Poslanci projednají změny voleb do pojišťoven

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje změny pravidel vedení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Reaguje tak na rozhodnutí Ústavního soudu, který na podnět skupiny senátorů označil dosavadní nominace do správních a dozorčích rad za diskriminační.

Ústavní soud k 30. září 2019 zrušil tu část zákona, která upravovala oprávnění navrhovat kandidáty do správních rad. Podle zrušené úpravy mohly kandidáty navrhovat odbory a organizace zaměstnavatelů. V navrhovaném modelu může do orgánů pojišťovny kandidovat každý pojištěnec, který doloží podporu alespoň padesáti dalších pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny.

Zároveň soud zrušil vyhlášku upravující volby. Dnes mohou orgány pojišťovny volit ti zaměstnavatelé, kteří odvádějí alespoň půl procenta celkového vybraného pojistného. Nově má právo volit dostat větší množství zaměstnavatelů a také OSVČ. Nově se budou moci sdružovat a hranice má klesnout k 0,4 procenta. Také OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů budou nově moci volit do správních rad, pokud se sdruží a splní minimální podíl odvedeného pojistného. Zaměstnanci v tomto modelu možnost volit nezískají, podle představy zákonodárců je zastupuje jejich zaměstnavatel. Třetina členů orgánů má být nadále jmenovaná vládou.

„Zatímco nyní zdravotní pojišťovny ovládají velcí zaměstnavatelé, novela jejich převahu otupí a dá příležitost i menším plátcům a pojištěncům,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Návrh novely schválila vláda a nyní čeká na projednání v poslanecké sněmovně. S návrhem nesouhlasí Českomoravská konfederace odborových svazů, ani Česká lékařská komora. Vadí jim, že z rozhodování vyřazuje odbory. Podle nich návrh posiluje velké korporace. „Tvrzení, že do voleb členů orgánů mohou nově zasáhnout i živnostníci, jak uvádí mj. důvodová zpráva k návrhu novely zákona, je nesmyslné. Musely by jich být společně tisíce, aby dosáhli na uvedený limit,“ tvrdí ČLK ve svých oficiálních připomínkách. „Ve skutečnosti návrh novely zákona ruší účast odborů nebo zaměstnanců na řízení zdravotních pojišťoven a dvě třetiny jak jejich správní rady, tak i dozorčí rady, chce předat do rukou velkých zaměstnavatelů,“ soudí komora.

Ministerstvo svůj návrh brání, že zaměstnancům proti dosavadnímu stavu žádná práva nebere, a že omezení role odborů při nominacích kandidátů vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu.

Předkladatelé očekávají mírné navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na realizaci voleb. Částka vyšplhá nanejvýš k řádu stovek tisíc korun na jedny volby, a bude hrazena z jejich provozního fondu.

Zároveň se změnou volení členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven navrhuje ministerstvo zjednodušení procesu schvalování zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. Už by je neschvalovala poslanecká sněmovna, ale jen vláda. Důvod má být to, že za současných pravidel pojišťovny nemají včas schválené zdravotně pojistné plány a musejí pracovat v provizoriu. „Od roku 2006, kdy je tento postup v platnosti, nedošlo ani jednou k tomu, aby zdravotní pojišťovny nebyly nuceny hospodařit v provizoriu z důvodu průtahů předkládání materiálu Poslanecké sněmovny PČR a následnému schvalovacímu procesu, který často nepatří mezi prioritní materiály k projednání a není tak vůbec zařazován na program schůze. Nejčastěji je zdravotně pojistný plán schválen na podzim kalendářního roku, na nějž je sestavován, a v několika případech došlo dokonce k tomu, že zdravotně pojistné plány nebyly schváleny vůbec,“ uvádějí předkladatelé. Například zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven pro rok 2018 byly sněmovnou schváleny až 24. ledna 2019. Zdravotně pojistné plány na rok 2017 plénum sněmovny vůbec neprojednalo.

S tím, že by dokumenty zdravotních pojišťoven už neprocházely sněmovnou, nesouhlasí Česká lékařská komora. Argumentuje tím, že nároky na bezplatnou zdravotní péči mohou být omezeny pouze zákonem, tedy rozhodnutím sněmovny, nikoli rozhodnutím vlády.

Návrh zřejmě nestihne projít legislativním procesem do konce září, tedy k datu, kdy přestane platit stávající úprava. Ministerstvo se snaží stihnout alespoň termín, kdy končí mandát některým orgánům. Jak uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu, první volby se očekávají ve Zdravotní pojišťovně Škoda, vyhlásit je bude potřeba v květnu 2020. V roce 2020 pak ještě bude nutné vyhlásit volby do orgánů České průmyslové zdravotní pojišťovny a Vojenské zdravotní pojišťovny.

S vlastním návrhem změny voleb do orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven přišla skupina devatenácti poslanců z České pirátské strany s poslancem Petrem Pávkem ze STAN. Ti navrhují, aby mohl být členem správní rady zvolen prakticky jakýkoli svéprávný pojištěnec dané pojišťovny. Volby by probíhaly elektronicky nebo korespondenčně spolu s volbami do zastupitelstev krajů a volit by mohli všichni občané od 16 let. Od přímé volby si Piráti slibují, že by se posílil vztah mezi pojištěnci a jejich zástupci ve správní radě. „To povede k důkladnějšímu sledování nejen hospodářských výsledků ale i kvality doručené zdravotní péče v rámci systému českého zdravotnictví,“ píší Piráti v důvodové zprávě ke svému návrhu. Vláda dala k tomuto návrhu negativní stanovisko, považuje ho za neúměrně velkou administrativní zátěž. Navíc by o orgánech rozhodovali převážně spotřebitelé péče, což by podle vlády mohlo tlačit na vyšší výdaje bez ohledu na efektivitu.

boxy:

Ústavní soud ke zrušení části zákona:

„Neexistuje věcný důvod, pro který by část pojištěnců měla být upřednostňována v přístupu k funkci členů orgánů zaměstnaneckých pojišťoven jen z toho důvodu, že jsou navrženi organizacemi zaměstnavatelů nebo odborovými organizacemi, a který by v tomto ohledu bylo možno považovat za legitimní cíl.“

z tiskové zprávy Ústavního soudu z 11. 9. 2018

Zdroj: MT