupnost služeb praktického lékaře a stomatologa. Na tyto stížnosti reagovalo ministerstvo zavedením bonifikací pro praktiky a stomatology v neatraktivních lokalitách, další bonifikace nabízí některé pojišťovny.

Kabátek doplnil, že jako problém vnímá dostupnost služeb psychologů a psychiatrů, což by měla řešit probíhající reforma psychiatrické péče.

Magnetická rezonance bude dostupnější

Odbory si udělaly v nemocnicích určitý průzkum. „Průměrná doba čekání na magnetickou rezonanci je tři měsíce, průměrná doba čekání na revmatologa nebo neurologa půl roku. To přeci není pro pacienty relevantní,“ řekla v Otázkách Václava Moravce předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Ve stejném pořadu potvrdil i expert ODS Petr Zimmermann zkušenost, že se čekání pacientů v regionech zhoršuje. „V Plzni ani v Praze to tolik vidět není, ale na venkově a periferii je to vidět čím dál tím víc. Souvisí to i se vzděláváním. Když se lékaři musí vzdělávat ve velkých nemocnicích, těžko se pak vracejí zpátky na venkov. Druhá věc je, že pojišťovny neplatí nic nad výkon referenčního období. Když se tedy někde zvýší poptávka po magnetické rezonanci, nemohou jí zdravotnická zařízení vyhovět, protože by to dělala zadarmo. V tom je zakopaný pes,“ uvedl Zimmermann.

Limity úhrad vyšetření ovšem už alespoň u Všeobecné zdravotní pojišťovny mizí. „Nesouhlasím, že čekací doby na magnetickou rezonanci jsou obecně tři měsíce. Je to spíše individuální záležitost, v některých lokalitách jsou delší, jinde kratší. Zahájili jsme kroky a snažíme se uvolnit umělé zastropování zobrazovacích metod, jak bylo v minulosti známé,“ dodal Kabátek s tím, že zároveň pojišťovna posílí revizní činnost.

Zdroj: MT