Sestry už neodcházejí po stovkách

„Já vím, že se mnou nebude každý souhlasit, ale v poslední době šly peníze hodně do platů a nemocnice potřebují peníze také na investice, opravy budov nebo nové přístroje,“ dodává

• Náš minulý rozhovor proběhl před rokem. Bavili jsme se spolu o nedostatku sester, o příplatcích za směnnost, o výsluhách, o snížení administrativní zátěže… Co se podařilo změnit za ten rok?

Podařila se změna vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Podle přehledu, který máme z našich nemocnic, se postupně daří upravit a racionalizovat ošetřovatelskou dokumentaci a určitě na tom budeme dále pracovat včetně elektronizace. Dobré ohlasy jsou třeba z Ústí nad Labem nebo z Liberce. V otázce kompetencí jsme se posunuli k tomu, že máme vydefinovány nějaké oblasti, kde by mohly sestry pracovat více samostatně. Byla kolem toho nedávno po sněmu České asociace sester velká debata, možná to bylo špatně pochopeno. Určitě nechceme sestrám přidávat práci, spíše jim uvolnit ruce, např. v preskripci zdravotnických prostředků – inkontinenčních, stomických, kompenzačních. To si myslíme, že sestra dokáže erudovaně zvládnout, aniž by potřebovala lékaře. Je k tomu třeba změnit několik zákonů a budeme postupovat po malých krůčcích, začněme nejdříve u sester v domácí péči. Tam by mohla sestra vykonávat i nějaká základní vyšetření pacienta, provádět třeba cévkování muže bez indikace lékaře a podobně. Na začátku roku bychom to chtěli pustit do legislativního procesu. Bude to nějakou dobu trvat, ale jsme na dobré cestě. Další otázkou jsou samozřejmě platy…

• Ty jsou taky na cestě?

Ty už přišly, v letošním roce došlo opět ke zvýšení tarifů o sedm procent a příplatků. Ne všude to zvýšení proběhlo v tom nejvyšším možném rozsahu, ale to bylo třeba také proto, že se nemocnice s odbory dohodly jinak, že přidají třeba i ambulantním sestrám a dalším. Objektivně jsem přesvědčen, že k navýšení došlo. Nedávno jsme prezentovali statistiku ÚZIS, kde je to navýšení vidět. Vyvolalo to mnoho ohlasů, sestry říkají, že tolik neberou, ale musíme vzít v úvahu, že to je prostě průměr se vším všudy. Platy i mzdy rostou. Když se podíváme na ta data ÚZIS, také vidíme, že se zastavil úbytek sester. V roce 2018 ubylo meziročně jen 40 úvazků. Sami ředitelé nemocnic nám říkají, že už ty odchody nejsou tak masivní, a výrazně se také navýšil počet praktických sester. Je otázkou, jak si pak nemocnice nastavují činnosti, jestliže praktických sester je více, a pravděpodobně tedy zajišťují více práce.

• Takže myslíte, že praktické sestry dělají práci, kterou by dělat neměly?

To je otázka. Měly by všeobecným sestrám částečně odlehčit. Jestli dělají práci nad rámec svých kompetencí, to nemůžu vyloučit. Pozitivní ale je, že sestry už neodcházejí ve stovkách.

• A přicházejí?

Mám informaci od některých ředitelů, třeba z Motola, že poprvé za dlouhou dobu víc sester přichází, než odchází.

• No možná z těch malých nemocnic sestry odcházejí a přicházejí do Motola…

Těžko říct. Také se navýšil počet zájemců o střední zdravotnické školy. Meziročně v roce 2018 o 1 000 studentů. Důvody těžko říci exaktně, motivací je možná i absence maturity z matematiky. I letos je zájem o SZŠ vyšší, třeba v Jihočeském kraji navyšovali počty o 100 míst. Musíme pak studenty dostat do praxe, ale prvním krokem je dostat je do těch škol. To vypadá, že se daří. Teď v červnu budeme spouštět kampaň Studuj zdrávku. Ta poběží intenzivně na sociálních sítích a v kinech hlavně na podzim a v zimě, před přijímacími zkouškami pro následující školní rok 2020/2021.

• Ještě se vrátím k těm platům, nebylo by lepší zveřejňovat medián než průměr?

I ten medián máme, u sester je asi o 2 000 nižší, tedy nějaký obrovský rozdíl to není.

• Poslanci zdravotního výboru chtěli zveřejnit platy bez příplatků, za běžnou pracovní dobu. To jste schopni rozdělit?

Ano, my máme složky toho platu, kromě tarifů jsou tam ještě různé příplatky a přesčasy. U sester v akutní péči v roce 2018 tvoří tarif 64 procent platu.

• Plánuje se nějaké přidání do tabulek příští rok? Nebo se plánuje tabulky úplně zrušit?

Tabulky se rušit nebudou. Nějaké navýšení plánujeme, ale říkám otevřeně, že nebude tak výrazné jako letos. Já vím, že se mnou nebude každý souhlasit, ale v poslední době šly peníze hodně do platů a nemocnice potřebují peníze také na investice, opravy budov nebo nové přístroje. Někde o tom debatují přímo se zaměstnanci, kteří sami uznávají, že je nutné opravit třeba chirurgické sály.

• Takže letos to bylo sedm procent a příplatky. A v příštím roce?

To teď nedokážu říct, pohybujeme se někde kolem tří procent. Záleží na tom, jak dopadne dohodovací řízení, které právě teď probíhá.

• Pokud jsou úhrady za péči z veřejného zdravotního pojištění, proč nelze srovnat platy a mzdy? Cituji dotaz od kolegyně „Jak je možné, že mohou soukromému sektoru nařizovat kdeco (personální vyhláška, úhrady, kvalifikace personálu, postupy lege artis) včetně zaručené mzdy, ale srovnat výši mezd a platů ve zdravotnictví ne? A zajímaly by mě opravdu reálné legislativní důvody, odkazy na konkrétní předpisy, ne jen ‚nemůžeme soukromníkovi nařizovat‘."

Je to otázka zákoníku práce, který rozděluje zaměstnance odměňované mzdou a platem. To se netýká jen zdravotnictví, ale všech dalších segmentů. Ve zdravotnictví ani nemají peníze nějakou mašličku určenou na platy. Nemocnice dostane úhradu za péči a z toho musí zaplatit lidi, materiál, provoz, prostě všechno. Já stále říkám, že i tady funguje nějaký zákon trhu – pokud mě někde špatně platí a o několik kilometrů dál se platí výrazně lépe, tak se můžu přesunout. Typicky třeba Olomoucký kraj má fakultní nemocnici. Jestli chce mít nemocnice personál, tak musí lidi zaplatit nebo jim nabídnout nějaké jiné benefity.

• Do nepřetržitého provozu se špatně odchází, když máte dojíždět třeba 80 km, máte malé dítě, zařízené bydlení… V některých krajích fakultní nemocnice nejsou.

Když se tady podíváme do těch dat ÚZIS, tak i v soukromých nemocnicích se navyšovalo. Za rok 2018 tu máme o 11,77 procenta ve mzdách a v platové sféře o 12,15 procenta. To je minimální rozdíl. A letos to bude podobné.

• Je to průměr, takže v některé nemocnici to mohlo být přidání o 15 procent, v jiné o osm? Je to tak?

Ano, ale obecně z těch dat vychází, že i mzdy se zvýšily. Ti ředitelé musejí počítat s tím, že jim sestry mohou odejít i jinam, úplně mimo zdravotnictví. Když nebudou mít personál, tak mohou zavřít, takže i oni musejí do určité míry následovat to přidání ve státním sektoru. Já chápu ten názor, ale legislativně to možné není, platy a mzdy nějak zcela vyrovnat.

• Odbory říkají, že to legislativně možné je. Kdyby tedy chtěl někdo zákoník práce v tomto smyslu změnit, jak na to?

V první řadě by se to muselo vztahovat skutečně na všechny segmenty, nejen na zdravotnictví. Zákonem je možné změnit asi všechno, ale otázka je, zda by to neskončilo u Ústavního soudu, protože soukromníkům lze těžko nařizovat, jak mají lidi platit. Je třeba také férově říci, že ani úhrady v nemocnicích ještě nejsou stejné, historicky to nebylo dobře nastaveno. Příští rok začínáme s DRG a bude trvat ještě asi několik let, než ty úhrady srovnáme.

• Segment domácí péče vás požádal o podporu při dohodovacím řízení. Zapojíte se do té podpory?

Ano, já chci určitě domácí péči podpořit, je to důležitý segment a v minulosti mu nebyla věnována dostatečná pozornost. Někteří poskytovatelé mají požadavek navýšit úhrady o 40 procent, což určitě takto rychle nelze narovnat všechny historické křivdy, ale domácí péčí jsme se začali objektivně zabývat. Teď narovnáváme materiálové kódy a navýšení bude okolo deseti procent. Chceme, a s tím už jsme také začali, zvýhodnit poskytovatele, kteří pečují o náročnější pacienty. Paradoxně agentur domácí péče přibývá. Byť se říká, že je krize a sestry z domácí péče odcházejí, tak je stále zájem o nové smlouvy. Také ale poskytovatelé říkají, že ne všechny agentury jsou zcela poctivé a vybírají si méně náročné pacienty, takže toto hledisko chceme hodně zohlednit, dávat bonifikaci třeba za paliativní péči. Pacientů bude přibývat a pro systém i pro pacienta je výhodnější, aby zůstal v domácím prostředí, je‑li to možné.

• Charitní sestry vás pozvaly do terénu domácí péče. Pojedete?

Pozvalo mě více poskytovatelů, už jsem dokonce domácí péči navštívil. Podmínky ve vlastním prostředí pacienta jsou různé, určitě je náročné takto pracovat. Teď v červnu se chystám do domácí péče v Hradci Králové. Tu neprovozuje Charita, ale do různých zařízení jezdím poměrně často.

• Jak se daří pracovní skupině pro stabilizaci personálu? Loni se řešily výsluhy, pak příplatek na bydlení, teď je zase ticho po pěšině.

Výsluhy vyvolaly hodně kontroverzní reakce, nejspíše kvůli tomu názvu. My je chápali jako věrnostní příplatek. Ve skupině padaly další různé návrhy, třeba zkrácené úvazky, firemní školky, dřívější odchod do důchodu, ale nic není uzavřeno. Je to hodně o penězích. Teď budeme mít další jednání v červnu. Nápadů je mnoho a vybrat takový, aby bylo vyhověno všem, je velmi těžké. Na kompetence se objevují také protichůdné názory. Česká asociace sester přinesla velké téma komory, která by mohla přispět ke zvýšení prestiže sester. A nyní řešíme, zda má být komora jen pro sestry, nebo pro všechny nelékaře.

• Co ostatní profesní organizace? Dostala se ke mně kritika, že s nimi nemluvíte, že komunikujete pouze s Českou asociací sester.

To zcela jistě není pravda, vedl jsem například jednání s panem Válkem z POUZP, často samozřejmě komunikuji s paní Žitníkovou, i když odbory nejsou úplně profesní organizace. Naproti tomu ČAS je organizace velmi aktivní a rychle reaguje na požadavky z ministerstva. Je tedy pochopitelně více vidět.

• Co říkáte na nový díl dokumentu Infiltrace: Obchod se svědomím z prostředí nemocnic?

Já jsem viděl zatím jen jeden z těch případů, bohužel velmi nešťastný příběh. Ve zdravotnictví se chyby stávají, je to práce lidí a práce s lidmi a chyba může mít fatální důsledky. Dokonce v Americe byla nemocnice vyhodnocena jako jedno z nejnebezpečnějších míst. Je třeba vždy pečlivě vyšetřit, zda se jednalo o systémové selhání, nebo o chybu jednotlivce, nastavit patřičná opatření a řešit i odškodnění pacienta či rodiny. O tom dokumentu se bude ještě hodně debatovat (rozhovor byl pořízen před premiérou), já bych jen nerad, aby z něj vyšlo, že celé zdravotnictví je špatné a všichni lidé v něm jsou špatní.

• Podle tvůrců dokumentu je zdravotnictví podfinancované a personálně poddimenzované. To je také generalizace?

Třeba z toho příběhu, co jsem já viděl, si nemyslím, že by to způsobilo něco z toho. Lidé, kteří mohli pomoci, tam byli, ale přišli pozdě, tak možná nějaký problém v organizaci péče. Nedokážu to posoudit, celé jsem to neviděl. Je třeba bojovat o to, aby peněz ve zdravotnictví bylo dost, nejen na platy, ale i na inovativní léky, přístroje a další. Nedostatek lidí objektivně je, větší problém je u sester než u lékařů, a musíme to řešit. Příkladem může být restrukturalizace péče v nemocnici v Orlové.

• K Orlové tu mám taky dotaz od jedné kolegyně: Proč jste kývnul na optimalizaci orlovské nemocnice, když vidíte, že sliby 24 hodin 7 dní v týdnu ambulance byla lež?

Já mám informace ze strany zástupců kraje a té nemocnice. V okresu Karviná je pět nemocnic a asi to není úplně udržitelné. Nemocnice v Orlové neměla primáře, není tam CT, a jak je možné takto poskytovat kvalitní péči? V dojezdu nějakých deseti minut je nemocnice v Karviné. Většinou pacient potřebuje tu ambulantní péči, při akutním problému ho může dovézt sanita kousek dál. A není to tak, že bych na to nějak kývnul, já o tom nijak nerozhoduji. O zdravotních službách rozhodují pojišťovny. V Orlové má být zachována ambulantní a následná péče, a já nemůžu nic jiného než věřit, že to tak bude.

• A další dotaz z Facebooku: Proč v městské knihovně vydávají knihy běžně tři lidé a na lidské potřeby a daleko více práce, včetně fyzické, jsou na oddělení běžně dvě sestry a v penězích se to moc neliší?

Možná že dvě sestry nejsou málo, kdybychom zajistili, aby sestra dělala pouze svoji práci. Aby nemusela suplovat práci pomocného personálu.

• A jak jsme na tom s počtem sanitářů a ošetřovatelek? Ptala jsem se pana profesora Duška, kolik jich chybí, a on to neví. Jak je to možné, když máme registr zdravotnických pracovníků?

My tento parametr úplně nesledujeme, nejvíce dat máme ze škol, zatímco sanitáři mají kurs, škola přímo pro ně není. Ale máte pravdu, že bychom se na to měli zaměřit.

• Z řad sester často zaznívá, že si jejich práci nedokážete představit. Zeptám se opačně. Myslíte, že sestry si dokáží představit práci ministra?

Myslím, že ne. Měl jsem tu letos na stáži medičku a budoucího záchranáře a byli velmi překvapeni, co se tady všechno řeší. A já vím, že práce sester i dalších zdravotníků je velmi náročná a zodpovědná.

• Tak i poslední dotaz bude od sestry: Máte rád průvan? Prý v pekle fouká.

Já doufám, že se do pekla nedostanu.

Zdroj: MT