Poskytovatelé dostanou zaplaceno nad limit, VZP se daří
Všeobecná zdravotní pojišťovna letos uvolní necelé dvě miliardy korun z nadvýběru pojistného na zvýšení úhrad poskytovatelům nad rámec úhradových ujednání. Své výdaje na zdravotní služby tak zvýší o procento proti plánu. Upustí od velké části regulací, podpoří mimo jiné podhodnocené výkony v nemocnicích, jednodenní chirurgii a domácí péči. Kromě toho pět nemocnic v odlehlých regionech získá výhody, aby se mohly ekonomicky udržet.
V letošním roce tak má do nemocnic přitéct nad rámec úhradové vyhlášky a dohod 800 milionů korun, do ambulantní sféry 900 milionů korun a na zvýšení dostupnosti péče v regionech 120 milionů korun. Zdravotně pojistný plán pro letošek přitom počítal s výdaji na zdravotní služby ve výši 186,1 miliardy korun, tedy meziročně o 15 miliard korun (8,7 %) více.
Letošní zvýšené úhrady se promítnou i do plateb v dalších letech. V roce 2020 by to mohlo znamenat zhruba tři miliardy korun navíc.
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek zdůraznil, že i tak pojišťovna splní zdravotně pojistný plán, a neutratí více, než kolik budou činit příjmy. Ukazuje se totiž, že díky dobré situaci na trhu práce získá VZP letos proti plánu na pojistném o zhruba tři miliardy korun víc. Po vyčlenění dvou miliard na uvedené navýšení úhrad o zbylou miliardu ještě více posílí rezervy.
„Podle hospodářských výsledků za první pololetí se nám rezervy jeví jako dostatečné. Zároveň ekonomická situace generuje pozitivní hospodářský výsledek, který máme příležitost použít pro realizaci dlouhodobě připravovaných projektů a investovat do rozvoje zdravotnictví a do zkvalitnění a větší dostupnosti zdravotních služeb,“ uvedl Kabátek.
Ředitel největší zdravotní pojišťovny představil čtyři oblasti, do kterých chce část nadvýběru pojistného investovat. První z nich je zmírnění nebo odstranění velké části regulací v ambulantním sektoru i v nemocnicích, včetně regulací na vyžádanou péči a předepsané léky a zdravotnické prostředky. „Chceme vytvořit podmínky pro růst poskytovatelů,“ uvedl Kabátek. Pro nemocnice bude asi nejvýznamnější, že jim VZP proplatí i takzvanou nadprodukci, tedy tu část výkonů, která se nevešla do horního limitu úhrad podle úhradové vyhlášky. Proplaceny budou všechny případy bez regulace, pokud nebude pochybnost o tom, že byly skutečně poskytnuté. Tím, že budou proplaceny veškeré výkony, které nemocnice provede, si polepší zejména ty nemocnice, kterým roste počet pacientů. Například proto, že jsou oblíbené, nebo proto, že jiná nemocnice v regionu omezuje provoz. „Celá řada nemocnic nás informuje o tom, že jejich produkce přesáhne limit i o jednotky procent, což jsou desítky milionů korun,“ uvedl Kabátek.
Druhým cílem, který při navyšování úhrad VZP sleduje, je posílení moderní terapie. Ve specializované centrové péči se mají pracovištím uvolnit řetězy. „Naši klienti mají právo mít rychlý, efektivní přístup bez omezení. Naším cílem je s poskytovateli centrové péče vytvořit nový pohled na rozpočty a neomezovat rozpočty,“ uvedl Kabátek. Regulace nebudou uplatněné ani u individuálně nasmlouvaných programů a bude zajištěná jejich plná úhrada. VZP chce rozšířit síť specializovaných center a zavést nové balíčkové platby. Má také připravenou aktualizaci plateb za jednodenní chirurgii.
Třetí oblastí je bonifikace za dostupnost, zejména pak podpora nemocnic v problematických regionech. Zatím VZP vytipovala pět nemocnic, které mají kvůli charakteru svého umístění málo pacientů a výkonů na to, aby pokryly náklady na provoz, ale zároveň je VZP nutně potřebuje, aby v regionu zajistila dostupnost péče podle nařízení vlády. Navýší jim casemix (hodnotu vykázaných případů v daném období) o dvacet procent. Kromě toho jim proplatí ambulantní výkony bez limitu, uzavře dohodu na urgentní příjem a nasmlouvá s nimi vyšší kapacity následné péče. Aktuálně se to má týkat Jesenické nemocnice, Nemocnice Šumperk, Nemocnice Znojmo, Nemocnice Nové Město na Moravě a Lužické nemocnice v Rumburku. „S vytipovanými nemocnicemi jsme otevřeli jednání, abychom nový úhradový mechanismus nastavili,“ uvedl náměstek ředitele VZP David Šmehlík.
Čtvrtá linie podpory vede k „rozvojovým programům“, které mají potenciál zefektivnit systém. VZP jmenovitě deklarovala podporu segmentům primární péče, paliativní péče a domácí péče. „Chceme aktivně podpořit segmenty, které směřují k efektivitě snižování zátěže celého systému,“ uvedl Kabátek. Kromě těchto segmentů chce VZP v „páteřní síti“ svých smluvních nemocnic v rámci rozvojových programů tvořit konkrétní cílené úhradové mechanismy tam, kde to je potřeba. Třeba u speciální péče, která je při standardní úhradě podhodnocená. „Pro nemocnice, které poskytují výjimečnou péči, zajistíme, že bude správně ohodnocena, nebude na podnákladové úrovni,“ uvedl náměstek Šmehlík. Zároveň pojišťovna podpoří posilování kapacit v onkologii, kardiologii, ortopedii, robotické chirurgii a dalších oborech.
Jednou z nemocnic, které dosáhnou na kompenzaci regionálního znevýhodnění, je Jesenická Nemocnice ze skupiny Agel. „dybych se choval zcela ekonomicky, lidé na Jesenicku by zůstali bez nemocnice, což není možné. Jednání s vedením VZP o zohlednění výjimečnosti odlehlých regionů vedeme od února,“ uvedl Aleš Herman, generální ředitel skupiny Agel. VZP za vstřícné změny poděkoval. „Není to tak, že by nemocnice v odlehlých regionech špatně hospodařily. Ekonomický rozpor vzniká mezi tím, že v daném regionu nejste schopni z důvodu demografie a geografie docílit dostatečného počtu výkonů, tedy dostatečných příjmů k pokrytí fixních nákladů, které nemocnice generuje, ať v ní je více pacientů, nebo méně. Například loni a zřejmě i letos se uskuteční v nemocnici v Jeseníku zhruba 300 porodů. Fixní náklady jsou ale stejné, jako pro 550 porodů, musíte udržovat operační sál, anesteziologii, novorozenecké oddělení…“ vysvětlil Herman.
V rámci podpory takzvaných rozvojových projektů uzavřela s VZP dohodu o navýšení úhrady některý výkonů Všeobecná fakultní nemocnice. Pojišťovna přistoupila na dorovnání úhrad některých výjimečných programů, které byly dosud hrazeny pod úrovní nákladů. „Dopad na konkrétní naši nemocnici je markantní,“ uvedl ředitel VFN David Feltl. „Objemem superspecializované péče jsme největší nemocnice, tato péče u nás tvoří až pětinu našich služeb. Stahujeme pro určité výkony pacienty z celé republiky, je těžké zahrnout takovou péči do standardních úhradových mechanismů. Pro nás je velmi pozitivní, že péče bude za jasných indikací hrazená. To je extrémně dobrá zpráva,“ popsal Feltl. „Domluvili jsme si rozvojové oblasti, kde koncentrujeme nejkomplikovanější péči z celé republiky, a kde úhrady z určitých důvodů neodpovídají nákladům. Jsou to například extrémně nezralí novorozenci, některé výkony čelistní chirurgie, operace vrozených vad močového ústrojí, mimotělní oběh…,“ dodal Feltl.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rozhodnutí VZP investovat část nadvýběru pojistného do zdravotních služeb ocenil. „Vítám tento systémový krok, který bude pokračovat i v dalších letech a posouvá zdravotní péči dopředu,“ napsal ministr na svém twitterovém účtu. Současně se podle něj VZP chová odpovědně, když část letošního nadvýběru pojistného dál uchovává na horší časy. „Tento přístup plně podporuji,“ uvedl Vojtěch.
Asociace českých a moravských nemocnic spolu s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče, Lékařským odborovým klubem, Českou lékařskou komorou, Národní radou osob se zdravotním postižením a dalšími organizacemi ale vyzývají k řádově vyššímu navýšení aktuálních úhrad. Podle nich už není správné dál navyšovat rezervy, naopak. Pro rok 2020 požadují uvolnit z rezerv zdravotních pojišťoven 25 miliard korun a z nich navýšit úhrady nad rámec uzavřených dohod. S tímto požadavkem oslovily organizace premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zdravotní pojišťovny dluží nemocnicím za provedené úkony stovky milionů korun. Nemocnice se tak dostávají do kritické situace, kdy nejsou schopny udržet kvalitu současné péče a budou nuceny péči omezovat,“ upozornil předseda Asociace českých a moravských nemocnic MUDr. Eduard Sohlich. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je ze strany zdravotních pojišťoven vytváření vyšších rezerv než je procento příjmů určené zákonem na rezervní fond protiprávní. „Tím, že v tuto chvíli neoprávněně a protizákonně zadržují na svých účtech desítky miliard korun, omezují dostupnost péče pro pacienty a dostávají nemocnice, ale i soukromé lékaře do existenčních problémů. Ze zákona mohou pojišťovny vytvářet rezervy pouze ve výši 1,5 % vybraného pojistného, na jejich účtech ale leží nezákonně více než desetinásobek povolených rezerv,“ uvedl Kubek.
Naplnění požadavků těchto organizací by podle ředitele Kabátka mohlo destabilizovat zdravotnictví. Také podle ředitele Hermana by rozpuštění 25 miliard korun z rezerv bylo krátkozraké. „Pokud dojde k jednorázovému plošnému posílení systému o takovou částku, ptám se, co se stane v roce 2021, kdy už rezervy k dispozici nebudou. Navýšením o 25 miliard nastavíte určitá očekávání, ta by se musela v následujícím roce výrazně snížit,“ varoval Herman.
VZP hodlá naplnit do konce letošního roku rezervní fond do výše 16 miliard korun. Aktuálně na něm má zhruba 15 miliard. Zákonné minimum rezervního fondu je 2,4 miliardy korun, ale správní rada VZP schválila optimální výši rezerv na vykrytí zhruba měsíčního výpadku příjmů.
Kromě toho má přebytky i na základním fondu, celkem měla VZP na konci června na účtu zůstatek 32 miliard. Celkový zůstatek na účtech všech fondů všech zdravotních pojišťoven byl na konci června podle dat ministerstva zdravotnictví 55 miliard korun.
Nedávno ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem financí vyhodnotilo ekonomickou situaci zdravotních pojišťoven za rok 2018. „Zdravotní pojišťovny již třetí rok míru rezerv kontinuálně navyšují. Oproti roku 2015 ji zvýšily téměř trojnásobně. V roce 2018 dosáhl poměr těchto zůstatků na účtech téměř 15,3 % celkových ročních výdajů, avšak je zjevné, že ani tento podíl zatím nedosahuje předkrizových hodnot,“ konstatovala ministerstva ve společné zprávě.
Zdroj: MT